Sledovali jsme on-line: Fórum cestovního ruchu 2017

V jihočeském Táboře dnes začala konference Fórum cestovního ruchu 2017. Letošní ročník akce uspořádané Institutem cestovního ruchu ČR agentury CzechTourism se věnuje problematice udržitelného cestovního ruchu. Na konferenci vystoupí odborníci z mnoha oblastí, včetně významného českého geologa Václava Cílka z Geologického ústavu Akademie věd ČR. Konferenční dění v Congress Hotelu Dvořák pro vás sledují naši redaktoři a s tím nejzajímavějším vás budou během dne průběžně seznamovat.

Slavnostního zahájení konference se po uvítacím proslovu táborského starosty Jiřího Fišera ujala ředitelka pořádající agentury CzechTourism Monika Palatková. Ukázala, jak CzechTourism vnímá téma udržitelnosti a jak s ním pracuje ve svých aktivitách. Snahou agentury je lákat k návštěvě Česka bonitní turisty, jejichž útrata zůstane z co největší části právě v Česku. V hledáčku agentury jsou přitom především vzdálené trhy a trhy přispívající k regionální diverzifikaci turismu, trhy s delší průměrnou dobou pobytu. CzechTourism se zároveň snaží podporovat formy turistiky generující nízkou uhlíkovou zátěž, tedy pěší turistiku, cykloturistiku apod.

Cíle, které si agentura nastavuje, jsou nastavovány s ohledem na měřitelnost (počty příjezdů, hodnota získaného mediálního prostoru, počty fanoušků na sociálních sítích, příjmy z turismu apod.), zároveň je ale zohledňováno i kvalitativní hledisko. Tyto cíle jsou samozřejmě zpětně vyhodnocovány. V této souvislosti se Palatková zabývala zejména ekonomickým pilířem udržitelného rozvoje a ukázala návratnost investic do aktivit agentury CzechTourism – poměr ROI dosáhnul v roce 2016 hodnoty 1,19.

Dále pak Monika Palatková představila projekt Kategorizace organizací destinačního managementu, který CzechTourism připravil v uplynulých měsících. „Cílem projektu je zkvalitnit výkon a efektivitu činností v oblasti destinačního managementu u nás a přispět ke zvýšení kvality a efektivity realizovaných marketingových aktivit na domácím a zahraničním trhu a to prostřednictvím vytvoření pravidel pro činnost organizací destinačního managementu,“ uvedla ve své prezentaci Palatková. My se budeme této problematice podrobněji věnovat již příští týden na COTakhle snídani a brzy také na stránkách časopisu COT.

V souvislosti s regionální diverzifikací a vyrovnáváním sezonality hovořila ředitelka agentury CzechTourism o marketingových kampaních k hlavnímu komunikačnímu tématu, o projektu ČS100 či o nových marketingových nástrojích používaných k získávání nových cílových skupin (tedy o influencer marketingu apod.). Řeč byla také o partnerských TOP eventech, podpoře tvorby regionálních produktů či o nedávno představeném Ambasador programu (podrobněji jsme informovali ZDE). 

V závěru své prezentace pak Monika Palatková stručně představila marketingový plán agentury CzechTourism pro příští rok, který bude ve znamení 100. výročí vzniku samostatného státu. Samostatnou část přednášky věnovala ředitelka agentury CzechTourism prezentaci servisu, který svým partnerům nabízejí zahraniční zastoupení národní turistické centrály.

Příroda, ekonomika, společnost

Dopolední blok přednášek poté zahájil významný český geolog, filozof a populizátor vědy Václav Cílek se zamyšlením nazvaném Co se děje se světem? Ve svém příspěvku se pokusil pojmenovat hlavní výzvy, s nimiž se bude muset cestovní ruch v následujících letech vyrovnat. Turismus začnou v poměrně blízké budoucnosti mnohem výrazněji ovlivňovat klimatické změny a robotizace, které následně budou mít vliv na chování lidí ve volném čase. Stále více lidí například již nyní začíná odsouvat svou letní dovolenou mimo hlavní sezonu, případně si ji rozděluje do několika kratších pobytů v průběhu celého roku. Zároveň začne výrazně klesat potřeba zprostředkovatelů, skrze které si budou turisté zajišťovat svou dovolenou. To samozřejmě není vývoj, se kterým by se subjekty cestovního ruchu chtěli smířit.

