
Romantická i drsná krajina rozprostírající se na nejsevernějším cípu České republiky je lidem s pohybovým i smyslovým handicapem otevřená. Ústecký kraj totiž již řadu let vyvíjí až neuvěřitelné úsilí ve zpřístupňování všemožných turistických míst regionu skutečně všem. Ty nejvýznamnější aktivity navíc podniká ve spolupráci se Saskem. Co z nich vzešlo?
Především projekt pojmenovaný Českosaské pohraničí bez bariér, který je financován z programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Saskem v období 2014–2020. A jeho hlavní cíl je jasný – zmapování úrovně bezbariérovosti turistických cílů v Ústeckém kraji. Samozřejmě s důrazem na oblast Českého a Saského Švýcarska. Přeshraniční region Českosaského Švýcarska, kterému dominuje kaňon Labského údolí, je totiž jedinečným přírodním územím s vysokým turistickým potenciálem. Však také společně obě části tvoří jeden z nejstarších turistických regionů v Evropě. A přestože se jedná o kraj s členitou krajinou rozeklanou hlubokými údolími a proloženou pískovcovými skalními věžemi, kaňony a soutěskami, svůj volný čas zde mohou trávit i handicapovaní návštěvníci.

I proto se České Švýcarsko stalo v roce 2013 finalistou prestižní soutěže o excelentní turistickou destinaci EDEN, která byla tematicky věnovaná cestování bez bariér. Jedno je díky tomuto umístění jisté, míst k návštěvě je v oblasti skutečně nespočet. Musí se o nich jenom dát světu vědět. Přesně tomu by měl zmíněný projekt napomoci. Na veškeré aktivity proto bylo v rámci programu vyčleněno více než jeden milion eur, přičemž 90 procent z této částky poskytne právě zmíněný dotační program.
Průvodce po Českosaském Švýcarsku
A co bude nejpodstatnějším výstupem všech těchto snah? Propojený webový portál pro handicapované cestovatele, kteří na něm naleznou veškeré dostupné informace o bezbariérovosti veřejných institucí, turistických atraktivit i dalších objektů a zajímavých míst na území Ústeckého kraje. Zatímco u saského partnera byl již portál spuštěn, na české straně je v tuto chvíli ve fázi vývoje. To však příliš nevadí, protože potřebné informace mohou turisté nalézt již nyní ve dvojjazyčném průvodci nazvaném Českosaské Švýcarsko bezbariérově.
Ten byl vydán v roce 2013 v rámci projektu Turistika bez hranic a byl podpořen z programu Cíl 3 zaměřeném na přeshraniční spolupráci mezi ČR a Svobodným státem Sasko v předcházejícím programovém období. Jelikož je cílem publikace umožnit zažít kouzlo regionu všem, jsou v ní připraveny nejen informace o bezbariérových ubytovacích a stravovacích zařízeních, ale i soupis aktivit a možností trávení volného času. „Kromě popisů přístupnosti jednotlivých zařízení pro turisty s omezenou mobilitou zde najdete také speciální nabídky pro cestující s omezením smyslového vnímání a rovněž pro osoby zaostávající v učení a duševně handicapované osoby,“ doplňuje podstatnou charakteristiku úvod publikace.
Krušné hory bez bariér
České Švýcarsko však není jedinou oblastí Ústeckého kraje, která je na návštěvníky s omezením připravena. Relax i sportovně laděné aktivity v přírodě si mohou handicapovaní turisté užít i v oblasti Krušných hor. Aby mohli cestovatelé s pohybovým i jiným omezením zamířit do této oblasti bez starostí, připravila pro ně Destinační agentura Krušné hory společně se Svazkem obcí v regionu Krušných hor v roce 2015 průvodce nazvaného Do Krušných hor bez bariér. Sepsány jsou v něm nejen možnosti bezbariérového ubytování, ale i pět různých tras pro vozíčkáře a několik tipů na tematické výlety. V rámci aktivní turistiky je například doporučována naučná stezka provádějící Národní přírodní rezervací Božídarské rašeliniště dlouhá 3,2 kilometru. Vede převážně po povalových chodnících a je osázena celkem 12 tabulemi informujícími o prostředí a zvláštnostech rašeliniště a o těžbě rašeliny v Krušnohoří. Navíc poměrně blízko ní leží i Sportcentrum Klínovec, kde si mohou turisté na místní střelnici vyzkoušet střelbu z luku nebo ze vzduchovky.

