STEM/MARK: Příjezdový cestovní ruch by měl zajímat i kraje

Cestovní ruch představuje významný a velmi rychle se rozvíjející segment ekonomiky. Pozitivně působí na tvorbu hrubého domácího produktu, zaměstnanost obyvatelstva, platební bilanci státu, příjmy do rozpočtů, investiční činnost a další.

Nemělo by se ale zapomínat, že se podílí také na rozvoji regionů a destinací. V průběhu letošního roku se proto na stránkách COT business zaměříme na cestovní ruch v jednotlivých krajích ČR a podíváme se na některé výsledky šetření Příjezdový cestovní ruch agentury STEM/MARK. Poslední výsledky Satelitního účtu cestovního ruchu, který čerpá právě z výsledků výzkumu STEM/MARK, zveřejnil Český statistický úřad v březnu roku 2015. Podle nich tvořil cestovní ruch v roce 2013 necelá 3 procenta hrubého domácího produktu a zaměstnával 231 000 osob. Tzv. příjezdový cestovní ruch zahrnující návštěvy a pobyt zahraničních návštěvníků představoval zhruba 140 mld. Kč.

Víme vůbec, kolik k nám přijíždí návštěvníků ze zahraničí?

Šetření příjezdového cestovního ruchu o počtu a struktuře zahraničních návštěvníků České republiky a jejich výdajů představuje svým rozsahem, kontinuitou a délkou trvání zcela unikátní projekt. Jeho začátek je datován rokem 2005, letos tedy „slaví už jedenácté narozeniny“. Na začátku existence projektu vznikla pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva pro místní rozvoj, agentury CzechTourism, Českého statistického úřadu či České národní banky. Všechny tyto instituce se spolu s realizátorem projektu, výzkumnou agenturou STEM/MARK, která za dobu své 20leté existence získala bohaté zkušenosti s rozsáhlým šetřením v mnoha oblastech, podílely na přípravě jeho metodiky. Jejich zástupci se stále pravidelně setkávají a diskutují metodiku i zjištěné výsledky, jež využívají ke své práci a také je postupují dalším subjektům.

Během let, které uplynuly od zahájení výzkumu, se měnil počet dotazovacích míst, kde šetření probíhá. Vždy se však dotazovalo nejen na velkých hraničních přechodech, ale i na přechodech regionálního významu. V letech 2009–2015 probíhalo šetření Příjezdový cestovní ruch na 63 dotazovacích místech – na silničních přechodech a v jejich okolí (48), železničních stanicích (8), autobusových nádražích (2) a letištích (5). Cílovou skupinou pro tazatele STEM/MARK jsou v rámci tohoto výzkumu zahraniční a tranzitující návštěvníci odjíždějící z ČR (souhrnně návštěvníci). Jedná se o návštěvy, které patří do cestovního ruchu, tj. návštěvy, které jsou kratší než jeden ucelený rok a jejich účelem je trávení volného času, obchod nebo jiná činnost, která se nevztahuje k činnostem placeným ze zdrojů v ČR. Na rozdíl od většiny dalších šetření či statistik o cestovním ruchu sleduje STEM/MARK nejen turisty (tj. osoby s alespoň jedním přenocováním v ČR bez ohledu na to, zda je země hlavním cílem cesty, anebo zda ČR pouze projížděly), ale i jednodenní návštěvníky (tj. osoby, které v ČR nenocovaly a pro které byla návštěva cílem jednodenního výletu – ať už nákupního, obchodního či jiného). Speciální sledovanou kategorii tvoří také tranzitující návštěvníci (tj. osoby bez přenocování v ČR, které naším územím pouze projížděly).

Za dobu existence projektu bylo dotázáno více než 350 000 zahraničních návštěvníků.

Jedním z hlavních cílů šetření příjezdového cestovního ruchu je zajistit podklady pro odhad celkového počtu zahraničních návštěvníků České republiky. Právě tento odhad je základní veličinou pro stanovení přínosu příjezdového cestovního ruchu pro naši ekonomiku. Je důležité si uvědomit, že čísla za nerezidenty, která publikuje ČSÚ, zahrnují pouze jednu část zahraničních návštěvníků. Vedle turistů ubytovaných v hromadných typech ubytovacích zařízení (HUZ), které ČSÚ sleduje, ale patří do skupiny všech návštěvníků také turisté, kteří jsou ubytovaní v individuálních typech ubytovacích zařízení (IUZ). Mimo statistiku ČSÚ pak zůstávají také jednodenní návštěvníci a tranzitující. Některá média i odborná veřejnost sice publikují počty zahraničních návštěvníků ČR, ale ve skutečnosti se jedná jen o počty turistů – nerezidentů – ubytovaných v HUZ.

Turisté ubytovaní v HUZ představují pouze cca 35 procent všech zahraničních návštěvníků České republiky.

Jenže příjmy do české ekonomiky přinášejí i zbývající návštěvníci, kteří u nás rovněž utrácejí.

Graf 1 – Odhad počtu zahraničních návštěvníků v letech 2012–2014 (v mil.)

 Graf 1 – Odhad počtu zahraničních návštěvníků v letech 2012–2014 (v mil.)

Zdroj: STEM/MARK

Postup odhadu zahraničních návštěvníků je výsledkem dlouhých vyjednávání pracovní skupiny. Vstupem pro tento odhad je počet turistů publikovaný ČSÚ, podíl turistů v HUZ a IUZ zjišťovaný v rámci šetření STEM/MARK, stejně jako podíl turistů a jednodenních návštěvníků rovněž zjišťovaný v rámci šetření STEM/MARK. V následujícím ­schématu je uveden postup odhadu počtu zahraničních návštěvníků (s čísly za rok 2014).