Co je tedy řešením? Dle Václava Cílka především v odhalení nových destinací, případně nového pohledu na populární turistické oblasti a jejich nabídku. Je třeba nalézt tzv. „drobné klenoty“, což jsou neodhalená místa v turisticky populárních regionech, jejich potenciál doposud nebyl využit. Jedním z úkolů českých regionů by mělo být i udržení středoevropské klientely, která do nich bude chtít zamířit vždy. Václav Cílek ve svém příspěvku také zmínil myšlenku, že cestování je ve své podstatě stresující záležitostí, je proto nutné najít i nové a klidnější formy turistiky.

Přírodní a nehmotné dědictví světa pod záštitou UNESCO si jako hlavní téma svého příspěvku zvolila Martina Pásková z Ministerstva životního prostředí ČR. Předznamenala, že (ač by se to někdy mohlo zdát) hlavním smyslem úmluvy UNESCO nebylo vytvořením seznamu památek přispět k rozvoji cestovního ruchu v daných místech, ale identifikovat jejich jedinečnou hodnotu a tu bez jakékoli změny chránit pro další generace. Rozvoj turismu je až druhotným faktorem a UNESCO památky se někdy stávají „obětí vlastní přitažlivosti“. Řeč byla v tomto příspěvku zejména o přírodních památkách, kterých je na seznamu aktuálně 206, dalších 35 pak spadá do smíšených kategorií. Osmnáct památek ze seznamu je ve stavu ohrožení. Jako samostatný příklad zmínila Pásková kulturní krajiny, které – byť jako součást přírody – spadají mezi památky kulturní. Dále představila biosférické rezervace, kterých lze na území Česka napočítat šest a počet živočišných a rostlinných druhů v nich je nad evropským průměrem. Za pozitivní fakt označila Pásková návrat šelem do volné přírody u nás. Dále pak hovořila o projektu Tourism for Nature, který kdysi stál na počátku rozvoje ekoturismu u nás (konkrétně na Šumavě). Velký potenciál pro Českou republiku má  podle Páskové pozorování ptactva, což je aktivita velmi populární v Jižní Americe, Velké Británii a dalších zemích. 

Podrobně hovořila Pásková o projektu globálních geoparků UNESCO (součástí jejich rodiny je Geopark Český ráj) či o geoturismu jako novém a perspektivním směru udržitelného cestovního ruchu. Došlo samozřejmě i na nehmotné kulturní dědictví – v této kategorii má Česko na seznamu pět zápisů. Tyto tradice byly podle Páskové vždy napojeny na znalost přírody, dochází k propojení přírodního a kulturního dědictví. 

A jak může cestovní ruch přispět k ochraně tohoto dědictví? Nejdůležitější roli mají v tomto směru organizace destinačního managementu, které musí profesionálně koordinovat aktivity ve svých územích, aby nedocházelo k poškozování těchto památek. Při rozvoji turistické infrastruktury je třeba využívat environmentálně inovativní technologie. A rozvíjet je třeba také environmentální a morální odpovědnost návštěvníků…

Dana Fialová a Veronika Marianovská z Přírodovědecké fakulty UK se ve svém příspěvku věnovaly problematice rostoucí turistifikace a jejích dopadů na město a venkov. Počty turistů v populárních destinacích neustále narůstají, což vyvolává u místních obyvatel těchto míst jistou nevoli. Ta v letošním roce v řadě míst na jihu Evropy eskalovala až do demonstrací. Metropole ve střední Evropě do tohoto stádia prozatím nedospěly, ale i v nich se již začínají ozývat nespokojené hlasy místních rezidentů.

Turistifikace s sebou totiž nese výrazné zásahy do běžného života. Na příkladu Prahy ukázaly obě přednášející ty hlavní z nich. Většina turistů se v Praze koncentruje do historického centra, a především na Královskou cestu. V těchto místech je z toho důvodu majoritní podíl služeb a obchodů cílen na turisty, což ztěžuje každodenní život pro rezidenty. Centra se z tohoto důvodu vylidňují, čímž ztrácí svou identitu a autenticitu, kvůli níž do ní návštěvníci míří v první řadě. Cestovní ruch daného místa se tím dostává do turistické pasti a v extrémním případě začíná ničit sám sebe. Vhodným řešením totiž v tomto případě není odvedení turistů do jiných části města. Ty na ně nejsou připraveny, jak ukázal například masový rozvoj Airbnb. Aby bylo možné zmíněné negativní dopady na rezidenty měst minimalizovat, je třeba dle obou přednášejících nastavit vyvážená vztah mezi cestovním ruchem a místním kulturním životem. Navíc je třeba zahájit mnohem výraznější spolupráci a výměnu informací mezi státní správou, subjekty cestovního ruchu i samotnými rezidenty.

