Solné doly, život v roubenkách, součást Ruska. Poznáváte v tom Česko?

USA, Brazílie, Čína, Indie, Jižní Korea, Japonsko, Austrálie, … Stále více Čechů cestuje do zámoří a navštěvuje exotické destinace. Mají nastudováno – aspoň někteří – kam jedou; vědí, co chtějí vidět; plánují, co chtějí zažít… Ale vědí, jak se na ně budou „místní“ dívat? Odhadnou, co si domorodci myslejí o té zemi v srdci Evropy? A vědí vůbec, že existuje Evropa a kde je?!

A nakolik jsou tato vzdálená teritoria potentní cílovou skupinou pro cestování do Česka? Má smysl se na tyto trhy orientovat, je efektivní vynakládat prostředky na propagační kampaně lákající místní obyvatele k cestě k nám? A pokud ano, kam konkrétně směrovat aktivity v propagaci? Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism a STEM/MARK už vědí.

STEM/MARK sesbíral informace od 12 000 obyvatel těchto zemí. Jednalo se o místní bonitní klien­telu s pozitivním vztahem k cestování a dále o zástupce odvětví cestovního ruchu, tj. o významné cestovní agentury, touroperátory a on-line travel portály se zaměřením na střední Evropu. STEM/MARK se však ptal i turistů z výše uvedených zemí, kteří v Česku právě tou dobou byli na návštěvě, na to, proč a jak přijeli, jak Česko hodnotí, a co si myslejí, že by „platilo“ na jejich národnost v případě propagační kampaně. Mnohdy to nebyla lehká práce: pokuste se najít v únoru v Česku Inda! A když ho najdete, zkuste najít jazyk, kterým oba zvládnete provést přátelský rozhovor! A přesvědčte ho o tom, aby vám věnoval hodinu svého času!

A jak to tedy dopadlo?

„Jestliže je úterý, musíme být v Belgii (říká název komediálně laděného filmu z roku 1969 o cestě amerických turistů autobusem napříč Evropou). Chceme-li, aby nám bylo blaze, musíme být v Praze (můžeme doplnit na základě výzkumu STEM/MARK).“ U obyvatel všech sledovaných zemí byl zaznamenán viditelný potenciál Česka jako dovolenkové destinace, avšak s tím omezením, že v tuto chvíli převažuje vnímání Česka jako sekundárního evropského cíle. Česko je doménou zejména „zkušených“ turistů, protože nabízí něco víc než klasické přeplněné evropské atraktivity, nabízí „trochu neznáma a méně turistů“. První cesta do Evropy totiž téměř vždy míří nejprve do zemí západní či jižní Evropy; turisté sázejí na jistotu a volí nejatraktivnější destinace (Eiffelovu věž, Benátky, Big Ben atp.). Střední Evropa / Česko přicházejí v úvahu až při opakované cestě do Evropy anebo pro kombinaci s návštěvou sousedních zemí, hlavně Rakouska, Maďarska či Německa anebo se vzdálenějšími západoevropskými státy, např. s Francií, Švýcarskem, Itálií, což je typické pro balíčkové zájezdy. „Bez Prahy to v rámci středoevropského balíčku prostě nejde,“ říkají zámořští profesionálové v cestovním ruchu. Česko je často vybíráno jako nejvhodnější, případně jediná destinace ze zemí tzv. východního bloku, o kterou místní klientela stojí.

Jak nás vidí za mořem?

Česko je – podle výzkumu STEM/MARK pro CzechTourism – vnímáno jako země pro poznávací, nikoli odpočinkovou nebo aktivní turistiku, a je tudíž vhodné spíše pro starší věkové skupiny a vzdělanější osoby. Převažuje názor, že Česko není vhodnou destinací pro rodiny s dětmi. Zřetelné jsou i obavy z málo známé destinace.

Brazilci si Čechy přestavují jako krásné a temperamentní lidi žijící v nepříliš rozvinuté zemi.

Česko je jednoznačně spojováno s památkami, historií, starou architekturou a krásnými scenériemi. Praha je romantické okouzlující město a je to známější pojem než Česká republika. I když z tohoto klišé prozatím příliš nelze vykročit, ukazuje se, že lze nabízet i jinou poznávací turistiku, než jsou obvyklé procházky po Praze či hradech. Objevil se zájem o tematické/zážitkové zájezdy, např. pivní ochutnávky, vinné sklípky, církevní turistiku, agroturistiku, outdoorové/adrenalinové sporty atp. Zájem projevují potenciální turisté o gastronomické zážitky, je tedy možné situovat Česko do ranku gastronomické turistiky (ve všech sledovaných zemích kromě Indie). Jednoznačně kladně jsou přijímány pekařské výrobky (medovník, kynuté koláče, koblihy atd.) a pivo.

Z řad zástupců cestovního ruchu byl zaznamenán zájem i o propagaci jiných míst než jen Prahy, a to přesto, že jiná turisticky zajímavá místa (až na výjimky jako Český Krumlov a Karlovy Vary) jsou v podstatě neznámá. Zásadním omezením však je trend zkracující se délky pobytu v Evropě. Většina zámořských turistů chce navštívit více evropských zemí během jedné cesty do Evropy a na další atraktivity, kromě těch hlavních (Prahy), tak nezbývá mnoho času. Dovolená v Evropě navíc není pro turisty ze sledovaných zámořských zemí levnou záležitostí a připadá v úvahu takřka výhradně pro bonitní klien­telu. Hlavní bariérou pro zvyšování potenciálu návštěvnosti Česka je nízké povědomí o ČR ve všech zkoumaných zemích, a to jak mezi poten­ciálními turisty, tak často i mezi profesionály podnikajícími v cestovním ruchu.

