Svatováclavská pouť ve Staré Boleslavi – turisty stále nedoceněný cíl náboženského cestovního ruchu

Stará Boleslav, bývalé samostatné město, od roku 1960 část souměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, přes svůj nesporný význam v české historii, literatuře a religii zůstává i v současnosti nedoceněnou destinací náboženského cestovního ruchu.

Analyzovat potenciál části souměstí z hlediska jeho potenciálu, nabídky a poptávky po destinaci s důrazem na náboženský a kulturní cestovní ruch bylo cílem první etapy výzkumného projektu zadaného Vysoké škole hotelové v Praze a Vysoké škole ekonomické v Praze Arcibiskupstvím pražským. První etapa průzkumu se uskutečnila v roce 2014. Druhá etapa, týkající se analýzy Svatováclavské pouti, její návštěvnosti, nabízených základních i doplňkových služeb, komparace s rokem předchozím, spokojenosti účastníků s nabízenými službami, se uskutečnila v roce 2015.

Historie Staré Boleslavi sahá hluboko do české historie, k počátku desátého století. V této době se jednalo o přemyslovské hradiště. Již v desátém století stál v hradišti minimálně jeden kostel zasvěcený sv. Kosmovi a Damiánovi. Právě u dveří tohoto kostela byl zavražděn svým bratrem Boleslavem Václav, pozdější zemský patron a jeden z nejvýznamnějších českých světců. Již v době, kdy v kostele podle legendy několik let odpočívaly jeho ostatky, stalo se hradiště a kostel cílem náboženských poutí Václavových příznivců. Teprve poté byly jeho ostatky odvezeny do chrámu sv. Víta. O potenciálu Staré Boleslavi pro náboženský ruch není sporu. Překvapivá je skutečnost, že souměstí Brandýs nad Labem – Stará Boleslav tohoto poten ciálu nevyužívá dostatečně. Přesto, že kardinál Dominik Duka, 36. arcibiskup pražský, metropolita a primas český a předseda České biskupské konference, v rámci rozhovorů poskytovaných tištěným médiím v průběhu roku 2015 zdůrazňuje svůj záměr vybudovat ze Staré Boleslavi český Vatikán, duchovní centrum Evropy (např. ČTK, 2015). Právě kardinál Duka si představuje budoucího účastníka poutního cestovního ruchu Staré Boleslavi jako člověka, který nemusí být nezbytně organizován v církvi, ale cítí se jakkoli vázán ke své zemi.

Na základě šetření provedených v letech 2014 a 2015 vyplývá, že Stará Boleslav sází na jednu akci – Svatováclavskou pouť a doprovodný program vážící se k 28. září – datu zavraždění sv. Václava. Veškerý program je spojený právě s tímto výročím. S ohledem na výzkumný cíl projektu bylo potřeba provést charakteristiku účastníka akce. Za pomoci studentů Vysoké školy hotelové v Praze a dotazníkového šetření bylo zjištěno, že většinový návštěvník akce je žena nebo muž středoškolsky či vysokoškolsky vzdělaný, ve věkové kategorii 21–40 let, obyvatel města, zaměstnaný, s hrubým příjmem do 15 000 Kč. Nepřenocuje, přijíždí pouze na jeden den.

Data v tabulce 1 potvrzují, že převážná většina respondentů přišla do destinace na jednodenní výlet (86 % v roce 2014, 70 % v roce 2015), případně na víkendový pobyt (8 % v roce 2014, 11 % v roce 2015). Výsledky reflektují trend v počtu přenocování v cílovém místě. Cílové místo svou primární a sekundární nabídkou není připraveno pro dlouhodobý pobyt návštěvníků a není schopné udržet jednodenní výletníky na delší dobu. Pro dlouhodobý pobyt návštěvníků není přizpůsobena zejména nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení v souměstí.