Mimo jiné i loňský průzkum STEM/MARK pro COT ukázal, že odborná veřejnost má hlad po případových studiích a příkladech dobré praxe. Tuto poptávku pomohl na konferenci uspokojit Vincent Nijs z Visit Flanders, který hovořil o tom, jak vnímají turismus obyvatelé čtyř belgických měst – Antverp, Brug, Ghentu a Leuvenu. A nešlo rozhodně o jeho domněnky, nýbrž o výsledky výzkumu mezi bezmála 5 400 rezidenty, který Visit Flanders provedla v letošním roce. I tento destinační management totiž usiluje o udržitelný rozvoj cestovního ruchu a to se bez monitoringu nálad mezi obyvateli (ale v zásadě ani bez monitoringu spokojenosti turistů v destinaci) neobejde. Kromě jiného se ukázalo, že přestože jsou uvedená města značně rozdílná, pokud jde o velikost, výsledky jsou velmi podobné. Rezidenti jsou na ně hrdí, turismus vnímají spíše pozitivně a jeho další rozvoj podporují. Ukázalo se také, že by rádi byli zapojeni do rozhodování o budoucnosti turismu ve svých městech – možnost takového zapojení totiž aktuálně nevnímají. Není příliš překvapivé, že rezidenti zkoumaných měst stojí zejména o individuální turisty, kteří ve městech přenocují, ne tolik o skupiny, které se zdrží jen pár hodin. V pasáži se závěry z výzkumu Nijs účastníky nabádal, aby své destinační kampaně cílili i na rezidenty a pomáhali tak zvyšovat jejich hrdost na své destinace a podporu turismu. Rezidentům se také má více dopřávat sluchu, resp. pocitu, že mohou věci ovlivňovat. Pochopitelně je třeba usilovat o eliminaci negativních dopadů a komunikaci stavět na pozitivních dopadech turismu.

Následný příspěvek Soni Machové z agentury CzechTourism a Ladislava Kliky z MindBridge shrnul dlouhodobé trendy ve vývoji cestovního ruchu za posledních 10 let, během nichž bylo možné odhalit výraznou změnu v chování turistů, v jejich očekáváních a preferencích ve vztahu k navštívenému místu. Kromě zmíněných trendů také oba přednášející představili i aktuální statistiky příjezdového cestovního ruchu do českých regionů

Jedněmi z nejvýraznějších událostí, které ovlivnily cestovní ruch, bylo zavedení Schengenského prostoru, vznik Airbnb a světová hospodářská krize. Tyto události spustily celou řadu návazných aktivit, které přivedly cestovní ruch až do dnešního stavu. Během předchozích deseti let totiž výrazně narostl počet leteckých linek směřujících do a z České republiky a zároveň vzrostl počet teroristických útoků, které ovlivnily návštěvnost zasažených míst a přesunutí turistů do jiných destinací. To do jisté míry vliv i počty turistů a zdrojové země, ze kterých míří do České republiky. Zatímco stabilní zájem o ČR mají i nadále turisté z Německa, výrazně ubyli turisté z Francie, a naopak přibylo návštěvníků ze Slovenska. Lidí také změnili své priority v cestování. Absolvují spíše více kratších dovolených, které obvykle míří do přírody, případně do vzdálenějších exotických destinací. Výrazně více také začali lidí vybírat dovolenou na slevových portálech. Hned 46 procent zákazníků tvrdí, že kvůli slevovým portálům jezdí častěji na dovolenou po českých regionech.

Fenoménem posledních let je také filmové turistika. Až 36 procent české populace se vydalo na návštěvu místa, které viděli ve filmu či seriálů. Za filmovými místy také cestují především lidé z menších měst a poněkud překvapivě například i chalupáři.

Kam ten svět spěje?

