Ústecký kraj vylepšuje image ambiciózními projekty

Pro letošní rok připravil Ústecký kraj novou marketingovou koncepci, která má přilákat do severočeského regionu více domácích i zahraničních turistů. Zastupitelé počítají s rozpočtem přes deset milionů korun. Aktuální pojetí cestovního ruchu dostane jednotnou tvář; k propagaci chce kraj více využívat například e-maily, nové webové stránky či sociální sítě. Symbolem ucelené komunikace na prezentačních materiálech se stane kreslená postava praotce Čecha. Ruku v ruce s tím se chystají další ambiciózní projekty, které mají pozvednout image kraje a zbavit ho nálepky průmyslem zdevastované krajiny.

Boj proti předsudkům

Ústecký kraj si nechal provést analýzu současné situace, která potvrdila velkou koncentraci turisticky atraktivních míst, ale nedostatečný počet kvalitních ubytovacích kapacit. Podle hejtmanky Jany Vaňhové je navíc zřejmé, že turistický potenciál kraje dosud nebyl dostatečně objeven a vyčerpán. V současné hospodářské situaci tak vidí příležitost přilákat domácí turisty, kteří nebudou chtít utrácet za dovolenou v zahraničí. „Chceme neustále pracovat na změně image Ústeckého kraje. Máme v plánu více využít památky, jež jsou spojeny s legendami a počátky české státnosti. Stále intenzivněji usilujeme o to, abychom nebyli vnímáni jako šedivá oblast těžby a průmyslu, ale jako přitažlivý a pohostinný region plný nevšedních zajímavostí,“ uvedla Vaňhová. Projekt Po stopách praotce Čecha, který se již realizuje, má upozornit na desítky pamětihodností, mezi nimi především na ty, které se pojí se starými českými pověstmi (více na str. 25). Krajským cílem je motivovat turisty, aby přijížděli déle než na jednodenní výlety. Zacíleno je hlavně na rodiny s dětmi. Podle hejtmanky nejsou u zahraničních návštěvníků problémem předsudky, ale nízké povědomí. To by měla zlepšit například účast na veletrzích cestovního ruchu v cizině a spolupráce se zahraničními cestovními kancelářemi.

Na veletržní akce a tisk propagačních materiálů na letošní a část příštího roku získal kraj zhruba deset milionů korun z evropských peněz. Podporovat chce i podnikatele v cestovním ruchu. Proto připravuje spuštění stránek s návodem, jak v regionu podnikat a kde sehnat peníze. Do roku 2013 je v Regionálním operačním programu Severozápad připraveno na zlepšení ubytovacích kapacit 43,5 milionu eur (1,13 miliardy korun).

Čtyři svébytné oblasti?

Podle Radka Vonky, krajského radního zod­po­vědného za regionální rozvoj a cestovní ruch, by mohly vzniknout „centrály“ cestovního ruchu (podobné té, která funguje v Českém Švýcarsku) i v Krušných horách, Českém středohoří a Poohří. Ústecký kraj by se tak propagoval čtyřmi specifickými, turisticky velmi atraktivními oblastmi, jejichž existenci by finančně podporoval. Zdá se, že nejdál je v tomto směru Litvínov, který vážně uvažuje o založení propagační agentury pro Krušné hory. Na vybudování informačního a turistického centra by se měli podílet stejnou měrou podnikatelé, radnice, spolky i místní velké firmy. „Krušné hory si zaslouží více pozornosti, mají svůj půvab v zimě i v létě. Výhodou je fungující přeshraniční spolupráce se sousedním Saskem, kam Krušné hory také zasahují. Existují vazby s partnerskými německými městy a obcemi, Němci jsou navíc vášnivými turisty,“ uvedl starosta Litvínova Daniel Volák. „Agentuře by po jejím založení sice pomáhal kraj, ale samotná iniciativa musí vzejít přímo z naší oblasti, stejně jako to bylo u obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko. Jde o to, aby se lidé na Krušné hory začali dívat jiným pohledem. Chceme, aby ztratily pověst nehostinného místa zničeného průmyslem,“ doplnil. Vznik agentury by přivítali také provozovatelé krušnohorských lyžařských středisek. „Návštěvníci se u nás zajímají nejen o náš areál, ale chtějí vědět více informací o celých Krušných horách na české i německé straně. Pokud projekt zaštítí Litvínov, silně to pomůže to i image města. Zatím jen slyšíme o sídlišti Janov, kam se sjíždějí poprat radikálové,“ řekl Josef Dlouhý ze sportovního areálu v Klínech na Mostecku. Případný vznik agentury kvitují také neziskové organizace. Podle Petra Mikšíčka z nadačního fondu Obnova Krušnohoří by nová destinační organizace pomohla zkoncentrovat dosud roztříštěné aktivity a získávat granty na nejrůznější projekty.

