V éře genderového rovnostářství se ženy dotahují v postavení na muže, muži zase inklinují ke kdysi výlučně ženským prvkům – péče o vzhled, vůni, … Co se mění v pohledu na muže a ženy ve světě služebních cest?
Tlak na čas/výkon paradoxně štěpí business turistiku na dva protilehlé segmenty: bleisure vs. co nejúspornější využití času i peněz. Bleisure (spojení business + leisure) znamená zabít dvě mouchy jednou ranou: když už někam služebně jedu, ať z toho taky něco mám. Uspoří se náklady oproti samostatným cestám za obchodem a za rekreací: na dopravu, resp. její kus i čas. Pomlčme, že se to často schová do firemních nákladů celé. Tam, kde se toto šťastné spojení nehodí, roste tlak na co nejvyšší využití času pro firmu. Tomu by měl být uzpůsoben výběr cestovatele, itinerář i poskládání služeb. Právě tady se čím dál častěji stává, že cestuje pouze jedna osoba. A bývá to i žena.

Má žena jiné požadavky?
Vyřčené potřeby mužů a žen na obchodních cestách se v euroatlantickém prostoru v zásadě neodlišují. Ať se optáte cestujících nebo organizátorů cest, vyjde to nastejno: rozhoduje účel – a ten je v podstatě stejný. Lapidárně to shrnuje Pavla Pulchart, business development manager společnosti Asiana: „Spíše než s otázkou pohlaví souvisejí kritéria výběru služeb s postavením ve firmě.“
Bezpečí
Ať vyřčený, či nevyřčený, je to (možná jediný) důležitý aspekt, v němž se postavení sólo muže a sólo ženy liší. Vzhledem k tomu, že kromě běžné kriminality se sólo žena může snadno stát i terčem sexuálního obtěžování, musí dbát na svou bezpečnost více než její mužští kolegové. I na to je většinou sama, protože základní služby jsou u obchodních cest, přinejmenším na určité úrovni, víceméně stejné: kvalitní hotel nejlépe poblíž místa jednání, transfer z letiště buď hotelový, anebo taxi. V případě vlakové dopravy může přijít v úvahu místenka do dámského kupé (i tam už jsem muže potkala: slušné, jen si toho nevšimli). U nás jako v šesté či sedmé nejbezpečnější zemi světa si často neuvědomujeme, čemu všemu na cestách věnovat pozornost z hlediska bezpečnosti osamocené ženy. Zahraniční prameny jsou v tomto ohledu podrobnější. Na webových stránkách se najde řada pravidel, na která by zvláště sólo cestovatelka neměla zapomínat. Mnohá jsou triviální a je zbytečné o nich psát – ale ruku na srdce: napadlo vás, že je lépe hovořit o svém programu v množném čísle (budeme se vracet atd.), nebo že byste měla dbát na to, abyste před nikým neznámým nevyslovila číslo svého pokoje – ne, že byste mu je říkala úmyslně, ale co takhle, když je zrovna sdělujete recepčnímu nebo do telefonu oprávněné osobě? Více najdete na https://www.travelguardworldwide.com/aig-travel-for-women.
Jsou rozdíly v požadavcích na služby?
U klasických služebních cest služby en gros vlastně ani ne. Rozhoduje účel cesty – a ten je stejný bez rozdílu pohlaví. Ten, kdo zasedne v hotelovém pokoji k laptopu, ocení jak počet elektrických zásuvek, tak možnost udělat si k tomu kávu nebo čaj, aniž by musel volat room service – a je jedno, jestli je to muž, nebo žena. Bez signálu a Wi-Fi by byl business hotel nemyslitelný, stejně tak bez místa pro jednání a bez sekretářských služeb. „Pokud v některém segmentu služeb registrujeme rozdílné požadavky pro muže a ženy, pak je to u incentivních cest do zahraničí,“ říká Pavla Pulchart. Jenže tam jde o programovou náplň a sólo bude mít žena nejvýš při cestě na místo zahájení.
Jinak je tomu pochopitelně v zemích, kde je interakce mužů a žen na veřejnosti svázána tradičními náboženskými zvyky, zvláště v arabském prostoru. Tam mají hotely celá patra vyhrazená výlučně ženám a je nemyslitelné, že by tam byla mužská obsluha. Tam ovšem služební cesty sólo žen zpravidla nesměřují (s výjimkou MICE).