Jak je vidět, z cca 8 mil. zahraničních turistů publikovaných ČSÚ (a často zmiňovaných v médiích) se najednou stalo více než 25 mil. lidí/návštěvníků.

A kolik vlastně utratí?

Druhým z hlavních cílů šetření příjezdového cestovního ruchu STEM/MARK je zajištění podkladů pro odhad výdajů zahraničních návštěvníků. Výdajům je v dotaznících, které se v rámci šetření používají, věnována značná pozornost. Zvlášť se zjišťují výdaje placené před cestou, které ovšem s návštěvou v ČR souvisejí, a samozřejmě výše výdajů placených během cesty v ČR, a to včetně třídění těchto výdajů do skupin (doprava, ubytování, stravování, nákup zboží, nákup pohonných hmot a ostatní služby). Respondenti uvádějí své výdaje za celý pobyt v různých měnách a pro možnost srovnání se tyto výdaje přepočítávají podle aktuálního kurzu na české koruny na osobu a den. V rámci zpracování se provádí ještě „ořez“ extrémních částek – například, když si u nás někdo koupí auto či umělecké dílo za milion.

Graf 2 – Odhad počtu zahraničních návštěvníků

 Graf 2 – Odhad počtu zahraničních návštěvníků

Zdroj: STEM/MARK

Protože paměť je děravá a zvlášť na dovolené se stává, že na některé výdaje zapomínáme (nebo je záměrně vytěsníme), STEM/MARK reportované výdaje ověřuje. Respondentům je předložen výdajový koš s více než 40 položkami, do něhož své výdaje vpisují, a ty jsou potom porovnávány s původně deklarovanými. Prostřednictvím tohoto ověření se zjišťuje míra nepřesnosti / zapomínání výdajů a mapuje se jejich detailní struktura. Výsledky ověřování se poté zpětně promítají do zjištěných dat. Odhad celkových výdajů zahraničních návštěvníků ČR vychází z počtu zahraničních návštěvníků a jejich průměrných výdajů na osobu a den a z průměrné délky pobytu (u turistů).

Kromě počtu a výše výdajů se zjišťuje spousta dalších charakteristik, které pomáhají dokreslit strukturu zahraničních návštěvníků. Mezi hlavní patří: země, hlavní důvod návštěvy, frekvence návštěv, forma návštěv, druh ubytování, délka ubytování či navštívené destinace. Tyto informace jsou mj. důležité při plánování strategií a marketingových aktivit.

A co tedy data za regiony?

V roce 2012 vznikly dva typy regionálních analýz: souhrnná srovnávací analýza obsahující základní informace o zahraničních návštěvnících všech krajů za období 2009 až 2011 a detailní krajské analýzy obsahující podrobné údaje o zahraničních návštěvnících krajů v České republice včetně srovnání (jak s ČR, tak s typově podobnými kraji, a navíc v čase). Detailních krajských analýz je celkem 14.

Díky obrovskému počtu existujících informací může STEM/MARK tyto analýzy doplnit nejen daty za roky 2012–2015, ale vytvořit podobné analýzy i za menší území než jsou kraje. Výsledky podrobných analýz by mohly být mimořádně užitečné například pro turistické destinace.

Zajímá vás, který kraj navštěvují zahraniční návštěvníci nejvíce, ve kterém kraji jsou nejvyšší průměrné výdaje, kam jezdí Asiaté nebo který kraj navštěvuje nejvíce jednodenních návštěvníků? Pokud ano, tak v příštích vydáních se toto všechno dozvíte. Zde je malá ochutnávka:

7 nej- příjezdového cestovního ruchu v krajích

  • Liberecký – nejvyšší podíl aktivních dovolených
  • Královéhradecký – nejdelší pobyty turistů
  • Vysočina – nejnižší celková návštěvnost,
  • Zlínský – nejvíce turistů ubytovaných v IUZ,
  • Pardubický – nejvyšší podíl pracovních návštěv
  • Ústecký – nejvyšší výdaje za pohonné hmoty
  • Moravskoslezský – nejnižší průměrné výdaje
     

Jak už jsme uvedli, informací a čísel je velmi mnoho. Teď je jen umět využít pro rozvoj a organizaci cestovního ruchu – a to nejen na úrovni státu, ale i na úrovni lokální. Ambicí (a možná i snem) každého statistika či sociologa je, aby jeho práce a poznatky byly využívané v praxi. Potřebujete-li pomoci, potřebujete-li podklady pro své rozhodování – s důvěrou se na nás obraťte.

Hodně úspěchů v novém roce…

Text: Markéta Hájková a Jan Tuček, STEM/MARK
Foto: Thinkstockphotos.com


 
Jan TučekSTEM/MARK
ředitel STEM/MARK

STEM/MARK je přední výzkumná agentura se specializací na marketingové výzkumy a statistická šetření v oblasti cestovního ruchu.

www.stemmark.cz

 

Nejnovější články z rubriky Česko a jeho regiony

Foto: Shutterstock.com

Celyoturismu.cz končí, cestovní ruch se přesouvá na Komoraplus.cz

Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...

Číst více
Foto: CzechTourism

Zahraniční odborníci na cestovní ruch poznali Karlovarský kraj

První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...

Číst více
Foto: DMO Český Krumlov Region

Web destinace Český Krumlov Region uspěl ve Zlatém erbu

Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...

Číst více