Odpolední blok přednášek zahájil příspěvek Vladimíra Pikory z Next Finance, který se věnoval budoucnosti cestovního ruchu očima makroekonoma. Turismus je z makroekonomické pohledu velmi specifickým odvětvím. Globálně totiž cestovní ruch generuje zisk ve výši 7,6 miliard dolarů. A v následujících letech se očekává ještě další růst. Stále více lidí s totiž může dovolit cestovat a utrácet v dané destinaci více peněz. To s sebou nese celou řadu negativ i pozitiv. Mezi negativní dopady patří již zmíněná turistifikace metropolí a odpor místního obyvatelstva k cestovnímu ruchu. Pozitivem jsou však nezanedbatelné finance, které cestovní ruch přináší do veřejných rozpočtů. Pokud chtějí destinace s neudržitelným množstvím turistům proudícím do jejich center bojovat, aniž by na tom byly prodělečné, budou muset v následujících letech výrazně zvýšit ceny svých služeb.

Máte pocit, že Airbnb příliš nezapadá do konceptu udržitelného cestovního ruchu? Možná by vás na konferenci přesvědčila Joanna Bunker z této firmy. Představila okolnosti vzniku této rezervační platformy a popsala její raketový rozvoj ve světě. Dnes jsou do systému zapojeny tři miliony domácností v 65 tisících měst 191 zemí. Joanna Bunker vysvětlila, že podstatný je v případě Airbnbn přístup k lidem – jsou to totiž lidé, kdo hostům otvírají své vlastní domácnosti (tedy alespoň těch 82 procent, kteří opravdu ubytovávají hosty u sebe doma a ne na komerční bázi). Hosté se tak často dostávají i do míst, kam by se jinak nedostali a platforma tak přispívá k rozprostření přílivu turistů do širšího území. Zároveň dává více než polovině hostitelů obživu. „Tam, kde cestování funguje ve prospěch místních lidí, tam je udržitelné,“ řekla Joanna Bunker. Jak už na konferenci zaznělo – je důležité, aby peníze zůstávaly tam, kde jsou utraceny. A k tomu podle ní Airbnb přispívá. Hosté navíc díky platformě zůstávají v destinacích déle – mohou si to dovolit, neboť neutratí tolik peněz za ubytování. Joanna Bunker vyzdvihla i socializační aspekt platformy a fakt, že turisté díky ní sdílí s rezidenty zážitky apod. Otázka samozřejmě je, do jaké míry jsou údaje uváděné touto společností relevantní, pokud jde o tuzemský trh. Nedávná studie ohledně sdílené ekonomiky, kterou si nechala zpracovat vláda, totiž v některých případech hovořila o poznání méně optimisticky. Stejně tak někteří účastníci konference s ironickými úsměvy popisovali praktické fungování této rezervační platformy v poněkud jiném světle než její zástupkyně…

Fakt, že je Airbnb modelem vhodný pro udržitelnější cestování, dokládala Bunker například na kampani Sweden on Airbnb, která vybízela k toulání po švédské krajině a využívání pohostinství rezidentů. Došlo i na další příklady, jak firma ve spolupráci s místními hostiteli pomáhá rozprostřít návštěvníky některých dalších destinací (např. Londýna) do méně tradičních lokalit. K udržitelnosti cestovního ruchu přispívají i snahy Airbnb zapojit do turismu více rezidentů, které jsou realizovány formou osvěty a vzdělávání. A řeč byla také o společenské odpovědnosti Airbnb – platforma například (na základě iniciativy samotných hostitelů) nabídla bezplatné ubytování těm, kteří během nedávných hurikánů přišli o střechu nad hlavou – do této pomoci se zapojilo 1,5 tis. domácností.

V návazné přednášce představil Gilles Oulevey z Mosaic House Prague možnosti propojení udržitelnosti a designu v praxi. Na příkladu zmíněné hotelu Mosaic House, který je označován za první „zelený“ hotel v Česku, ukázal implementaci nejnovějších technologií. To s sebou totiž vždy nese celou řadu výzev. Jednou z nich byla skutečnost, že implementace zelených technologií do budovy není v rámci rekonstrukce staršího objektu nejjednodušší. Dalšími bylo poté například získání povolení od památkářů či schopnost zajistit udržitelnost, aniž by byl ovlivněn komfort hostů hotelu. Gilles Oulevey také připomněl, že hotel Mosaic House je prvním, který má i komplexní systém recyklace šedé vody. To je již jednou použitá voda, která se vyčistí a opět využije, například pro úklid, splachování či zalévání květin. Díky tomu je hotel mnohem šetrnější k životnímu prostředí, než je obvyklé. Tímto systémem je totiž hotel schopen ušetřit 4000 litrů vody denně. Po zavedení všech udržitelných technologií pro úsporu vody i tepla nyní činí celková úspora energií v hotelu Mosaic House oproti jiným hotelům až 22 procent.

