Středočeský Český ráj

Pokud se vydáte rychlostní silnicí R 10 z Prahy směrem na Turnov, pár kilometrů za Mladou Boleslaví se před vámi vynoří výrazný skalnatý masiv, vzdáleně připomínající stolovou horu. V tu chvíli vězte, že hledíte na nejzápadnější výspu Českého ráje, dramaticky vytrčenou do Středočeského kraje. Ačkoliv jsou nejpopulárnější turistické cíle chráněné krajinné oblasti spojovány především s Libereckých a Královéhradeckým krajem, „středočeský“ Český ráj rozhodně nezůstává pozadu.

Zkamenělý ementál

Jeho nejznámější část tvoří přírodní rezervace Příhrazské skály– romantické skalní město s kaňonovitými údolími, jehož strategickou polohu oceňovali lidé kontinuálně od mladší doby kamenné až po středověk. Ve výšinných polohách tu stály pravěké osady, keltská sídliště i rozsáhlé slovanské hradiště zvané Hrada. Nejdůmyslněji ovšem využili strmé pískovcové bloky stavitelé hradních sídel. Zdejší středověká skalní hnízda měla zcela specifickou podobu, naprosto odlišnou od klasických kamenných hradů. Obytné i hospodářské prostory byly totiž vydlabány do skal, věže a hradby byly zbudovány ze dřeva a ukotveny ve spárách a tzv. draže (drážkách či žlábcích vysekaných do pískovcového podloží). Příhrazské skály ukrývají dohromady čtyři skalní hrádky (Drábské světničky, Klamorna, Hynšta a Staré hrady), ke kterým se pohodlně dostanete po turistických značkách.

Největší a také nejbizarnější z nich jsou Drábské světničky, které byly vystavěny na sedmi skalnatých blocích oddělených hlubokými štěrbinami. V blízkosti vstupu se tyčila velká roubená věž, jejíž nároží tvořily mohutné trámy zapuštěné do hlubokých, dodnes viditelných kapes. Jednotlivé části hradu i labyrint skalních světniček spojoval důmyslný systém mostků a plošin, některé úseky skalních hran lemovaly dřevěné ochozy. Do skály bylo vysekáno na třicet nejrůznějších místností včetně kaple – Drábské světničky tak více než hrad připomínají obrovský zkamenělý ementál. Přestože jsou jejich nejexponovanější místa zabezpečena zábradlím, pohyb po lokalitě (ze které jsou fantastické výhledy do okolí) vyžaduje zvýšenou opatrnost. Archeologické nálezy dokládají, že skalní pevnost vznikla již ve 13. století. Svou roli sehrála ještě během husitských válek a brzy poté zanikla. Pokud byste si rádi udělali představu, jak Drábské světničky ve středověku vypadaly, navštivte zámek v Mnichově Hradišti, kde je vystaven sádrový model hradu vytvořený v roce 1950 pracovníky Archeologického ústavu ČSAV. Všechny čtyři „příhrazské“ hrádky jsou volně přístupné a jejich prohlídku stihnete pohodlně během jednodenního výletu. Občerstvit a odpočinout si přitom můžete v populární výletní restauraci Na Krásné vyhlídce. Pokud byste se chtěli zdržet déle, a nejste vyznavači hotelových pobytů, zvolte příjemné kempy v Příhrazech (na severním úpatí přírodní rezervace) nebo na jižní straně Příhrazských skal v okolí Komárovského rybníka (možnost koupání).

Drábské světničky

Čedič uprostřed pískovce

Jestli vás víc než historie zajímají přírodní souvislosti, vydejte se ve stopách místní naučné stezky. Ta začíná ve vesnici Dneboh a končí v obci Příhrazy. Devítikilometrová trasa obsahuje celkem dvanáct zastavení, která vás seznámí s flórou, faunou a geologickými poměry oblasti. Zavede vás také na nejvyšší bod přírodní rezervace – Mužský(463 m) – ze kterého je nádherný kruhový rozhled. Výrazný čedičový vrch působí v okolní pískovcové krajině poněkud nepatřičně, leč hříčky přírody jsou nevyzpytatelné. Samotný vrchol Mužského zdobí památník na boje v roce 1866, které se tady během rakousko-pruské války odehrály (v těsné blízkosti vrchu se nacházelo stanoviště rakouských dělostřelců). Bez zajímavosti není ani nedaleká stejnojmenná víska. Malebná vesnická památková rezervace Mužský se chlubí krásně dochovanými staročeskými usedlostmi s roubenými domy a kamennými branami. Jedná se především o stavení, která jsou charakteristická pro Pojizeří osmnáctého a devatenáctého století.

