Starosta Klatov: Klíčová je dopravní dostupnost

Klatovy jsou jednou z bran, kterou projíždějí turisté mířící na Šumavu. Zároveň jsou ale také městem s řadou cenných památek, které stojí za návštěvu. O tom, jak se městu daří v cestovním ruchu, jsme hovořili se starostou Rudolfem Salvetrem. Řeč byla třeba o fenoménu baroka, které městu vtisklo unikátní tvář, ale i o plánech a vizích města pro příští měsíce a roky. A dotkli jsme se i problematické dopravní dostupnosti Šumavy.

Když se řekne „cestovní ruch“, co to pro vás osobně znamená?

Cestovní ruch vnímám jako obrovskou příležitost pro kohokoli z nás. Každý, kdo je vnímavý a snaží se cestovat, a ne jen sedět doma, má šanci být obohacen nejen prostřednictvím svých zážitků, ale zejména během setkání s lidmi. Není přitom podstatné, jestli cestujete na druhý konec světa, nebo jen pár desítek kilometrů od svého města. A platí to i opačně – je přínosné naslouchat lidem, kteří nás navštíví v našem městě. Tito lidé totiž často vidí i to, co my v naší provozní slepotě přehlížíme. A to nemám na mysli jen případné nedostatky, často nám lidé chválí to, co se podle jejich názoru povedlo. A jsou-li to lidé, kteří se k nám vracejí opakovaně, všímají si toho, jak se město v průběhu let proměňuje. Často se setkávám třeba s lidmi, kteří přijíždějí na Rallye Šumava, již hostíme už přes padesát let. Cennou zpětnou vazbu mám i od pravidelných účastníků veteránského mistrovství republiky v basketbalu, od lidí přijíždějících na Klatovskou pouť, mezinárodní folklorní festival a řadu dalších akcí.

Jaký má cestovní ruch přínos pro město?

Nejsme ani městem lázeňským, ani městem zapsaným na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, přesto jsou zde k vidění zajímavosti historického charakteru i ryze moderní atraktivity, které stojí za návštěvu. Přínosy cestovního ruchu se ne zcela jednoduše kvantifikují, ale vyjdeme-li třeba z návštěvnosti našeho informačního centra, můžeme konstatovat, že turistů přijíždí stále více. Návštěvnost infocentra se za posledních deset let zhruba zdvojnásobila, loni jsme v něm obsloužili přes čtyřicet tisíc lidí.

Ekonomický přínos cestovního ruchu pro město jako instituci není nikterak dramatický, ale musíme se na to dívat především z pohledu ubytovatelů a provozovatelů restauračních zařízení. Pro ně je turismus klíčový. Zpětné reakce ale máme i od obchodníků a některých dalších podnikatelů, kteří profitují z velké návštěvnosti města během akcí, jež se u nás konají. Chápu proto jako jeden z úkolů města, aby se zhostilo pořádání aktivit sportovního či kulturního charakteru. Takové akce sice pro město znamenají i určitou zátěž, jako je zvýšený úklid a svoz odpadu, to ale vnímám jako běžnou provozní záležitost a nutnou daň za přínosy, které tyto akce pro město a jeho obyvatele znamenají.

Klatovské katakomby jsou jedním z hlavních turistických magnetů

Vybírají Klatovy ubytovací a rekreační poplatek? Pokud ano, jak se díváte na snahy o zvýšení jejich sazeb?

Ano, poplatek vybíráme, nicméně takto získaná částka nepředstavuje pro městskou kasu stěžejní příjem a nepokryje náklady na rozvoj cestovního ruchu ve městě. Pokud by došlo k jeho zvyšování, je třeba pečlivě zvolit únosnou míru. My rozhodně nejsme ti, kdo by horovali pro násobné zvýšení těchto místních poplatků a v současnosti neuvažujeme o žádném jejich nárůstu.

Kolik město ročně investuje do podpory cestovního ruchu?

Pokud jde o podporu přímo, pohybuje se ve stovkách tisíc korun. Není pochopitelně možné, abychom jako město zaštítili úplně všechny akce. V naší režii probíhá několik stěžejních, jako třeba akce v období Vánoc či Velikonoc, zahajování turistické sezony, již zmiňovaná Klatovská pouť nebo nesmírně populární Svatováclavská jízda. Mnoho dalších, z pohledu turistického ruchu velmi zajímavých akcí ale pořádají různé spolky a organizace a my je v jejich snažení finančně podporujeme. V případě nepřímé podpory se bavíme řádově o dalších statisících až milionech korun.

Kdo je typický turista navštěvující Klatovy?

V devadesátých letech byl typickým hostem německý návštěvník, což samozřejmě souviselo s otevřením hranic po změně režimu. Postupem času se ale situace měnila a dnes již převažují turisté domácí, zejména ti, kteří míří na Šumavu. Návštěvnost města v letní sezoně koreluje s vývojem počasí. Ve dnech, kdy počasí příliš nepřeje vycházkám nebo cykloturistice po šumavských kopcích, registrujeme významně vyšší návštěvnost. Dnešní turisté totiž šedesáti- či sedmdesátikilometrovou vzdálenost nepovažují za překážku pro automobilový výlet za památkami či jinými městskými atraktivitami. Velmi rádi proto spolupracujeme s šumavskými obcemi a s infocentry na bavorské straně Šumavy, s kterými se dokážeme vhodně doplnit.

Co děláte pro to, abyste návštěvníky města proměnili v turisty, kteří využijí služeb zdejších ubytovacích zařízení a utratí peníze za gastronomické a další služby?