S úkolem představit význam a pozici regionálních produktů v aktivitách agentury CzechTourism přijel do Tábora Aleš Pangrác, ředitel odboru Regionální partnerství a vztahy B2B národní turistické centrály. Svůj vstup věnoval projektu kategorizace organizací destinačního managementu. Vysvětlil, proč MMR a CzechTourism k projektu přistoupili, popsal jeho hlavní rysy a zásady apod. Na tomto místě si dovolíme pouze stručně poznamenat, že cílem kategorizace je nastavit jednotná pravidla v dnes velmi atomizované problematice. Mimo jiné i kvůli čerpání peněz na aktivity související s destinačním managementem. Zájemce o bližší informace si dovolíme upozornit na samostatný článek, který jsme projektu věnovali v časopisu COT, případně na COTakhle snídani zmiňovanou v úvodní části této reportáže. Vedle kategorizace představil Aleš Pangrác také trvale udržitelný model tvorby produktů cestovního ruchu postavený na komunikaci, koordinaci a kooperaci veřejného sektoru, rezidentů, podnikatelů a návštěvníků. Moderovat debatu těchto čtyř subjektů musí DMO. Dále pak Pangrác hovořil o návaznosti regionálních produktů na cestovní ruch. Předpokladem je celková nabídka, která mimo konkrétní produkty nabídne i zážitek s nimi spojený. Produkt přitom může být i nehmotné podoby. „Zásadní pro začlenění regionálních produktů do nabídky je podpora zdola, tedy od poskytovatelů služeb,“ upozornil Pangrác a do diskuse přispěl několika pozitivními příklady (Lago di Garda, Champagne, Wachau, Mosela, z tuzemska minipivovary, oblast Dolní Vítkovice, Baťův kanál, oblast Lipna, vinné stezky, biofarmy aj.), ale i příklady, kde je potenciál zatím nevyužit (Jablonex, Koh-i-noor apod.).

Josef Ciglanský z agentury CzechTourism se ve svém příspěvku věnoval influencer marketingu jako podpůrnému nástroji udržitelného cestovního ruchu. Využití influencerů na sociálních sítích má v propagaci destinace celou řadu výhod. Mezi ty nejvýznamnější patří nejen široká základna fanoušků na sociálních sítích, ale i efektivní management návštěvnosti tolik propíraných turisticky exponovaných míst. Skrze influencery na sociálních sítích lze navíc příjemcům představit vysoce autentický příběh spojený s konkrétní osobností. Ideální je také využití lokálních influencerů, kteří jsou s místem, které chceme propagovat, spjati a znají jej. Josef Ciglanský ve svém příspěvku také ukázal konkrétní výstupy, které vznikly v rámci nedávných „influecer tripů“ po českých památkách UNESCO. Dále představil tvorbu výrazné osobnosti mezi českými influencery. Tou je Janek Rubeš, se svým pořadem Honest Guide, v němž ukazuje turistické nástrahy hlavního města Prahy a přináší tipy na pravé české zážitky či suvenýry.