Zimoviště husitských vojsk?

U obce Boseň, na samém okraji CHKO, se na osamělém pískovcovém suku tyčí zřícenina hradu Valečov. Jedno z nejpozoruhodnějších středověkých sídel bylo silně determinováno danou přírodní situací. Hlavním objektem hradu je několikapodlažní kamenný palác, dokonale kopírující půdorys skalního bloku. Ostatní části Valečova byly buď dřevěné, nebo vytesané do okolních skal (stejně jako přístupová chodba ústící na horní plochu). Největší zvláštnost se ovšem nachází za příkopem jihovýchodně od hradu. Prohlédnout si tu můžete rozlehlý areál s velkým množstvím provozních i obytných světniček vysekaných do skalního podloží. Opevnění lokality tvořily strmé skály s rozsedlinami přehrazenými roubením. Tato část hradní dispozice mohla pojmout velké množství lidí a poskytnout jim i v nepříznivých klimatických podmínkách relativně komfortní útočiště. Je více než pravděpodobné, že se jednalo o zimoviště husitských polních vojsk, která zde přečkávala nepřízeň počasí a nabírala síly k dalšímu tažení. Tuto domněnku podporuje i skutečnost, že za husitských bouří hrad patřil hejtmanům Bernartovi a Bartošovi z Valečova, přátelům a horlivým stoupencům Jana Žižky. Hrad byl definitivně opuštěn po třicetileté válce, ale skalní vesnička žila dál – do pískovcových komůrek se nastěhovala místní chudina. Poslední obyvatelé valečovských skalních bytů se museli vystěhovat na základě nařízení okresního hetmanství v roce 1892. Valečov není volně přístupný. Aktuální otevírací dobu najdete na webu http://valecov.zde.cz .

Hrad Valečov dokonale „srostlý“ s pískovcovým skalním blokem

Metalová stezka

Nepsanými branami do středočeské části Českého ráje jsou města Mladá Boleslava Mnichovo Hradiště. Věhlasné centrum automobilky Škoda se pyšní více než tisíciletou historií. Původně přemyslovské hradiště vystřídalo vrcholně středověké město, které je dodnes plné vzácných památek. Za všechny jmenujme zachovalý hrad, krásný pozdně gotický palác – Templ, starou radnici, arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie nebo velmi působivý židovský hřbitov, na kterém mezi jinými odpočívá i Jakob Baševi z Treuenburgu (1570 – 1634) – rabín, poradce Rudolfa II. a finančník Albrechta z Valdštejna. Představitelé města v poslední době výrazně zintenzivnili snahy o přilákání většího počtu turistů. Důkazem je několik velkorysých realizací, na kterých radnice již delší čas pracuje. Připomeňme například nákladnou revitalizaci Staroměstského náměstí, velkou modernizaci multimediální muzejní expozice v Templu nebo ambiciózní projekt Metalová cesta Mladou Boleslaví, který byl schválen v lednu letošního roku. Poslední jmenovaná „akce“ obsahuje tři části. Tou první je vybudování naučné stezky provázené audiovizuálními infopanely a kovovými tabulemi s jednotným designem od uměleckého kováře Davida Szalaye. Jejím cílem je upozornit občany, návštěvníky a turisty na to, že Mladá Boleslav není pouze „městem automobilů“, jak je veřejností často vnímána, ale že se může pochlubit mnoha dalšími atraktivními místy.

Druhou částí projektu je dlouho plánovaná kompletní rekonstrukce interiéru i exteriéru infocentra v Železné ulici. Stávající prostory jsou totiž pro poskytování kvalitního servisu zákazníkům nevyhovující. Přestavba „íčka“ by měla zajistit přívětivé prostředí zcela odpovídajícím standardům informačních center států Evropské unie a přinést komfortní služby prostřednictvím moderní techniky. Samozřejmostí bude bezbariérový přístup, speciálně upravené počítače pro slabozraké a nevidomé osoby nebo toalety pro zákazníky s přebalovacím pultem pro matky s malými dětmi. Třetí část projektu se zaměřila na kulturní a turistické značení. Jeho smyslem je vytvořit navigační systém pro občany a návštěvníky a upozornit náhodné kolemjdoucí na kulturní a turistické památky.

