Turistické produkty Libereckého kraje dokážou zaujmout sklářstvím a bižuterií

Území Libereckého kraje se vyznačuje velmi pestrou krajinou poskytující atraktivní turistickou nabídku jak pro zimní, tak letní období. Zatímco v příhraničních částech kraje skýtají největší turistický potenciál horské vrcholky, ať už se jedná o lyžařská střediska, či hradní stavby, v níže položených místech jsou to poté rozsáhlé vodní plochy a krasové jeskyně.

Přestože je Liberecký kraj součástí urbanizovaného pásu severu Čech a jeho krajské město leží zároveň nedaleko od Prahy, jeho dopravní dostupnost není zrovna nejsnazší. O to atraktivnější nabídku místních turistických produktů musí kraj pro rozvoj cestovního ruchu poskytnout. Navzdory silné konkurenci ostatních územních částí České republiky má pro tvorbu turistických produktů velmi dobré kulturně-historické předpoklady, které napomohly formovat výraznou osobitost jednotlivých turistických oblastí. V návaznosti na tuto skutečnost musel kraj letos ve spolupráci se všemi svými turistickými regiony vytvořit strategický dokument, ve kterém se zaměřil na stanovení a další rozvoj turistických produktů. Jednotlivé destinační společnosti představily během společné diskuse turistické produkty využívající naplno svůj místně a kulturně specifický potenciál. „Na nás je nyní, abychom připravené produkty vzali a posouvali je v rozvoji směrem k turistům i poskytovatelům služeb. Pokud nedojde ke vzájemnému propojení, není z mého pohledu produkt životaschopný,“ uvádí vedoucí oddělení cestovního ruchu Libereckého kraje Eva Hornová.

Krajina v okolí Sloupu v Čechách

Zástupci kraje i destinačních společností se však shodují, že tvorba specifických turistických produktů byla prozatím v rámci propagačních kampaní spíše upozaděna, především z toho důvodu, že kraj logicky nemůže jednotlivé produkty samostatně obchodovat. To však rozhodně neznamená, že by v kraji žádné fungující produkty neexistovaly. „Jako jedny z nejúspěšnějších vidím produkty turistického regionu Český ráj, kterými jsou například Greenway Jizera, Český ráj dětem nebo Singltrek v Jizerských horách,“ dodává Eva Hornová. 

Rozhledny a vyhlídky motivují k návratu

Zodpovědnost za zvýšení turistické nabídky kraje jako celku leží i na jednotlivých destinačních společnostech a dalších subjektech, které nejlépe znají potenciál specifických atraktivit své oblasti. Jizerské hory nabízejí například Jizerskou magistrálu, tedy jeden z nejstarších a nejnavštěvovanějších okruhů pro běžky, který je zároveň dějištěm populárního závodu Jizerská padesátka. V létě láká zejména svými rozhlednami, které je možné považovat za jeden z nejspecifičtějších turistických atributů Libereckého kraje vůbec. Mezi turisticky nejoblíbenější patří nejen Černá studnice, Královka či Smrk, ale i poměrně nově postavená Nisanka a Císařský kámen. Český ráj je zase vyhlášenou oblastí pro všechny typy letní turistiky a zároveň vzhledem k velkému množství skal i ideálním místem pro horolezectví. Nemalý zájem a zvýšenou návštěvnost generují i hrady a zámky na jeho území.

Panoramatická tabule vyhlídky Na Stráži usnadňuje orientaci po okolí	Ukázka exponátu českého skla ze Sklářského muzea v Novém Boru

Naopak oblast Novoborska na Českolipsku, jehož významnou část území dosud pokrývají lesy, takovou nabídku nemá. „Značná část Novoborska se nachází v oblasti Lužických hor, které nabízejí četné možnosti pro rekreaci, nenáročné pěší výlety, cykloturistiku a lyžování. Na území však není mnoho historických památek typu ‚hrady a zámky‘. Nachází se zde pouze Skalní hrad a poustevna ve Sloupu v Čechách, které jsou mezi turisty velmi oblíbené,“ objasňuje Jana Nastoupilová ze Svazku obcí Novoborska a sdružení Českolipsko. „Mezi návštěvní cíle patří dále výletní okruhy do okolních skal, rozhledna Na Stráži či jezdecká minifarma. Ostatní kulturní památky tohoto typu se nacházejí v sousedních oblastech Libereckého kraje,“ doplňuje. Díky kopcovitému terénu mají na Českolipsku velké zastoupení i různá vyhlídková místa, která byla poměrně nedávno osázena panoramatickými tabulemi umožňujícími lepší orientaci v terénu. Dále mají tyto tabule za cíl motivovat návštěvníky poznávat další přírodní a kulturní zajímavosti regionu, doplňuje Jana Nastoupilová. 

