Druhý tip na výlet do Žilinského kraje na Slovensku vás zavede do Martina. Nebo spíše do kopců nad ním. Čeká vás například ferrata nebo sjezd na horských koloběžkách.
Po cyklotoulkách Vrátnou dolinou po stopách Juraje Jánošíka vás tentokrát zavedeme do Martina. O tom si můžete na internetu přečíst, že je to „slovenské okresní město v Žilinském kraji, 22 km jihovýchodně od Žiliny a 170 km severovýchodně od Bratislavy v závěru Turčianské kotliny mezi Malou a Velkou Fatrou na řece Turiec, krátce před jejím ústím do Váhu“. A také, že v něm žije přibližně 55 tisíc obyvatel, což z Martina činí deváté největší slovenské město.
Přestože byl Martin v roce 1994 zákonem prohlášen za národní kulturní centrum Slováků, může se stát, že vás úplně neuchvátí. Na rovinu je třeba říct, že je to město především průmyslové. Zdejší Závody ťažkého strojárstva (ZŤS) se před rokem 1989 zhruba třetinou podílely na strojírenské produkci Slovenska. V licenci se zde vyráběly například sovětské tanky T-72. Dodnes mimochodem na západním okraji města najdete bývalý tankodrom. Strojírenský kolos se sice v roce 1990 rozpadnul, průmyslová výroba hraje v Martině velkou roli i dnes. Aniž byste to zřejmě tušili, suvenýry z Martina možná nosíte na nohách, případně vozíte ve svém autě. Kromě bot značky ECCO nebo komponentů do volkswagenů se v Martině vyrábějí také třeba papír, nábytek či potraviny. Zkrátka a dobře, svého průmyslového charakteru se město rozkládající se v údolní rovině mezi Malou a Velkou Fatrou nezbavilo.
To ovšem neznamená, že byste si v Martině (či v jeho blízkém okolí) nepřišli na své, pokud se počítáte třeba mezi milovníky kultury či historie. Přímo ve městě můžete navštívit třeba Etnografické muzeum, Muzeum Andreja Kmeťa či Slovenské komorné divadlo. Zavítat můžete také na Národný cintorín, tedy hřbitov, na kterém našly poslední odpočinek mnohé osobnosti (česko)slovenské historie. Asi největším magnetem je ale Múzeum slovenskej dediny, tedy skanzen nacházející se v městské části Jahodníky.
Na bezmála 16 hektarech v tomto největším slovenském skanzenu najdete přes 140 objektů slovenské lidové kultury. Víc než dvě desítky z nich jsou zpřístupněny. Seznámit se můžete s architekturou regionů Orava, Turiec, Liptov a Kysúc-Podjavorníkov. Výhodou je, že Múzeum slovenskej dediny je otevřeno celoročně (v září a říjnu denně kromě pondělka, v zimě pak denně kromě pondělka a soboty) a vstupné vás nezruinuje – základní sazba jsou aktuálně 3 eura. Máte-li vztah k lidové kultuře, určitě vám návštěvu skanzenu doporučujeme.
V úvodu článku jsme ale avizovali výlet do okolí Martina. A tady je: redakčním tipem je výšlap na Martinské hole. Nebo na Martinky, jak místní této lokalitě na jižním svahu Krížavy říkají. Od roku 2013 můžete pro výstup k horskému středisku Winter park Martinky použít Ferratu HZS. Jak název napovídá, tuto zajištěnou cestu, která byla mezi prvními svého druhu na Slovensku, vybudovali členové slovenské Horské záchranné služby za pomoci Skialp klubu Kriváň a řady dobrovolníků.
Pokud jste ještě nikdy na žádné ferratě nebyli, rozhodně vám doporučíme vydat se na tuto vaši první v doprovodu zkušeného průvodce a samozřejmě s ferratovým vybavením, tedy přilbou, sedákem a tlumičem pádů. Hodit se vám bude taky fyzička – počítejte s tím, že od zastávky MHD k chatám na Martinských holích budete muset nastoupat asi 750 výškových metrů, z toho asi 300 m samotnou via ferratou. Testem vaší fyzické připravenosti bude už cesta k začátku via ferraty – náročnějším terénem v údolí Pivovarského potoka (vodu z něj čerpal dnes už neexistující pivovar v Martině) půjdete asi hodinu, než uvidíte první ocelová lana a stupačky zajištěné cesty. Každopádně již tento úsek stojí za to. Projdete se stezkou kopírující tok potoka, přejdete pár dřevěných lávek a kovových roštů a nastudujete také něco místních reálií. Třeba o tom, že na tomto úbočí Krížavy v minulosti probíhaly pokusy o těžbu zlata a dalších kovových rud. Na několika místech to dosvědčují zbytky kolejí a rezavějící důlní vozíky „zapomenuté“ u cesty. Půjdete-li s průvodcem, jistě vás upozorní i na místa, kde se nacházely dnes již zasypané průzkumné štoly. Dozvíte se, že těžba se ukázala jako ekonomicky nerentabilní a zůstalo tak prakticky jen u průzkumů.
