SLM ČR: Chybí tu výzkumný balneologický ústav

Dalším zájmovým sdružením, které se u nás zabývá lázeňstvím, je Sdružení lázeňských míst České republiky (SLM ČR) a i v něm v poslední době proběhly nemalé změny. V únoru tohoto roku byli zvoleni noví zástupci orgánů SLM ČR, s nimi přišel také nový předseda Jan Balek. Karlovarským toto jméno jistě není neznámé, již přes rok je náměstkem primátorky města Karlovy Vary pro oblast lázeňství, cestovního ruchu a kultury. Jan Balek ovšem není pouhým teoretikem, jeho rodina od roku 1992 v českém lázeňském centru úspěšně provozuje čtyřhvězdičkový hotel Embassy. Nakolik se mu ve svých třiatřiceti letech daří skloubit úlohu regionálního politika, podnikatele v hoteliérství a působení v dobrovolné organizaci lázeňských měst a obcí, jsme se ho zeptali při jedné z jeho pražských návštěv.

Upřímně řečeno, funkce předsedy Sdružení lázeňských míst České republiky mi na vás moc nesedí. Není běžné, že by takovouto pozici zastával tak mladý člověk. Jak jste se k tomu dostal?
S tím, že jsem byl zvolen předsedou SLM ČR, souvisí funkce náměstka pro lázeňství, cestovní ruch a kulturu města Karlovy Vary, kterým jsem byl zvolen v posledních regionálních volbách. Samozřejmě již od počátku mají Karlovy Vary, jako největší a druhé nejstarší lázně u nás, v SLM ČR pevné a dá se říct výsadní postavení. Dlouholetým územ je, že zástupci Karlových Varů jsou zastoupeni v radě SLM ČR a nyní tedy mají i předsedu.

Jste karlovarským radním, podnikáte v hoteliérství a vedete SLM ČR. Tyto profese od sebe nemají příliš daleko a mnohdy se mohou i doplňovat. Přesto, jak se vám daří je skloubit dohromady?
Máte pravdu, všechny tři činnosti se značně doplňují, ale zároveň si navzájem ubírají čas, který je jim potřeba věnovat. Nejvíc se samozřejmě věnuji regionální politice, která mi zabere pět dní v týdnu, víkendy pak trávím v hotelu a několikrát do roka vyjedu na sněm nebo výjezdní zasedání a různé rady v rámci sdružení.

Na webových stránkách SLM ČR je dosti krkolomný popis toho, čím se vlastně SLM ČR zabývá, můžete to říct vlastními slovy?
Sdružení by mělo hájit zájmy lázní a mělo by propagovat lázeňství v celé České republice, která má 36 lázeňských míst. Za sdružení se účastníme mezinárodních veletrhů, kde představujeme jednotlivá lázeňská místa s indikacemi a jejich popisem, s odkazy na místně příslušná infocentra. Samozřejmě pro naše členy připravujeme různé poznávací výlety po lázních a wellness, kde sledujeme nové trendy. Vloni jsme navštívili např. Rakousko, letos se chystáme do Itálie.
Zabýváme se samozřejmě i legislativními otázkami, které by nám měly zaručit v rámci rozpočtu lepší fungování. Důležité je pro nás také připomínkování a doporučování koncepcí a materiálů spojených s legislativou týkající se lázeňství.

Co je pro vás, jako nového předsedu, v tuto chvíli nejstěžejnějším bodem?
Nejzásadnější záležitost, kterou teď řešíme, jsou statuty lázeňských míst. Většina stávajících statutů, které jsou přejaty z roku 1956, byla tehdy udělována všeobecně a plošně. Podle nás jsou zastaralé a nehledí na individualitu a specifičnost daného lázeňského místa. Myslíme si, že stávající statut je na úrovni mezery mezi zákonem a obecně platnou vyhláškou. Chceme tedy, aby si obce samy upravovaly místní podmínky, které jsou šité na dané lázeňské místo.
Já osobně bych rád tyto statuty dotáhl do konce, protože pro města a obce jsou to zásadní dokumenty. Ochrana přírodních zdrojů je potřebná, na nich stojí jak historie, tak ekonomika města. A pokud to nebude ošetřeno, může se z prosperujícího města stát město na pokraji krachu.

Česká republika platí ve světě za lázeňskou velmoc, ale stále je jistě co zlepšovat. Kde vy spatřujete mezery?
Máte pravdu, že lázeňství je u nás na vysoké úrovni. Ale myslím si, že tady chybí balneologický institut, který by sdružoval výsledky výzkumu a vývoje všech státních i nestátních lázeňských míst. K dispozici by tak byl souhrnný přehled stávajících aplikací i nově vyvíjených. Jestli si vzpomínáte, takovýto ústav tady kdysi pod ministerstvem zdravotnictví fungoval, ale bohužel během privatizace v devadesátých letech zanikl. Dalším problematickým momentem je, že po privatizaci tady nezůstaly žádné větší lázeňské celky, každé lázně mají jiného vlastníka, a tak je docela obtížné vést boj s farmaceutickými giganty. Střední lázeňská společnost s obratem v desítkách či stovkách milionů a specifickým zaměřením nemůže mít marketingový rozpočet nadnárodní společnosti s mnoha tisíci zaměstnanci a odpovídající lobbing.
Kromě toho by bylo dobré zintenzivnit cílenou propagaci České republiky jako lázeňské destinace.

V minulosti se hovořilo o tom, že by členy SLM ČR kromě měst a obcí mohly být i soukromé lázeňské subjekty…
Zatím se tak nestalo. Na určitém posunu spolupracujeme s různými sdruženími lékařů, Svazem léčebných lázní, Kolegiem karlovarských lázeňských lékařů a zveme si na jednotlivá připomínkování i majitele jednotlivých lázeňských domů. Lépe tak zaznamenáme fungování všech jednotlivostí v praxi. Spoustu věcí také konzultujeme s odboráři, kteří zastřešují pracovníky v lázeňství.

Zmínil jste Svaz léčebných lázní, máte společné zájmy, spolupracujete nějak?
Určitě, to je nezbytné pro obě strany, kdy každá z nich má své přínosy k dané věci. My se staráme o legislativní úroveň a oni obstarávají praxi.

V rámci Karlovarského týdne jste hlavním pořadatelem odborné konference o lázeňství, už máte připravený program pro letošek?
Při nejbližším zasedání si budeme specifikovat hlavní témata, aktuální je otázka čerpání peněz z EU, způsob získání prostředků na zkvalitnění služeb, udržení a ochrana lázeňských zdrojů. Přemýšlíme i o sociálních věcech, týkajících se odbornosti zaměstnanců.

Daří se sdružení nějak komunikovat na mezinárodní úrovni? Jste členy nějakého zahraničního podobně koncipovaného celku?
Ano, jsme členy sdružení Lázně v srdci Evropy, které sdružuje západočeské, bavorské a saské lázně. Pro SLM ČR jsou nyní prvořadým úkolem výše zmíněné statuty, takže zahraniční spoluprací jsme se zatím příliš nezabývali, ale do budoucna bude nezbytná.

-vho-
Foto: archiv Jana Baleka

www.spas.cz