Ty eventuální důležité maličkosti, kde se skutečné potřeby mužů a žen přece jen liší, přijdou na řadu až na místě, a proto případný výběr ubytování apod. ovlivní spíše na příště a zřejmě jen podprahově. Sólo žena potřebuje víc dbát o bezpečí (o které je v business hotelech zpravidla postaráno, mimo ně to vyřeší taxi), víc místa na odkládání v koupelně, velké zrcadlo, prostornou skříň na šaty (event. i dlouhé) a další drobnosti.
Liší se hotelové pokoje? Zjevně ne…
V euroatlantickém prostoru se společnost genderově vyvažuje a to, čím dříve hotely lákaly speciálně ženy, dneska mají pro všechny. Většinou doopravdy: pro hotely je pochopitelně jednodušší mít vybavení jednotné pro kategorii, a ne pro pohlaví. Usnadňuje to práci i booking, resp. využití pokojů. Štěpán Malý, obchodní ředitel Courtyard by Marriott, k tomu říká: „Naše značka byla vytvořena v roce 1983 s cílem poskytnout ideální zázemí právě pro business klientelu. Svojí nabídkou a kvalitou služeb se snažíme reagovat na požadavky dnešních obchodních cestujících bez rozdílu pohlaví či věku. Požadavky našich hostů na služebních cestách se do značné míry shodují – jsou zvyklí na vysoký standard nabízených služeb a profesionální, přátelský servis. Mezi důležité aspekty patří bezpečnost – privátní parkování, kamerový systém, přítomnost ostrahy přímo v hotelu nebo dvojitý zámek pokojových dveří. Ke komfortu na cestách mohou přispět kosmetické zrcátko v koupelně, kvalitní kosmetika, výběr kávy a čajů nebo třeba žehlička a žehlicí prkno, které patří ke standardnímu vybavení ve všech našich pokojích. K dispozici jsou na vyžádání rovněž pohodlné pantofle a župan. Co se týče moderních technologií, tak kromě internetu zdarma, což je dnes samozřejmostí, nabízíme on-line check-in a v našem brněnském hotelu jako jediní na trhu rovněž technologii mobile key, tedy možnost odemknout si svůj pokoj chytrým telefonem.“ Není nejspíš náhodou, že valná většina z vyjmenovaných vymožeností se shoduje s kritérii v rámci certifikace Female-friendly hotelů v síti pro služebně cestující ženy Maiden Voyage:
- bezpečí a pohodlí,
- dvojitý zámek u pokojových dveří,
- zabezpečený vchod s 24/7 recepcí/vrátnicí,
- plné vybavení v pokoji (zahrnující luxusní toaletní potřeby, fén, prostornou skříň atp.),
- restaurace a bary v místě,
- zaměření na ekologii,
- nabídka zdravé stravy včetně pro vegany/vegetariány.
… nebo ne zjevně
V současné době genderové hyperkorektnosti a nadužívaném honu na diskriminaci (kdy je pokutován i podnikatel, který např. odmítá vstup malých dětí, protože, resp. přestože, pro ně nemá vhodné prostředí) je lépe nerozlišovat a hýčkat všechny hosty stejně (nebo to aspoň neventilovat). Jestliže se před dvěma lety v literatuře uvádělo povícero hotelů, které se hlásily k tomu, že mají extra pokoje/služby pro ženy, dnes to z nich inzerují jen ty v arabském (event. i asijském) regionu. Například někdejší Frauenhotel Artemisia Berlin už se jmenuje jen Artemisia a extra služby pro ženy možná má, ale neinzeruje. Štěpán Malý to v případě jejich hotelů opisuje kulantně: „V našich hotelech se vždy snažíme o to, abychom každý pobyt personalizovali a maximálně přizpůsobili přáním našich hostů již před jejich příjezdem. Ke komunikaci vyžíváme kromě tradičních kanálů třeba i mobilní chatovou aplikaci, která je součástí sofistikovaného systému zaměřeného na péči o naše hosty a zvyšování jejich spokojenosti. Požadavky ohledně umístění či vybavení pokoje, zajištění květin, transferů nebo rezervace v restauracích jsou pro nás naprosto standardní.“ Takže co do vybavení jsou si všechny pokoje rovny, ale v případě potřeby mohou být rovnější. Stačí si říci. Tak je to, milé dámy, zase na nás. Nicméně pozornosti ještě nevyhynuly – některé business hotely pravidelně pořádají pro dámy z řad business klientely speciální akce, např. beauty day s nabídkou kosmetických a wellness procedur, s módní přehlídkou, kurz aranžování květin či carvingu apod. Ale to už je jiné téma.
Foto: Shutterstock.com