Světelský oltář památkou UNESCO?

Unikátní Světelský oltář, zdobící kostel svaté Barbory v Adamově na Blanensku, má podle odborníků velkou šanci dostat se na seznam kulturního dědictví UNESCO. O neskromných aspiracích památky se začalo hovořit již při jejím restaurování před třemi lety.

S kandidaturou na prestižní seznam souhlasí také ředitel jihomoravských památkářů Petr Kroupa. Podle něj ovšem může oltář uspět jen jako součást souboru obdobných památek střední Evropy. „Doba, kdy byly na seznam UNESCO připisovány památky jako samostatné celky, se změnila. To ovšem neznamená, že oltář nemá šanci,“ uvedl Kroupa. Vzácná adamovská pamětihodnost by se tak stala třetím objektem UNESCO v Jihomoravském kraji (po Lednicko-valtickém areálu a brněnské vile Tugendhat). „Rozhodně budeme hledat možnosti, jak pro Světelský oltář tuto výsadu získat,“ řekl adamovský farář Jiří Kaňa. Jedinečné sakrální dílo mezitím úspěšně stoupá v hierarchii památkové ochrany – letošního 1. července se stalo národní kulturní památkou.

Mohutný Světelský oltář pochází z dolnorakouského cisterciáckého kláštera ve Zwettlu (Světlé), je 500 let starý a zobrazuje nanebevzetí Panny Marie. Mezi lety 1515 a 1526 jej vytvořilo šest řezbářů. V roce 1730 byl podle archivních zpráv považován za staromódní, proto byl o tři roky později rozmontován a uložen do boční kaple. Přitom byly bohužel nenávratně ztraceny oltářní křídla a nástavba. V roce 1857 se klášterní oltář dostal do vlastnictví knížete Aloise z Liechtensteinu, který ho následně věnoval nově zbudovanému kostelu v Adamově. Na konci druhé světové války byl oltář v obavách před bombardováním demontován a ukryt v kryptě kostela v nedalekém Vranově. Za komunismu patřil k opomíjeným památkám. Nebyl propagován kvůli utajované zbrojní výrobě v adamovském podniku Adast. Navíc v roce 1970 kdosi ukradl dvě sošky z rámu. Později byly naštěstí nalezeny na aukci uměleckých předmětů v Mnichově a vráceny na své místo. Po náročném restaurování v letech 2006 až 2007 bylo tento jedinečný historický skvost zpřístupněn veřejnosti.

Na adamovském oltáři najdete padesát devět na první pohled chaoticky poskládaných postav, vyřezaných do lipového dřeva a ztvárněných bez pomoci malby. Podle některých odborníků je mezi nimi zobrazen také zakladatel kláštera ve Zwettlu hrabě Hadmar nebo biskup Erasmus, patron opata, který objednal zhotovení oltáře. Bezpečně identifikovat lze figury apoštolů, některých světců, andělů, Ježíše Krista, Ducha Svatého, Boha Otce a samozřejmě Panny Marie. Některé další postavy se dosud nepodařilo rozpoznat. Hodnota Světelského oltáře je nevyčíslitelná, přestože jde „pouze“ o fragment rozměrného uměleckého celku. Jedná se o mimořádnou památku pozdně gotického řezbářství, která by si bezesporu zasloužila důslednější propagaci. Jistě by pak výrazněji rozšířila turistickou nabídku nejen blízkého Moravského krasu. Podrobnější informace a přehled otvíracích hodin získáte na webu www.adamov.name .

Text: Jan Pomykal
Foto: Blanenská informační kancelář
(Zdroj: ČTK)