Pěti cestami za poznáním kraje sklářů

Nebývalý rozkvět a nárůst popularity zažily v posledních letech lidové umění a řemesla, které jsou s Libereckým krajem spjaté od nepaměti. „Největší unikátnost našeho regionu vnímám v produktu zaměřeném na sklářství, bižuterii a šperkařství. Historie i současnost tohoto tématu má obrovský potenciál. Návštěvníci čím dál více vyhledávají možnosti, jak se podívat do skláren nebo si vyhotovit vlastní šperk,“ říká Eva Hornová. Jak se ukazuje, tematika sklářství je poměrně dobře fungujícím turistickým produktem, o který je jednoznačně zájem. Snahy o jeho oživení probíhají zejména pod záštitou Svazu výrobců skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou nebo v rámci projektu Křišťálové údolí na Novoborsku, doplňuje Eva Hornová. A je to právě oblast Novoborska, která naplno využívá tradiční orientaci na sklářské řemeslo ve své turistické nabídce. „Pro rozvoj regionu je klíčové udržet si sklářství jako symbol tradice, jelikož je podle statistik patrné, že akce konané na podporu sklářského řemesla výrazně zvyšují návštěvnost regionu. Nejvíce je to zřetelné v době konání mezinárodních sklářských sympozií,“ uvádí Jana Nastoupilová.

Unikátní způsob jak aktivně a zblízka poznat kraj českých sklářů nabízí turistický produkt 5 cest. Projekt, jak již jeho název napovídá, představuje v rámci pěti různých tras, které se vzájemně doplňují a propojují, nejvýznamnější a nejzajímavější turistické atraktivity regionu, ať už se jedná o pískovcové skály, či sklářské školy, muzea a dílny. „Sklářské produkty jsou rovněž nabízeny formou zážitkové turistiky spojené s návštěvou sklárny s možností vlastního foukání skla. V Novém Boru se nachází unikátní sklářská restaurace Ajeto, kde je skleněná stěna, za kterou je možné vidět, jak skláři pracují,“ uvádí Jana Nastoupilová. Významným centrem sklářství je poté stálá expozice Sklářského muzea, která ve svých sbírkách představuje vývoj českého sklářství od 18. století do současnosti.

Dalším výrazným projektem spojeným se sklářstvím byly v minulých letech například „Cesty tradičních řemesel“, které vznikly ve spolupráci měst Nový Bor a Großschönau. V rámci projektu byly zrekonstruovány hrobky sklářských rodů Ladischů a Hantychů a především došlo v Novém Boru k vybudování naučné skleněné stezky o sedmnácti zastaveních.

V okolí města Nový Bor je možné najít celou řadu dalších atraktivit, například přírodní koupaliště ve Sloupu, unikátní přírodní výtvor Panská skála (Varhany) na Práchni, skalní hrad Sloup, Havraní skály či přírodní rezervaci Klíč s kamenným mořem, které skýtají výrazný turistický potenciál pro domácí i zahraniční turisty.

V některých oblastech jsou stále rezervy

Kraj svým kulturním a přírodním bohatstvím netvoří uniformní celek, který by bylo snadné charakterizovat jediným turistickým produktem. Na kraji jako koordinátorovi jednotlivých destinačních managementů stojí úkol nejtěžší, a to vytvořit komplexní a jednotnou propagaci regionu, která by přilákala dostatek domácích i zahraničních koupěschopných návštěvníků. „Naši úlohu vidím nejen ve spojování těchto dlouhodobě fungujících i nově vzniklých produktů, ale především v jejich komplexním představení potenciálním návštěvníkům,“ uvádí Eva Hornová. „Kromě toho se chceme v budoucnu věnovat i produktu spojenému s filmem, aktivní turistice a skalním městům, která také vnímáme jako určitý fenomén,“ doplňuje.

Spolupráce s komerčními subjekty v oblasti cestovního ruchu není v současné době pro kraj zrovna nejjednodušší a je potřeba na ní dle všech zástupců zapracovat. V oblasti Novoborska pracují s produkty sklářského charakteru zejména pracovníci informačních center, avšak jejich transformace do turistických balíčků v podstatě nefunguje. V oblasti existuje v současné době jediný balíček, který nabízí místní soukromý podnikatel individuálně a v rámci vlastní iniciativy. Dále je jednoznačně potřeba zlepšit místní infrastrukturu. V regionu je dostatek možností aktivního trávení volného času mimo města, avšak velmi zde chybí sportovní střediska a půjčovny sportovních potřeb. „Nedostatkem jsou také chybějící obecní a městské areály pro trávení volného času místních obyvatel a návštěvníků regionu, především pro starší děti a seniory,“ vysvětluje Jana Nastoupilová. Neméně podstatné rezervy jsou rovněž v marketingu. „Díky velké oblibě sklářství má region dostatečnou propagaci, ale chybí zde propagace jako celku, a to na úrovni krajů i v rámci ČR,“ dodává Jana Nastoupilová.

Kraj přiznává, že musí vyvinout mnohem větší aktivitu i v rámci snah o transformaci turistických produktů do nabídky cestovních kanceláří či jiných komerčních subjektů. „V transformaci vidím ještě značné rezervy, které se nám zatím nedaří prolomit i s ohledem na to, že produkty nemůžeme aktivně obchodovat. Některé naše regiony jsou v tomto úspěšnější, takže přes ně vidíme cestu, jak se posunout dál. Bohužel neustále narážíme na fakt, že jsme veřejná sféra a nemůžeme se jen tak rozhodnout, s kým budeme spolupracovat. Museli bychom se všemi, což je nereálné. Nicméně máme na území několik aktivních partnerů, kteří se podílejí na společném rozvoji, ať už je to z řad ubytovatelů, nebo poskytovatelů služeb,“ dodává Eva Hornová.

Foto: Jana Nastoupilová, Jiří Koudelka, Ladislav Renner