Škrty nesmí ohrozit priority v cestovním ruchu

Škrty v rozpočtech probíhají napříč všemi resorty. Bylo by tedy naivní se domnívat, že by se agentuře CzechTourism, a tím i propagaci cestovního ruchu, mohla tato opatření vyhnout. CzechTourism je organizací, která je součástí státní správy a je přímo navázaná na dotace MMR a stoprocentně na nich závislá, a je tudíž ovlivněna všemi opatřeními, která se týkají všech státních institucí. Jak si s nutnými škrty poradí její ředitel Ing. Rostislav Vondruška, zejména když měl více než rok možnost vidět tuto problematiku z pohledu ministra?

V posledním kvartálu letošního roku jste musel ještě z letošního rozpočtu ušetřit 10 %, což nebyl v tak krátkém časovém horizontu vůbec snadný úkol. Jaké škrty vás čekají pro rok 2011 a co to pro práci agentury CzechTourism znamená?

Pro nás to konkrétně znamená 10% snížení provozních nákladů, ale v tom i marketingových nákladů, 10% snížení mzdových nákladů a 5% snížení investičních nákladů. Dále pak 10% snížení počtu tabulkových míst. Když vše převedu do konkrétní hodnoty, tak pro organizaci, která má necelých 60 zaměstnanců a rozpočet 300 milionů, to nejsou nevýznamná čísla. V součtu přijdeme o dalších 48 milionů z rozpočtu na rok 2011.

Jak se to odrazí na struktuře jako takové a jak v marketingovém plánu?

Mou odpovědností je provést snižování tak, aby nebyla příliš snížena kvalita a rozsah výkonu naší funkce. Což do určité míry nelze, ale já celý proces chápu tak, že za situace, která panuje v příjezdovém a domácím cestovním ruchu máme priority, které nesmí trpět tím, že máme tato úsporná opatření. Na druhou stranu máme trhy a akce, které v současné době nevykazují potenciál a na výsledcích a cestovním ruchu nebude znát, když v roce 2011 na těchto trzích utlumíme činnost.

Můžete uvést konkrétní příklady zmíněného utlumení?

Jedním z opatření, které se týká naší zahraniční činnosti je sjednocení doposud samostatných zastoupení v Bruselu a Amsterodamu do jednoho pro celý Benelux. V současné době se rozhodujeme, kde bude kancelář fyzicky přítomna. Osobně bych byl raději, kdyby byla v Holandsku, proti tomu ale mluví vysoké náklady v této zemi, oproti Belgii, kde máme privilegium, že můžeme využívat prostory Českého domu. Tohle rozhodnutí nás čeká, nicméně bude jeden ředitel, jedna kancelář, jedny provozní náklady pro celou oblast Beneluxu.

Zemí, kde jsme museli drasticky přivřít kohoutek, je Kanada, kterou jsme vždy viděli jako potenciální trh i vzhledem k tomu, že několik let se vedou jednání hned s několika leteckými společnostmi o obnovení přímých letů, což by byla velká stimulace příjezdového cestovního ruchu. Počet Kanaďanů přijíždějících do České republiky však zaostává za počtem např. Rumunů, Turků či Australanů. To jsou trhy, kde vyvíjíme ojedinělé aktivity bez činnosti stálého zastoupení, pouze ve spolupráci s našimi ambasádami, nebo jinými partnery. Z toho vyplývá, že v Kanadě není možné vynakládat tak velké peníze jako doposud. Tomuto trhu ponecháme cca čtvrtinu dosavadních nákladů, což znamená, že na kanadském území uděláme zhruba osm různých akcí během roku.

Další zemí, kde budeme šetřit, je Rakousko. Z našich sousedních zemí právě Rakousko dlouhodobě nevykazuje v příjezdové turistice ani růst ani pokles. Na druhou stranu Rakušané začínají objevovat české lázně či regionální nabídky přilehlých českých a moravských krajů. Nebudeme tedy v Rakousku šetřit marketingové náklady, ale pouze ty provozní. To znamená, že v Rakousku nebudeme mít vyslaného ředitele, čímž výrazně ušetříme na provozních a mzdových nákladech.

Další úsporná opatření proběhnou na trzích jako je USA, kde se úsporné opatření týká pouze marketingových nákladů. Ty provozní jsou navázané na ambasádu a další české subjekty, s nimiž se o náklady dělíme, zde není prostor na jejich snižování.

