Gombasecká jeskyně |
Slovenský kras se rozkládá na slovensko-maďarském pohraničí, je obklopen Jihoslovenskou, Rožňavskou a Košickou kotlinou a Volovskými vrchy a je největším krasovým územím Slovenské republiky. Na ploše 36 100 ha je chráněnou krajinnou oblastí s ochranným pásmem 34 900 ha. Tvoří ho 7 planin: Koniarská planina, Plešivská planina, Silická planina, Horný vrch, Zádielská planina, Jasovská planina a Dolný vrch. Na západním okraji se k němu připojuje Jepšavský kras.
Nejvyšším vrcholem Slovenského krasu je Pipítka (1225 m). Celé území chráněné krajinné oblasti bylo kdysi mohutnou tabulí svažující se na jih. Během času se erozí vytvořily mohutné kaňony, které rozdělily krajinu na jednotlivé planiny. Jeskyně vznikly vymílací činností podzemních vod. Krasovým zvětráváním dostalo toto území jedinečný tvar, kterým se odlišuje od ostatních krasových území – například některé závrty mají průměr až 100 m.
Domica – síň pagod |
Do zdejších krasových forem patří škrapy, krasové jámy, krasové hřbety, prohlubně a údolí, vyvěračky, kaňony, ponory, kaňonovité doliny, jeskyně, propasti s bohatou výzdobou. Jeskyně Domica tvoří největší jeskynní systém (společně s jeskyní Baradla v sousedním Maďarsku) o délce 21 km. Mezi další známé jeskyně krasu patří Gombasecká, Ardovská, Krásnohorská, Majkova, Matilda, Milada, Jasovská nebo Červená jeskyně. Jeskyně Slovenského a Aggtelského krasu, který je už na maďarském území, jsou zapsány do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Krasové škrapy na Silické planině |
Na Slovenském krasu je zajímavá jedna věc – přestože ve svých útrobách ukrývá obrovské množství podzemních vod, které jsou významné zejména z vodohospodářského hlediska, povrch planin je vyprahlý a připomíná polopoušť. Ve Slovenském krasu prakticky neexistuje povrchový odtok vody. Srážková voda prosakuje přes povrchovou vrstvu půdy a dostává se do podzemních dutin. Tímto způsobem vznikají vyvěračky, jako například Ardovská, Kečovská, Malá studňa, Zádielská, Hučianská nebo Slavecká. Území Slovenského krasu je také mimořádně bohaté jak z botanického, tak zoologického hlediska. Ze živočišných druhů se tu vyskytuje 14 druhů obojživelníků, 218 druhů ptáků a 71 druhů savců, kteří jsou zařazeni mezi ohrožené druhy.
Závrty na Plešivecké planině |
Chráněná krajinná oblast Slovenský kras nemá vytvořeny podmínky pro provozování zimních sportů, zejména sjezdového lyžování. Nenajdete zde ani žádná zimní rekreační střediska. Důvod je prostý. Oblast je vysoce ceněna pro obrovský výskyt vzácných chráněných rostlinných a živočišných druhů a jakýkoliv umělý zásah do krajiny by mohl být příčinou jejich zániku. Romantická zimní příroda však určitě potěší všechny milovníky pěší turistiky.
V létě nabízí Slovenský kras síť značených turistických cest a naučných chodníků vhodných pro nenáročné vycházky i fyzicky náročnější pěší turistiku. Díky jim jsou návštěvníkům zpřístupněny nejhezčí krasové oblasti a nejpřitažlivější údolí.
Nejlepšími výchozími body do Slovenského krasu jsou Rožňava, Jasov, Zá-dielské Dvorníky, Silica, Kečovo, Plešivec, Štítnik a Turnianské Podhradie.
-dva-
Foto: Jan Pomykal a Slovenská agentura pro cestovní ruch
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Cestovní ruch na Slovensku i loni negativně ovlivnily dopady nemoci covid-19. Služeb ubytovacích zařízení v zemi využilo méně turistů, meziroční tempo propadu počtu hostů bylo ale mírnější než o rok dříve. Vyplývá to z aktuálních údajů slovenského statistického úřadu.
Hotelová skupina CPI Hotels v tiskové zprávě informovala, že do svého portfolia připojila bývalý hotel Mercure Bratislava Centrum. Ten se v uplynulých dnech proměnil v Clarion Congress Hotel Bratislava.