Naopak pro turisty vyhledávající zážitkový program je doporučována návštěva města Most a jeho okolí. Právě zde se totiž nachází jedna rarita, kvůli níž do města přijíždějí tisíce turistů ročně. Tím je tzv. uhelné safari, což jsou poznávací exkurze, které společně organizují Vršanská uhelná a Severní energetická. Během tematických prohlídek mohou turisté nejen poznat industriální a hornickou historii Mostecka, ale také si mohou prohlédnout místní lomy i dobývací techniku za plného provozu. Nebo se seznámit s technologií těžby a možnostmi obnovy krajiny po ní. Velmi podobně pořádá expedice po drsném kraji povrchových dolů, výsypek a fabrik i průvodce Martin Bareš v rámci projektu Offroad Safari, přičemž v tomto případě se jich mohou zúčastnit i nevidomí. A poněkud klidnější zážitek či poznávaní kultury lze následně zažít třeba při návštěvě nedalekého Oblastního muzea Most. Je celé bezbariérové, díky čemuž mají handicapovaní turisté přístup do všech expozic a na všechny výstavy. Ty se nadto neustále obměňují, takže kupříkladu počátek roku 2019 patří představení hračkářského průmyslu v Krušnohoří, prohlídce velkoformátového obrazu s alegorickým zpodobením bohatství od Alfonse Muchy či historii skautingu.
Městská turistika v Dolním Poohří
Za městskou turistikou se dá zase vydat do oblasti Dolního Poohří, a to proto, že celá řada měst v tomto regionu zohlednila potřebu bezbariérovosti v prohlídkových okruzích provádějících jejich historickými centra. Kupříkladu Kadaň nabízí hned pět tematicky zaměřených okruhů, které jsou uzpůsobené osobám s různým stupněm omezení schopnosti pohybu. Pro turisty jsou přitom nejzajímavější především dvě z nich. Tzv. historická trasa totiž zcela v intencích svého jména provádí po tom nejzajímavějším kulturně-historickém bohatství města. Zavádí nejen na samotné náměstí a na kadaňský hrad, ale umožňuje zájemcům i prohlídku několika významných kostelů či Mikulovické brány. Fyzicky zdatnější turisté nebo ti, kdo cestují v doprovodu, se mohou kromě toho vydat i po hrbolaté dlažbě Žateckou ulicí až k železným branám, díky čemuž se jim otevřou bezbariérové přístupné hradby přinášející výhled na řeku.

Druhá trasa označovaná jako sportovní je pak doporučována pouze návštěvníkům na elektrickém vozíku nebo těm, co mají doprovod. Vede totiž povětšinou po písčitých cestách parku a po štěrkových cestách v areálu unikátního Františkánského kláštera, v němž sídlí městské muzeum s nejstaršími sklípkovými klenbami. Trasa zavádí do míst mimo historické centrum, kde je ve vegetačních obdobích roku nejen více zeleně, ale i klidu. Cesty uvnitř kláštera se místy svažují, nicméně část venkovních prostor se dá s asistentem a jistou dávkou opatrnosti navštívit. Prozatím nedostupná ale zůstává zahrada i samotné muzeum se stálou expozicí mineralogie a těžby surovin, kam se přes schody s vozíkem dostat nedá.
Z měst v Dolním Poohří se bezbariérovými okruhy dále pyšní i Žatec a Louny, tedy města proslulá pěstováním chmele a vařením piva. Více než osmisetletou historii lze poznat třeba v proslulém žateckém Chrámu chmele a piva, což je zábavný a poučný komplex nacházející se v zóně technických památek chmelařství. Pro osoby s pohybovým omezením je přístupná podstatná část objektu, stejně jako populární chmelový maják, v jehož útrobách se skrývá výtah s unikátní 3D animací. Na vrcholu věže se nachází vyhlídková plošina s rozhledem do celého žateckého regionu. Jelikož kooperující Chmelařské muzeum s největší expozicí svého druhu na světě zůstává pro turisty s pohybovým omezením nepřístupné, zamířit se dá spíše do nedaleko ležící obnovené klášterní zahrady. V ní návštěvníci naleznou nejen netradiční fontány a starobylou chmelnici, ale i vinici či bylinkovou zahradu.
A co plány do budoucna?
Vyjmenované tipy na výlety po Ústeckém kraji jsou jen zlomkem toho, co všechno lze v regionu podniknout. Místa a oblasti, kam vyrazit, se navíc neustále rozšiřují. V dubnu letošního roku bude třeba slavnostně otevřena nová bezbariérová turistická stezka v Českém Švýcarsku, konkrétně v okolí České Lípy. Kromě toho, že bude certifikovaná Klubem českých turistů, tak bude zároveň prvním svého druhu v severozápadním regionu. Nový okruh by měl měřit přibližně 8 kilometrů a jeho vybudování si vyžádá investice ve výši 300 000 korun. Většinu z této částky poskytne sám kraj.
Foto: Shutterstock.com