V případě, že stejně jako autor tohoto článku pod začátkem via ferraty zjistíte, že je výlet nad vaše síly, případně se na Martinky vydáte v době, kdy je kvůli ochraně místní fauny uzavřena (každoročně od 15. září do 31. října a od 16. dubna do 30. června), můžete se od červené turistické značky odpojit a částečně zpevněnou lesní cestou se vydat po vrstevnici směrem na východ, abyste se posléze napojili na žlutě značenou turistickou trasu a k Martinkám se dostali sice delší, ale méně náročnou cestou. Jen se nenechte rozhodit informací o tom, že v této oblasti Lúčanské Malé Fatry žijí asi dvě desítky medvědů… Spíš než medvěd za vámi bude v serpentinách co chvíli funět (elektro)cyklista. Nebo dokonce běžec. Žlutá značka se po pár kilometrech napojí na asfaltovou silnici a na rozcestníku se dočtete, že k cíli na Martinkách vám zbývá 40 minut (ano, slovenské značení trochu ošidně pracuje s časem, nikoli s jednoznačnou vzdáleností). Pokud by náhodou vaše plíce navyklé na velkoměstský smog ten nečekaný příval horského kyslíku nezvládaly a srdce vám místo v hrudním koši bilo kdesi pod ohryzkem, můžete zkusit zbytek cesty dojet stopem. Pravděpodobnost, že se na vás usměje štěstí, není malá. Osobně otestováno autorem…
Ale zpět k via ferratě. Krátce po jejím začátku si můžete vybrat, zda se vydáte po lehčí cestě klasifikované na Schallově stupnici písmenem B, případně středně těžkou „céčkovou“ variantou. Ta není vhodná pro děti do 10 let, resp. 130 cm. V některých úsecích by měly kvůli nedostatečné výšce problém – nedosáhly by na jisticí lano. Ať už ale budete jako Spider-Man šplhat vzhůru kteroukoli z cest zabezpečených stupačkami, žebříky a ocelovými lany, můžete se těšit na krásné scenérie. Cesta vede nad divokým údolím Mlýnské doliny plným balvanů a padlých kmenů, přes které se valí Pivovarského (v některých mapách Mlýnského) potoka. V určitých chvílích máte vodopády doslova na dosah ruky.
Na Martinkách se samozřejmě můžete občerstvit, pokochat se výhledy a naplánovat cestu zpět do Martina. Variant máte více. Jisté je předem pouze to, že po ferratě to nepůjde. Ta je z logických důvodů pouze jednosměrná. Cestu po žluté turistické značce, o které byla řeč v předminulém odstavci, můžete samozřejmě absolvovat pěšky. Pak počítejte s víc jak sedmikilometrovým a minimálně dvouhodinovým pochodem. Nebo si můžete na Martinkách půjčit terénní koloběžku, díky které stejnou trasu zvládnete za 25-30 minut. Že nejste Hurvínek, abyste drandili na kolobrndě? Nenechte se vysmát, sjezd na tomto vymazleném stroji je zážitek hodný každého sportovce.
Pro dospělé jsou připraveny koloběžky Monster Max, pro děti pak modely Raptor. Oboje od českého výrobce koloběžek Kostka. Jízda na těchto terénních strojích může být v závislosti na rychlosti, na jakou si troufnete, i trochu adrenalinová. Vždy by ale měla být bezpečná. Základní pravidla pro bezpečnou jízdu shrnuje instruktor Miki Knapp ze společnosti Fatra Ski jednoduše: „Obě nohy na stupačce, obě ruce na řídítkách, dva prsty na každé z brzd, obě oči dopředu. A vždy brzdit přední i zadní brzdou současně.“ Při dodržení těchto pravidel a respektování pudu sebezáchovy je šance, že si z výletu jako suvenýr odvezete modřiny a naraženiny, případně že na stezce srazíte pěšího turistu (ti mají vždy přednost!) minimální. A také byste se během jízdy neměli moc kochat okolní krajinou. K tomu můžete využít několik zastávek, z kterých budete mít díky průseku mezi stromy Martin jako na dlani. V místě zvaném Hodinovka si můžete dát pauzu památníku s tzv. partyzánským kanónem. Byl postaven v místech, odkud partyzáni v září 1944 ostřelovali fašisty útočící na Martin.
Pokud by vás náhodou napadlo vyhnout se serpentinám a vydat se některou ze zkratek vedoucích přímo dolů, ihned tuto myšlenku zažeňte. Velmi rychle byste se přesvědčili o tom, že tyto „cesty“ jsou určeny jen pro ostřílené adrenalinové „šílence“ na horských kolech a s patřičným bezpečnostním vybavením.
Cíl vaší cesty se nachází na kraji Martina v městské části Stráne. Místo, kde odevzdáte koloběžku, se nachází jen pár desítek metrů od parkoviště, kde jste ráno zanechali své auto. Nebo také od zastávky autobusu, který vás doveze do centra města.
Pokud byste si chtěli popisované zážitky dopřát ještě v září či říjnu, mějte na paměti, že mimo hlavní sezonu nemusí být všechny turistické služby dostupné, resp. mohou být poskytovány jen po předchozí domluvě. A že třeba sjezd na koloběžkách patří mezi výsostně letní aktivity.
Dostupnost jednotlivých služeb doporučujeme předem ověřit u jejich provozovatelů. Jedním z nich je společnost FATRA SKI se sídlem v Martině.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
Kazašská nízkonákladová společnost FlyArystan spustí od 12. června přímé spojení mezi Prahou a kazašským Aktau. Odlety Airbusu A320 pro 180 cestujících jsou plánované vždy v neděli, od 6. července přibude ještě čtvrteční let. Dopravce si Českou republiku vybral jako...