Je-li řeč o udržitelném cestovním ruchu v České republice, dříve či později přijde na Český Krumlov. Při současné intenzitě turismu v této jihočeské perle je zajištění jeho udržitelnosti velkou výzvou. O tom na konferenci hovořil Josef Hermann, zástupce města. Nejprve popsal porevoluční vývoj turismu v Českém Krumlově a připomněl klíčové mezníky, mezi které patřilo mj. zřízení Českokrumlovského rozvojového fondu, který kromě revitalizace některých objektů ve městě zajišťoval a zajišťuje řadu činností z oblasti cestovního ruchu. I díky jeho aktivitám navštíví město ročně asi dva miliony turistů. To je samozřejmě pro město zdrojem příjmů, byť v důsledku rozpočtových pravidel je výsledná částka neadekvátně nízká (asi 12 mil. Kč ročně). Masivní rozvoj turismu ale má i stinné stránky – část obyvatel se cítí být (podobně jako v řadě dalších destinací ve světě) cestovním ruchem obtěžována. Město proto nechalo zpracovat strategii rozvoje cestovního ruchu, úkolu se zhostila společnost KPMG. S tímto dokumentem také Josef Hermann do Tábora přijel, v přednášce se jej však držel jen částečně. Možná ke škodě posluchačů, ti by zřejmě ocenili konkrétnější informace o opatřeních navrhovaných k zajištění udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu. Cestou k udržitelnosti je podle tohoto dokumentu mj. kooperace s okolními obcemi a další aktivity vedoucí k rozmělnění přílivu turistů i mimo historické centrum Českého Krumlova. Ke stejnému účelu by měly posloužit i připravované vycházkové okruhy apod. Jak Hermann naznačil, zdaleka ne všechna navrhovaná opatření jsou v pravomocích města (zvýšení příjmů města z cestovního ruchu, regulace sdíleného ubytování apod.).

Poslední příspěvek odpoledního bloku přednášek patřil Šárce Tittelbachové z Vysoké školy ekonomické v Praze a Michalu Blaškovi z Euroregionu Praděd. V něm se věnovali metodám měření výkonnosti destinací na příkladu tří míst – Euroregionu Praděd, Třebíčska a Plzně. Ve výzkumu byla využita tzv. metoda 3E pro měření účinnosti, účelnosti a hospodárnosti. V jejím základu stojí hledání indikátorů pro audit destinací, na něž posléze navázal terénní výzkum. Měření výkonnosti destinací doposud ve své podstatě neprobíhalo. To je dáno jednak nedostatkem kvalitních a přehledných dat a jednak neochotou soukromých subjektů určitá data zveřejnovat. Zpracovaný projekt poté přinesl poměrně zajímavé výsledky. Ukázal například, že měření hodnocení destinace přináší propojení veřejných politik s veřejnými výdajovými programy pro oblast turismu a vytváří podmínky pro jednotnou metodiku i srovnávání (benchmarking) regionů v rámci ČR. Měření také umožňuje měření výdajů jak turistů, tak i jednodenních návštěvníků. Díky měření bylo zjištěno, že Euroregion Praděd v loňském roce zaznamenal 19,7procentní nárůst příjezdů hostů, což je 2. nejlepší výsledek v ČR ze 40 turistických destinací.

Jak oba přednášející zdůraznili, jedná se o poměrně složité a komplexní téma, kterému se proto bude věnovat i workshop, který se uskuteční v rámci druhého dne aktuálně probíhajícího ročníku Fóra cestovního ruchu.

V poslední části dnešního jednání konference proběhla panelová diskuse s názvem „Co můžeme dnes udělat pro zítřek? K různým otázkám týkajícím se udržitelného rozvoje cestovního ruchu se vyjádřili a na dotazy účastníků odpovídali Monika Palatková (CzechTourism), Petr Slepička (Prague City Tourism), Vladimír Pikora (Next Finance), František Dickelt (MMR ČR) a Matěj Koutný (Blahobyty.cz). Debata se vedla především kolem problematických aspektů sdíleného ubytování, nehmotných památkách apod.

První konferenční den bude uzavřen slavnostním večerem, během kterého budou předána ocenění vítězům letošních ročníků soutěží DestinaCZe a EDEN.

Zítra Fórum cestovního ruchu 2017 pokračuje dvěma praktickými workshopy. V prvním z nich Frank Cuyperes z Destination Think! představí principy udržitelného cestovního ruchu a jak je úspěšně implementovat v destinaci. Součástí workshopu budou také ukázky úspěšných implementací ve vybraných zahraničních destinacích. Druhý workshop povedou Šárka Tittelbachová z VŠE v Praze a Michal Blaško z Euroregionu Praděd. Půjde o interaktivní dílnu, ve které se účastníci naučí vyhledávat soubory dat k rozvoji cestovního ruchu ve veřejně dostupných databázích. Ujasní si způsob, jak s daty pracovat, jak je kombinovat a interpretovat. Prakticky si vyzkouší výpočty pro měření a hodnocení své destinace.

 Foto: -pmu-