Je to bohužel i Čína, která je jednou z nejperspektivnějších zdrojových zemí pro náš příjezdový cestovní ruch. Nicméně i tam je stagnace, která je ale zapříčiněna administrativními překážkami. Kdyby těch nebylo, jezdili by Číňané mnohem více. Rozpočet bude nižší o 25 % než byl, což nám umožní udržovat vybudovanou pozici, ale nebudeme moci na tomto trhu posilovat.

Na druhou stranu i v období šetřicích opatření jsme letos otevřeli zastoupení na dalším, velmi silném zdrojovém trhu, a to v Indii.

Předpokládám, že úsporná opatření se dotknou také účasti České republiky na zahraničních veletrzích, kterých bylo v původním plánu na rok 2011, tuším, přes 50?

Ano, máme vysoutěženo 52 veletrhů, ale ve finále jich můžeme pro příští rok ponechat cca 40. Domnívám se, že i to je v současné době ve srovnání s jinými zeměmi, které jsou na tom podobně jako my, nadstandard. Účast na veletrzích se stává z dlouhodobého hlediska více otázkou prestiže než obchodu. Většina veletrhů se překlopila do formátu spotřebitelských přehlídek a konzumních show a jsou orientovány na veřejnost. Kvalitních B2B veletrhů je hodně málo. Nebudeme ale rozhodovat sami, který ano a který ne. Při škrtání veletrhů se budeme řídit zájmem vystavovatelů.

Hovořil jste také o desetiprocentním snížení tabulkových míst. Přinesou tato úsporná opatření nějaké strukturální změny v agentuře CzechTourism?

Strukturální změny budou. Rozhodujeme se mezi produktovým a projektovým způsobem řízení organizace. V současné době máme produktové řízení – máme několik národních produktů – lázeňství, golf, kongresovou turistiku, gastronomii atd. To má ­svoje výhody, ale v době, kdy se mají šetřit náklady, to není úplně šťastné řešení. Takže se budeme orientovat s velkou pravděpodobností především na projektové řízení a jednotlivé produkty budou začleněny v projektech.

Jak tedy bude vypadat marketing CzechTourism v příštím roce?

Budeme klást důraz na internet, na příhraniční oblasti a tam na veřejnost. Budeme klást důraz na země, kde je dojezdová vzdálenost autem a lidé tam jsou ochotni cestovat. Budeme se orientovat na ostatní elektronická média a využijeme unijních fondů, které ještě máme k dispozici. Budeme dělat dvě velké kampaně – jednu na příjezdový cestovní ruch a druhou na domácí cestovní ruch. Obě budou obsahovat mix mediálních nástrojů.

Na jedné straně mluvíte o důrazu na elektronická média, na straně druhé mluvíte o mixové kampani…

Pokud se nejedná o velmi silné portály, jako je Google nebo Expedia, na níž jsme letos připravovali kampaň s hoteliéry, potřebují elektronická média podpůrné prvky marketingového mixu, které návštěvníky na daný web přivedou. Vyhodnocujeme každou kampaň, kterou děláme a z post testů doposud realizovaných kampaní máme velmi dobré zkušenosti např. s outdoorovou reklamou na frekventovaných křižovatkách jako jsou letiště, nádraží, dálnice, která upozorňuje na daný web a co na něm člověk může očekávat. Proto preferujeme elektronická média, ale současně využíváme komplementárně další nástroje.

Většina rozhovoru je o škrtech a šetřicích opatřeních. Neměl byste alespoň na závěr něco optimističtějšího?

Optimistické je to, že se začíná projevovat nutnost spolupráce státních subjektů, které propagují Českou republiku v jednotlivých zemích. Také na Ministerstvu zahraničních věcí dochází ke snižování nákladů a propouštění např. na místech obchodních radů. Jednotlivé subjekty působící v zahraničí tak budou mít reálnou potřebu a velkou motivaci se semknout ke spolupráci na propagaci České republiky.

Optimistický je i samotný fakt, že úsporná opatření byla v rozsahu deseti procent dosavadních prostředků. Zůstává nám stále ještě velká substance, se kterou se dá udělat velký kus práce. Pro mne to znamená, kromě jiného, i potvrzení zájmu státu o rozvoj cestovního ruchu.

Ptala se: Eva Frindtová
Foto: Petr Ulrych

www.czechtourim.cz , www.czechtourism.com