Tab 1 – Délka pobytu

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

V tabulce 2 je porovnáván motiv návštěvy účastníků akce. Z výsledků vyplývá, že v obou letech byla primárním motivem účasti pouť sama, návštěva organizace kulturní akce a kulturních památek. I když v roce 2015 spojili respondenti častěji návštěvu Staré Boleslavi s návštěvou přátel a rodiny (o 15 % víc než v předchozím roce), stejně jako se sportovním vyžitím (o 12 % víc než v roce 2014). Rozdíl může být způsoben jinou strukturou respondentů, případně výzkumnou odchylkou. Bylo by zajímavé do budoucna jev sledovat.

Tab 2 – Motiv návštěvy

Zdroj: vlastní zpracování, 2016

Většina návštěvníků přijela do destinace na jednodenní výlet. V případě, že by v destinaci přenocovali, byla by zjišťována poptávka po kategorii a třídě ubytovacího zařízení, které by v destinaci využili. Respondenti měli zájem především o ubytování v soukromí a v penzionech. Současná kapacita ubytovacích zařízení v destinaci čítá 99 lůžek střední a nižší třídy v jednom hotelu, motelu, dvou penzionech a turistické ubytovně. Dobudování ubytovací kapacity a vytvoření vhodného produktu destinace by mohlo prodloužit pobyt návštěvníků. Velká část respondentů byli rezidenti.

Za nejdůležitější kritéria výběru ubytovacího zařízení dotazovaní uvedli shodně v obou letech cenu přenocování, poté čistotu a kvalitu služeb. Menší důležitost měla vzdálenost objektu od poutního kostela a areálu kapituly. V průzkumu v roce 2015, na rozdíl od roku 2014, respondenti preferovali více blízkost kulturních památek a sportovních atrakcí (7 %), dobrou dopravní dostupnost a bezbariérový přístup (8 %) v destinaci a nabídku služeb pro děti (10 %). Dopravní dostupnost a bezbariérovost jsou faktory důležité pro nejmenší část respondentů. Tato kritéria by ocenili seniorští návštěvníci, kteří tvoří jen malou část respondentů.

Na rozdíl od šetření v roce 2014 vyčlenili respondenti jako významnou doplňkovou aktivitu návštěvu kulturního programu v rámci akce (36 %) a zvláště určili (19 %) jako samostatnou doplňkovou aktivitu náboženský program a mši. Významně využívaná je rovněž polabská cyklo stezka, trasy pro pěší turistiku. Vodní cesta, rybaření a lov nejsou v centru zájmu turistů. Respondentům v destinaci nejvíce chybí širší nabídka sportovního vyžití, organizované náboženské akce a modlitební společenství, organizované kulturní a společenské akce. Část respondentů by ocenila také dobudování adrenalinových atraktivit. Za jeden z nejpalčivějších nedostatků byla v roce 2015 označována chybějící dětská hřiště, aktivity pro děti (18 %) nebo letní kino (13 %).

Stará Boleslav je destinace disponující památkami významnými pro náboženský, kulturní a poznávací cestovní ruch. Zatím je to téměř neobjevená destinace pro domácí i příjezdový cestovní ruch. Kulturní památky ve městě nejsou z architektonického a kulturního pohledu tak významné jako například v Kutné Hoře, ale produkt se dá postavit kolem Svatováclavské a Cyrilometodějské legendy. Destinace navazuje na Svatováclavskou legendu, je neoddělitelně spjata se životem zemského patrona, se jmény sv. Ludmily a sv. Metoděje. Jsou důležité pro české národní uvědomění, ale také z náboženského hlediska pro římskokatolickou, řeckokatolickou a pravoslavnou církev. Cyrilometodějský odkaz má silnou tradici zejména v rusky mluvících zemích. Přírodní potenciál destinace je s ohledem na polabskou cyklostezku, rybníky a nedaleké lázně dobrý. Využít se dá zejména pro letní sportovní aktivity. Potenciál destinace se dá využít v návaznosti na Prahu (hrob sv. Václava). Město má výhodnou polohu blízko Prahy, skvělou dopravní dostupnost, zajímavou historii a památky. Nevýhodou je skladba produktu v destinaci, chybějící aktivity pro rodiny s malými dětmi, dobudování sportovních služeb a celoročních kulturních akcí. Kromě propagace Svatováclavské pouti neexistuje téměř žádný cílený marketing destinace.

Foto: Kamil Voděra / www.ceska-mesta.cz