Stará Boleslav – nedoceněná destinace náboženského cestovního ruchu

Stará Boleslav, bývalé samostatné město, od roku 1960 část souměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, přes svůj nesporný význam v české historii, literatuře a české religii, zůstává i v současnosti nedoceněnou destinací náboženského cestovního ruchu. Analyzovat část souměstí z hlediska jejího potenciálu, nabídky a poptávky po destinaci s důrazem na náboženský a kulturní cestovní ruch bylo cílem první etapy výzkumného projektu zadaného Vysoké škole hotelové v Praze (VŠH) a Vysoké škole ekonomické v Praze Arcibiskupstvím pražským.

Historie Staré Boleslavi sahá hluboko do české historie, k počátku desátého století. V této době se jednalo o přemyslovské hradiště. Již v desátém století stál v hradišti minimálně jeden kostel zasvěcený sv. Kosmovi a Damiánovi. Právě u dveří tohoto kostela byl zavražděn svým bratrem Boleslavem Václav, pozdější zemský patron a jeden z nejvýznamnějších českých světců. Již v době, kdy v kostele podle legendy několik let odpočíval, stalo se hradiště a kostel cílem náboženských poutí Václavových příznivců. Teprve poté byly jeho ostatky odvezeny do chrámu sv. Víta.

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi (foto: Kamil Voděra / CzechTourism)

O potenciálu Staré Boleslavi pro rozvoj náboženského cestovního ruchu není sporu. Překvapivá je skutečnost, že souměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav tohoto potenciálu nevyužívá dostatečně. Lze konstatovat, že Stará Boleslav sází na jednu akci – Národní svatováclavskou pouť a doprovodný program vážící se k 28. září – datu zavraždění sv. Václava. Veškerý program je spojený právě s tímto výročím. S ohledem na výzkumný cíl projektu bylo potřeba provést charakteristiku návštěvníka, který se této akce účastní. Za pomoci studentů VŠH a dotazníkového šetření bylo zjištěno, že většinový návštěvník akce je žena nebo muž středoškolsky či vysokoškolsky vzdělaný, ve věkové kategorii 21–40 let, obyvatel města, zaměstnaný, s hrubým příjmem do 15 000 Kč. Nepřenocuje, přijíždí pouze na jeden den (viz tabulku 1).

Důvodem nízkého počtu přenocování je podle respondentů absence kvalitního ubytování a stravování, které by mohl turista v případě setrvání ve Staré Boleslavi využít. Výsledky průzkumu VŠH přesně odrážejí trend v počtu přenocování v destinaci. Stará Boleslav, stejně jako celé souměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, není svou primární a sekundární nabídkou připravená na dlouhodobý pobyt turistů a v současnosti není schopná udržet jednodenní návštěvníky na více dnů. Pro dlouhodobý pobyt není přizpůsobená. Neodpovídá tomu ani počet a charakter ubytovacích či stravovacích zařízení. Z průzkumu VŠH jednoznačně vyplynulo, že ani během Národní svatováclavské pouti nestačily kapacity stravovacích zařízení v místě pokrýt poptávku návštěvníků. Navíc většina návštěvníků akce preferuje českou tradiční kuchyni, i když v souměstí lze nalézt i nabídku asijské či italské kuchyně.

Tab 1 – Délka pobytu návštěvníků

Zdroj: Vlastní zpracování, 2015

Průzkum v podstatě potvrdil charakteristiku účastníka cestovního ruchu tak, jak ji předkládá například Swed nebo Nolan. To znamená, že se nejedná pouze o příslušníka starší generace, věřícího poutníka, jednotlivce, ale jsou to i mladší rodiny s dětmi, turisté střední generace, kteří vnímají náboženský cestovní ruch jako zajímavou součást dovolené, doplňkovou aktivitu kulturněhistorického cestovního ruchu. To, v jaké míře turisté využili i jiné atributy cestovního ruchu souměstí, uvádí tabulka 2.

Náboženský cestovní ruch se nestává primárním cílem masového cestovního ruchu, je jednou z jeho součástí. Proto je velmi důležité nesoustředit se v destinacích, jakou je Stará Boleslav, pouze na jednu významnou akci. Z pozorování a průzkumu rovněž vyplývá, že převažující motiv směřování turistů do Staré Boleslavi je náboženský. Po ukončení liturgického programu odcházela většina návštěvníků akce pryč. Při bližším dotazování ani nevěděla, jaké možnosti trávení volného času při případném prodloužení pobytu v destinaci může využít.

Tab 2 – Motiv návštěvy

Zdroj: Vlastní zpracování, 2015

Mezi nejzajímavější patří Labská stezka spojující Starou Boleslav s Lázněmi Toušeň, Záryby a Kostelcem nad Labem, dále Proboštská jezera, soukromý rybářský revír Hrušovský rybník, Naučná stezka krajinou Rudolfa II. anebo přírodní a minerální prameny. Také je možné navštívit řadu historických a kulturních památek, které jsou součástí městské památkové zóny, ustavené v roce 1992. Při lepším marketingu a cílenější výstavbě produktu cestovního ruchu by bylo možné docílit zvýšení návštěvnosti destinace, stejně jako alespoň jednoho přenocování větším procentem turistů. Východiskem může být i fakt vyplývající z odpovědí respondentů, že návštěvníci Národní svatováclavské pouti se akce zúčastňují opakovaně.

Náboženský cestovní ruch v České republice je formou, která se v posledních deseti letech dostává do popředí zájmu domácích a především zahraničních turistů. Obecně lze říci, že náboženský cestovní ruch patří k nejstarším formám cestovního ruchu. Má silný politický, ekonomický, sociální a kulturní dopad. Náboženský cestovní ruch pomáhá zmírňovat sezonní výkyvy návštěvnosti destinace i příjmů a také pomáhá zachovat kulturní potenciál destinace. Navržení vhodných produktů cestovního ruchu, které by napomohly zvýšit návštěvnost souměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav v průběhu celého roku, bude součástí druhé fáze výzkumu.