Když už přijedou, líbí se jim u nás

Deklarovaná ochota navštívit Česko je nejsilnější v Jižní Koreji, značný zájem byl zaznamenán v Indii a v Číně, následuje Japonsko. Již méně intenzivně vyjadřují ochotu navštívit Česko Brazilci a Američané. Australané deklarují mezi sledovanými zeměmi nejnižší ochotu k návštěvě Česka.

V pořadí cestovatelských plánů po evropských zemích se Česko ve výzkumu STEM/MARK nachází na 11. až 15. příčce. Lze říci, že se jedná o velmi dobré umístění vzhledem k tomu, že Česko je jedinou zemí střední/východní Evropy, která se zde objevuje. S odstupem za Českem následují Chorvatsko, Maďarsko a Rusko.

FIT turisté jezdí nejčastěji do Česka v páru. Časté jsou také skupinové cesty s přáteli. Malé děti na dlouhou cestu rodiče neberou, jezdí až se školními dětmi (zejm. z Jižní Koreje, Číny, Brazílie). Významné je také cestování bez doprovodu (zejména u těch, kdo už v Česku v minulosti byli). Vedle poznávací turistiky jezdí za nočním životem a zábavou (Indové, Brazilci).

U balíčkových zájezdů převažuje starší generace (zejména z Jižní Koreje, Číny), která má větší obavy z jazykové bariéry a preferuje skupinovou organizaci, také oceňuje poklidnou atmosféru.

I když podíl turistů ze sledovaných zemí, kteří Česko již navštívili, zatím nemůže konkurovat nejatraktivnějším evropským destinacím, jsou zámořští turisté s návštěvou Česka spokojeni a jednoznačně by ji doma doporučili i ostatním.

Potenciální návštěvníci by rozhodně uvítali informace, které by jim poskytly nejen tip, kam jet (aby je ČR vůbec napadla), ale také odpověď na otázku „proč bych tam měl jet“.
 

„Proboha, kdo postavil ten hrad uprostřed golfového hřiště?!“ I s takovými reakcemi se STEM/MARK setkal při testování billboardu lákajícího k návštěvě Česka

Perly a perličky z výzkumu

Přestože se jednalo o velký, seriózní a pro STEM/MARK prestižní projekt pro CzechTourism, našla se řada důvodů k pousmání. Posuďte sami:

• Ideologicky je to podle čínských respondentů v ČR stejné jako v Číně. Typičtí Češi z pohledu Číňanů: Hans Christian Andersen, George Soros. Česká krajina je „klasická“ – farmy, volná příroda a zahrady.
• Brazilci si Čechy přestavují jako krásné a temperamentní lidi žijící v nepříliš rozvinuté zemi.
• Japonci vidí Česko jako komunistickou zemi závislou na bývalém Sovětském svazu, ve které je zpožděný hospodářský rozvoj, a na každém kroku tam člověk zakopává o středověké stavby. Čech? Causescu!
• Pro Australany je Česko ostrovní stát, který jistě stojí za návštěvu. Bohužel je tu jen sníh a zima. Na druhou stranu zde žijí krásné a malé ženy.
• ČR není podle Indů příliš rozvinutá země, míváme tak dvě děti, krajinu tvoří domy s topením a komíny a zelené lány. Díky Škodovce jsme bohatá země, ve které žijí přátelští, slušní, skromní a tradiční lidé v dřevěných domech/roubenkách. „ČR je součástí Ruska.“
• Jihokorejci si nejsou jistí, zda je v ČR bezpečno, zda je to zcela svobodná země. Nevědí, zda je v ČR čisto a zda jsou služby dostatečně funkční a na úrovni. Nevědí, jak funguje doprava po ČR a zda je komfortní. Vědí ale, že Václav Havel pocházel z ČR. Typický český produkt: solné doly! „Východní Evropa je studenější kvůli Rusku.“
• Američané nevědí, kam si ČR zařadit. Je to pro ně šedá východoevropská země zatížená komunistickou minulostí. „Praha není moc sexy. Nemá ani Big Ben ani ­Buckinghamský palác. Co je to vlastně Praha? Nelze ji ani popsat deseti slovy.“

SWOT analýza České republiky

Zdroj: STEM/MARK

Za největší perlu ovšem považujeme výrok na skupinové diskusi ve Velké Británii (z jiného výzkumu pro CzT). Při testování billboardu, pro který byla použita fotografie Karlštejnu pořízená z nedalekého golfového hřiště, se jeden účastník (byli to středoškoláci, kteří cestují za hranice) zeptal: „Proboha, kdo postavil ten hrad uprostřed golfového hřiště?!“

Tehdy si člověk řekne, že je před námi ještě hodně práce. A všichni, kdo jezdí do ciziny – ať už exotické, či jiné – mohou přispět k tomu, aby se názory a povědomí o Česku přiblížily realitě.

Foto: CzechTourism