Na návštěvě u Albrechta z Valdštejna

Cestovní ruch v Mnichově Hradištise točí hlavně kolem zdejšího zámeckého areálu, který představuje jeden z nejucelenějších barokních šlechtických komplexů u nás. Největším turistickým tahákem je hrobka „V.I.P. pobělohorské doby“ – Albrechta z Valdštejna – kterou je možné spatřit v kapli sv. Anny. Kontroverzní vojevůdce zámek koupil v roce 1621 po smrti původního majitele – Václava Budovce z Budova – jenž krátce předtím ztratil na Staroměstském náměstí hlavu. V rodové linii Valdštejnů zůstalo zámecké sídlo dalších 300 let. Současná „červenobílá“ podoba budovy je dílem architekta Canevalleho (přelom 17. a 18. století), podle jehož návrhu byl vystavěn také blízký, slohově poměrně strohý kapucínský klášter s kostelem Tří králů i výše zmíněná honosná kaple sv. Anny. Klášterní svatyni, v jejímž interiéru je umístěno lapidárium barokních plastik, a svatoanenskou kapli s hrobem císařského generalissima si můžete prohlédnout v rámci jednoho ze tří zámeckých okruhů. Pokud byste chtěli raději nahlédnout do života smetánky 18. století (knihovna, obrazy, nábytek, porcelán), můžete tak učinit na druhé prohlídkové trase. Třetí okruh vás zavede k unikátnímu kompletně dochovanému empírovému divadlu, které bylo vestavěno do barokního tanečního sálu při příležitosti setkání hlav států Svaté aliance v roce 1833. Své příznivce si jistě najde i expozice městského muzea ve druhém patře zámku, a to nejen kvůli výše zmíněnému modelu Drábských světniček. Veškeré informace ohledně otvíracích dob najdete na stránkách www.mnichovo-hradiste.cz .

Náhrobek Albrechta z Valdštejna v kapli sv. Anny pochází z dílny sochaře Karla Kolaczska

Nic pro klaustrofobiky. Přírodní puklina zvaná Studená průrva je jedním z typických geologických útvarů příhrazského skalního města

Za šikmou věží nemusíte do Pisy

V případě, že byste po návštěvě Mladé Boleslavi a Mnichova Hradiště stále nebyli architektonicky nabaženi, vydejte se do krajiny mezi oběma městy. Přesněji řečeno na pravý břeh řeky Jizery. V nevelké vzdálenosti od sebe tu připomínají svou někdejší slávu dvě turisticky velmi vděčné hradní zříceniny. První z nich se jmenuje Michalovice (hrad vznikl v poslední čtvrtině 13. století) a je známá svou kuriózní šikmou věží zvanou Putna. Její vychýlení nebylo způsobeno špatnou statikou či nekvalitní prací tehdejších stavebníků. O současnou podobu věže se v 19. století „zasloužili“ romantickými historkami poblouznění hledači pokladů, kteří v bláhové touze po bohatství Putnu podkopali. V důsledku toho se věž šikmo roztrhla a její horní části se vcelku sesuly o patro níž. V této šikmé poloze zůstaly dochovány dodnes a návštěvníkům slouží jako nevšední vyhlídkový bod. Zřícenina hradu Michalovice je otevřena od dubna do října za symbolické vstupné.

Šikmá věž hradu Michalovice

Druhým hradním objektem jsou Zvířetice, které byly založeny na začátku 14. století nedaleko Bakova nad Jizerou. I zde mají turisté možnost vystoupat na vyhlídku v koruně velké věže a vychutnat si krásy pojizerské krajiny. Zajímavostí je, že pravidelná téměř obdélníková dispozice Zvířetic obsahovala původně věže čtyři, v každém rohu jednu. Hrad tak připomínal typické francouzské kastely 13. století. Zbývající tři věže se bohužel nedochovaly – z jedné stojí jen spodní část, druhá byla stržena a přestavěna na barokní kapli (dnes také ve zříceninách) a poslední zmizela úplně. Z hradního paláce se dochovaly rozsáhlé přízemní klenuté místnosti, další nadzemní stavby pak souvisejí s přestavbou Zvířetic na zámek. Hrad je volně přístupný.

Text a foto: Jan Pomykal
(Zdroj: Kultura města Mladá Boleslav)