V létě roku 2001 podepsali zástupci měst Bardějov, Levoča, Kežmarok a Stará Lubovňa deklaraci, na jejímž základě vytvořili marketingovou značku pod názvem „Slovenská královská města“. Hlavním důvodem jejího vzniku byla společná propagace všech čtyř měst, tvorba kvalitních produktů cestovního ruchu a aplikace trvale udržitelného rozvoje v regionech Spiš a Šariš. Pojďme nyní nahlédnout do ulic a náměstí prvních dvou historických klenotů – Bardějova a Levoče.
Perla horního Šariše
Jen málokteré město ve střední a východní Evropě nabízí návštěvníkům tolik středověkých památek jako Bardějov. Jelikož město leželo na důležité obchodní křižovatce, bylo uherskými panovníky odjakživa preferováno, což se projevilo jak v udělování práv a privilegií, tak v bohaté stavební činnosti. První písemná zmínka o Bardějově pochází z roku 1241. V roce 1352 ho nařídil král Ludovít I. opevnit kamennou hradbou, čímž město získalo účinný fortifikační systém, jehož části mohou návštěvníci obdivovat dodnes. Nejvýznamnější pocta byla Bardějovu udělena v roce 1376 – statut svobodného královského města. Díky rozvoji obchodu, cechů, řemesel (během „zlatého věku“ existovalo ve městě 64 řemeslných specializací a 50 cechů), ale i školství a kultury se Bardějov stal ve středověku jedním z nejdůležitějších měst Uherska. Pohromy, které ho postihly v následujících stoletích, však jeho pozice silně oslabily. Ani období od začátku 20. století po druhou světovou válku nebylo příznivější. Městu na východoslovenské „periférii“ se dostávalo jen málo pozornosti. Zásadní obrat nastal po válce, kdy se začal rozvíjet průmysl a hospodářství a začalo se s postupnými rekonstrukcemi vzácných památek. Už v padesátých letech minulého století bylo historické centrum města vyhlášeno za městskou památkovou rezervaci. V sedmdesátých letech proběhla výrazná obnova měšťanských domů na náměstí. Odměnou za úspěšnou revitalizaci historického jádra bylo udělení Evropské ceny – Zlaté medaile z rukou Mezinárodního komitétu nadace ICOMOS při UNESCO v roce 1986. Další cíl byl nasnadě – dostat se na samotný prestižní seznam světového dědictví UNESCO. To se podařilo 2. prosince roku 2000.
Bardějov |
Vítejte ve středověku
Na hlavním náměstí historického Bardějova se na původních středověkých parcelách zachovaly starobylé měšťanské domy s rozmanitou slohovou výzdobou. Na východní straně vyniká především bohatě zdobená fasáda dnešní Šarišského muzea. Mezi nejcennější objekty pak patří goticko-renesanční dům, jehož průčelí krášlí rokajová malba. Nepřehlédnutelnými historickými dominantami města jsou budova radnice a gotická bazilika sv. Egídia. Prvně jmenovaná stavba ze začátku 16. století je mimořádné architektonické dílo nadregio-nálního významu. V interiérech unikátního raně renesančního objektu se v současné době nachází expozice Šarišského muzea, která obsahuje mimo jiné jedinečné komorní dílo Mistra Pavla – Malou Kalvárii. Vnitřním prostorám dominuje velká zasedací síň; vzácné jsou také kamenné portály – první projevy renesance v měšťanské architektuře na Slovensku.
Chrám sv. Egídia vznikl v druhé polovině 14. století, přestavován byl v 15. i 16. věku. Dnešní podobu získal po požáru v roce 1878 a následné puristické obnově. To nejkrásnější vás ovšem čeká uvnitř. V kostele se zachovalo jedenáct křídlových oltářů z 15. a počátku 16. století, které spolu s dalším chrámovým mobiliářem tvoří jeden z nejskvostnějších gotických interiérů ve střední Evropě. Hlavní oltář je neogotický a pochází z roku 1888. Středověkou atmosféru města dotváří zachované úseky hradebního okruhu s několika baštami. Fortifikační systém Bardějova vznikal ve třech etapách od roku 1352 do poloviny 16. století a dnes patří mezi nejzachovalejší městská opevnění nejen na Slovensku.
Nováček na seznamu UNESCO
Levoča je historickou a kulturní metropolí spišského regionu a její dějiny se v mnohém podobají těm bardějovským. Město bylo založeno na místě původního slovanského sídliště po tatarském vpádu roku 1242 a o třicet let později se stalo z popudu krále Štefana I. hlavním městem Spiše. Jeho ekonomický růst podporovala nejrůznější privilegia, například právo svobodného trhu. Bohatství města nabíralo na síle ve 14. a 15. století, kdy vznikaly hlavní stavební a umělecké projekty, které vyvrcholily velkolepým dílem mistra Pavla. Levoča se v tu dobu proměnila ve středoevropské tržní centrum. Další staletí přinesla městu stagnaci i mírný úpadek, způsobený mimo jiné tureckými expanzemi. V 19. století se do Levoče přesunula veškerá administrativní agenda regionu. Dnes patří město mezi nejpozoruhodnější historické lokality Slovenska a po zásluze bylo minulý rok zařazeno na seznam kulturního dědictví UNESCO, čímž jeho architektonické skvosty získaly na ještě větší popularitě.
Oltář mistra Pavla – mimořádná památka pozdně gotického řezbářství – je celý zhotoven z lipového dřeva |
Bardějovský chrám sv. Egídia se chlubí jedním z nejskvostnějších gotických interiérů ve střední Evropě |
Levoča není jen oltář
Ano, většina návštěvníků přijíždí do Levoče za jedinečným oltářem mistra Pavla – nejvyšší gotickou památkou svého druhu na světě (18 metrů a 62 centimetrů). Město však nabízí mnohem víc. Věděli jste například, že Levoču obkružuje nejzachovalejší souvislý pás hradeb na Slovensku? Z původně pěti městských bran stojí dnes tři. Rozsáhlé levočské náměstí (jedno z největších v Evropě) si v podstatě zachovalo svou středověkou podobu.
Renesanční budova levočské radnice |
Lemují ho historické měšťanské domy a v jeho středu stojí čtyři výraznébudovy – bývalý obchodní dům (dnes městský úřad), za ním gotický farníkostel sv. Jakuba, krásná renesanční radnice s dvěma řadami arkád anaproti ní zajímavý evangelický kostel z 19. století. Mezi vzácnépamátky patří také minoritský klášter se vzácně dochovanou křížovouchodbou a pseudogotický kostel na Mariánské hoře. Ten se stal jednou znejvýznamnějších poutních lokalit na Slovensku. Každoročně první nedělipo svátku Navštívení Panny Marie (2. červenec) se tu setkává obrovskémnožství poutníků a věřících z celého světa.
Text: Jan Pomykal
Foto: SACR a Jan Pomykal
(Zdroj: Slovenská královská města)
www.royal-towns.sk