Srí Lanka – stále objevovaný ostrov

Srí Lanka byla již kdysi oblíbeným cílem turistů, ale v posledníchletech byla především na severu zmítána etnickými ozbrojenými konfliktymezi Sinhálci a Tamily. Zdá se však, že mírová řešení konfliktů začínajímít přednost před těmi válečnými. To opět otvírá cestu turistickémuruchu. Nabídka turistických možností Srí Lanky je skutečně pestrá, jakpro ty, kdo hledají poznání, tak pro milovníky dlouhých písečných plážís tyrkysově modrou vodou. Pro českého turistu je od podzimu loňského roku díkypřímému leteckému spojení ČSA Praha – Dubaj – Kolombo ještě dostupnější. 

V koloniální éře se ostrov proslavil pod názvem Cejlon. V pátém stoletípřed naším letopočtem se sem přeplavili Sinhálci původem zřejmě zeseverní Indie. Velký indický císař Ašóka vyslal na ostrov Lanku svéhosyna Mahindu o nějakých 700 let později, aby zde šířil učení Buddhovo.Buddhismus dopadl na úrodnou půdu. Srí Lanka se stala kolébkou buddhistickéškoly theravada. V době evropských mořeplaveckých výprav ostrov postupněovládli Portugalci (16. stol.), Nizozemci (17. stol) a nakonec jej dobyliBritové. V roce 1948 se stal Cejlon nezávislým státem, jehož hlavou v rámciCommonwealthu nadále zůstával britský panovník. V roce 1972 se země prohlásilarepublikou a přijala sinhálský název Srí Lanka. 

V Kolombu jsme přistáli v 5.20 minut tamního času, unaveni po cestě, aleplni očekávání nových zážitků. Na letišti nás čekalo auto a průvodcecestovní kanceláře Jetwing Travel, která mimo jiné na Srí Lance zastupujeČSA. Rychle do hotelu, krátký odpočinek a vzhůru za poznáním. Přestožesrílanské pláže jsou pro středoevropana synonymem panenské přírody adovedla bych si představit strávit na nich celý týden, zvolili jsme radějiokružní cestu po Srí Lance, abychom viděli a poznali co nejvíce. Najelijsme více jak 1 300 km, navštívili většinu nejdůležitějších památek,viděli nespočet Buddhů a slonů, obdivovali nádhernou přírodu (celá SríLanka nám připadala jako jedna velká botanická zahrada), míjeli dlouhékilometry čajových horských plantáží, zajeli si jeepem na safari mezidivoká zvířata a nakonec strávili alespoň chvilku u moře. A to vše se mávejít na dvě až tři stránky časopisu? To není možné! A tak alespoňtelegraficky. 

Kolombo

Naše poznávání začalo okružní jízdou po Kolombu, které má mnohotváří. Na jedné straně překvapí moderní výstavbou (foto č. 1). Vporovnání s Indií je rozdíl obrovský – po ulicích jezdí nová japonskáauta, peníze vymění každá banka během pár minut, v centru se tyčíhotely mezinárodních řetězců. Jsou zde ale i mnohem chudší a také špinavějšíčtvrti. Hlavními atrakcemi Kolomba jsou Hinduistický chrám na Mořské ulici(foto č. 2) lemovaný zlatnickými obchody, holandský kostel ve Wolfendaalu zroku 1749 či historická mešita Davatagaha. 

Dambulla – sloní sirotčinec

Druhý den brzo ráno jsme vyrazili do Pinnawely, kde byl v roce 1975 zřízensirotčinec pro opuštěné nebo zraněné slony. Počet slonů tu vzrostl na téměřstovku a zahrnuje i mláďata, která sem byla přivezena z různých částízemě, a také 14 novorozeňat, která se tu narodila v rámci chovnéhoprogramu v zajetí. Nejlepší čas pro návštěvu je doba krmení (foto č. 3)a koupání (foto č. 4), kdy jsou všichni sloni vyhnáni do blízké řeky.

Polonnaruwa

bylo v 11. – 13. století středověké hlavní město Srí Lanky. Připolonaruwském období bylo dosaženo velkého rozkvětu. Tato památka je chráněnalépe než Anuradhapura, jež je dalším turisticky atraktivním místem. Všechnystavby a sochy jsou rozmístěny v obrovské zahradě, pěšky stěží zvládnutelné,pokud zde nechcete strávit celý den (foto č. 5). Pozor, je přísně zakázánofotit se vedle Buddhy (ať už ležícího, sedícího či stojícího). Obyčejnýčlověk nemá právo být zvěčněn s tváří Buddhy, a tak jsme Vám nemohliukázat nadživotní Buddhovu velikost (foto č. 6). 

Gekon jako inventář pokoje

Další noc jsme strávili v jednom z hotelů společnosti Jetwing Hotels,ostatně jako většinu další nocí na naší cestě. Jetwing má síť hotelůpo celé Srí Lance, a proto je vyhledávaným partnerem touroperátorů z mnohazemí. Musím říci, že nás velmi mile překvapil nejen standard hotelů avstřícnost personálu, ale především cit pro architektonické řešeníinteriérů, které se vymykalo běžným zvyklostem, o to více respektovalokulturu této země. Každou noc jsme spali v jiném hotelu a každý z nich byljiný a něčím zajímavý. Nic nás ale nepřekvapilo tolik jako přítomnostgekonů v hotelových pokojích. Tyto ještěrky sem však patří a jejich úkolemje chytat obtížný hmyz. 

Sigiriya

Po snídani dalšího dne nás čekal výstup na skalní pevnost Sigiriya– pevnost v oblacích (foto č. 7). Ve 30 °C to nebyl snadný úkol, alepohled seshora dolu na nekonečnou zeleň ostrova stál za to. Pevnost navrcholu 500 stop vysoké skály vybudoval král Kassapa (477-495 n.l.), který přesunulhlavní město z Anuradhapury do Sigiriye. Jeho palác byl vybavený vším potřebným.

Kam pokračovala naše cesta se dozvíte v únorovém vydání.
Eva a Petr Frindtovi