Klatovy se nikdy nebudou moci srovnávat s lázeňskými městy, pokud jde o průměrnou délku pobytu, nicméně snažíme se turisty motivovat k tomu, aby u nás strávili delší dobu než jen pár hodin. I proto jsme v uplynulých letech investovali nemalé prostředky do obnovy historického a kulturního dědictví města. Snažili jsme se, aby prohlídky daného místa měly i určitý edukativní efekt. Pamatovali jsme přitom také na mladší generace, které nechtějí jen pasivně naslouchat výkladu, ale část informací si touží i aktivně vyhledávat. Zářným příkladem může být třeba na podzim roku 2011 otevřená nová expozice klatovských katakomb, která je jedním z hlavních magnetů pro návštěvníky města. A podobně mohu hovořit také o výstavním pavilonu, který sloužil jako zázemí a depozitář klatovského muzea. Ten jsme rekonstruovali, a dnes v něm najdete unikátní sbírku šumavského skla Lötz. Obnova historického dědictví se poměrně významně podepisuje na tom, že návštěvnost Klatov stoupá a že se u nás turisté zdržují déle. Připočítejme k tomu třeba ještě návštěvu naší ojedinělé barokní lékárny U Bílého jednorožce a výstup na Černou věž.

V Pavilonu skla je vystavena produkce firmy Lötz

Návštěvníkům se snažíme nabídnout i možnosti pro pohybové aktivity – před několika lety byl vyznačen okruh po klatovských návrších. Tato příjemná dvanáctikilometrová procházka po okolí Klatov nabízí turistům řadu krásných výhledů na město i Šumavská panoramata. A mnozí návštěvníci využívají také služeb našeho plaveckého bazénu, který jsme nedávno obohatili o zážitkové centrum a wellness provoz.

Také jste, pokud vím, investovali do rekonstrukce informačního centra…

Informační centrum jsme vybudovali zcela nové. Dříve fungovalo v prostorách historické radnice, ale s rostoucí návštěvností a se stoupajícími nároky návštěvníků jsme cítili nutnost jeho provoz přesunout do vhodnějších prostor. Ty jsme našli jen pár desítek metrů vedle radnice na náměstí Míru a před pár týdny jsme tam otevřeli zcela nové informační centrum, v jehož komfortním interiéru najdou turisté veškeré potřebné služby a informace.

Řada měst a obcí v posledních letech zapojuje do služeb cestovního ruchu mobilní aplikace a další moderní technologie. Jak jsou na tom v tomto směru Klatovy? Plánujete vydat se tímto směrem?

Jedním z takových kroků byla instalace bezplatné Wi-Fi sítě na hlavním klatovském náměstí. Máme zjištěno, že turisté této možnosti hojně využívají, mimo jiné i pro získání informací o městě a jeho pamětihodnostech. V nepříliš vzdálené budoucnosti bychom tuto možnost rádi rozšířili i do okolí náměstí, konkrétně do dvou parků, kam turisté často míří za odpočinkem. Zvažujeme také rozšíření informačního systému postaveného na QR kódech, aby si mohli turisté stahovat informace do svých mobilních zařízení.

Významným fenoménem v Klatovech a okolí je barokní architektura. Příběhy barokní krajiny budou hlavním tématem propagace České republiky v roce 2017. Připravujete v této souvislosti nějaké speciální propagační aktivity?

Málokterý turista vynechá návštěvu Barokní lékárny na náměstí

S ohledem na významné barokní památky ve městě je pro nás tento historický styl tradičním nosným tématem, s kterým pracujeme průběžně. I loni jsme se například zapojili do některých aktivit projektu Plzeň 2015, které se týkaly právě baroka. Takže nejen příští rok, ale i kdykoli v budoucnu budeme participovat na projektech, které s fenoménem baroka smysluplně pracují.

Obecně si myslím, že z baroka by kraj mohl těžit víc než dosud. Nedaleko Klatov, na Týnci, se nachází vůbec nejkrásnější barokní zámek na území kraje, který je unikátní i z republikového hlediska. Osobně nesmírně obdivuji jeho soukromého majitele, který přes všechny překážky, které před sebou má, neúnavně pracuje na obnově tohoto úžasného objektu. A to přesto, že se mu zatím nepodařilo dosáhnout na žádné evropské dotace. Vnímám tady nerovný přístup státu ke kulturnímu dědictví – mělo by přece být jedno, jestli je zámek státní, krajský či soukromý. Jeho znovuzprovoznění by mělo nesmírný efekt nejen pro město, ale i pro kraj jako takový.

S jakou vizí, pokud jde o cestovní ruch, město pracuje?

Chceme být součástí dění v regionu a prohlubovat spolupráci se sousedním Bavorskem. A jelikož dobře víme, že dnes je pro turistu podstatné nejen to, co v daném místě zažije a uvidí, ale také to, jak se tam dostane, budeme usilovat o zlepšení dostupnosti Klatov a tím i celé Šumavy. Dopravní dostupnost je pro nás nesmírně limitujícím faktorem. Jestliže se lidé z Prahy dostanou za hodinu a půl do Krkonoš, ale na Šumavu jim cesta trvá tři hodiny, je to z pohledu krátkodobé turistiky špatně. A jednoznačně také podporujeme snahy šumavských obcí, které se chtějí rozvíjet ve svých hranicích a chtějí modernizovat svoji infrastrukturu, v čemž jim je občas krátkozrace bráněno.

Foto: -pmu-

Petr Manuel UlrychC.O.T. media
šéfredaktor COT business a iCOT.cz
petr.ulrych@cot.cz