Rudý sever no more

Další významné projekty cestovního ruchu představují nákladné rekultivace bývalých důlních území. Dříve znehodnocená krajina se na mnoha místech proměňuje v rekreační nebo „jezerní“ oblasti. Prvním příkladem je proměna bývalého Dolu Rudý sever, který vznikl zhruba před padesáti lety poblíž Litvínova a dnes je z něj neudržovaná džungle plná náletových dřevin a nevzhledných luk. Letos by se toto nevábné prostředí mělo změnit v atraktivní lesopark s cestami pro cyklisty, pěší i bruslaře. Začít se mělo již loni. „Kvůli problémům se zpevňováním hrází rybníka se musel upravit projekt. Začátek prací na lesoparku také pozdržely nevyjasněné majetkové vztahy u některých pozemků. Nyní je vše jasné a na podzim se začne,“ vysvětlila zpoždění Eva Maříková, mluvčí litvínovské radnice. Litvínov získal na proměnu bývalého dolu s budovatelským názvem 169 milionů korun z vládních patnácti miliard na zahlazení stop po dolování v severozápadních Čechách. Město zaplatí jen lavičky, osvětlení, rozcestníky a informační tabule. Na pětatřiceti hektarech u čtvrti Hamr, které mají sloužit sportu a odpočinku, se kompletně obmění zeleň. Vznikne přes kilometr dlouhá speciální závodní dráha pro in-line bruslaře a množství cyklostezek nebo cest pro pěší. Část z nich bude rovněž sloužit bruslařům. Budou tu i velké oddychové louky podobné těm v londýnských parcích.

Ústecký kraj bojuje proti zažitým předsudkům. Průmyslem poničenou krajinu kultivují rozsáhlé revitalizační projekty

Téměř třetinu připravovaného parku, který bude pojmenován po nedaleké zaniklé obci Nové Záluží, zabírají tři vodní plochy. Rybníky se vyčistí a upraví; na některých budou mola pro relaxaci a slunění, takže Litvínov získá originální „sluneční lázně“. Na své si přijdou i rybáři. „Kvalitu vody nebude hlídat hygienik, takže nebudou určeny pro koupání ani sportování. Udržovat je tímto způsobem by pro město bylo příliš náročné,“ uvedla Maříková. Vedle rekreační zóny bude i velké odstavné parkoviště. Radnice počítá s tím, že by měl rekreační areál přilákat také místní podnikatele. Vyrůst by zde mohla půjčovna sportovních potřeb nebo letní občerstvení. S městem bude Nové Záluží propojené cyklostezkou, která rovněž vznikne z vládních ekomiliard a protne prakticky celý Litvínov.

U nového litvínovského lesoparku by časem měla vyrůst i stejnojmenná čtvrť. Město tam totiž před několika lety prodalo třináct hektarů pozemků soukromému investorovi, který tu má stavět rodinné domy.

Mostecké jezero a sakrální stezka

Dalším velkým projektem, který pozitivně promění krajinný ráz, je Mostecké jezero. To vznikne zatopením bývalé důlní jámy, která byla vyhloubena na místě původního královského města Most. Napouštění obrovské vodní plochy, jejíž rozloha bude 311 hektarů (větší než Máchovo jezero!), by mělo skončit příští rok. Voda do lomu proudí vybudovaným přivaděčem z řeky Ohře, dalším zdrojem jsou spodní důlní vody a svým dílem přispěje také příroda prostřednictvím dešťových srážek. Obvodová komunikace břehové linie bude mít téměř deset kilometrů. Celou budoucí rekreační oblast otevírá areál vzácného „přesunutého“ kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zásadní pro budoucí rozvoj oblasti bude vystaven nových komunikací, které umožní dopravu k jezeru a k areálu Podkrušnohorského technického muzea. Oblast bude navíc protkána cyklistickými stezkami. V zóně jihovýchodního pobřeží a nejbližším okolí jezera bude vystavěn přístav plachetních sportů, pláže a pobřežní korzo. Dalším zajímavým záměrem je vybudování parku miniatur, jehož dominantou by měly být modely vybraných budov či významných částí starého města Most i širšího regionu. Základním cílem projektu je vytvořit turisticky přitažlivé místo, které by mělo připomínat zmizelou krásu města, jež muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí.

S napouštěním jezera Most souvisí i „dočasná“ naučná stezka, jejíž poslání zanikne dokončením vodního díla. Informuje totiž návštěvníky o metodách a postupech při zátopových pracích nebo o hydrické rekultivaci bývalého lomu.

Proslulý mostecký svatostánek by měl být také součástí připravovaného projektu „Historické cesty“, jehož cílem je propojit významné sakrální stavby a lákavé turistické atrakce na české a německé straně Krušných hor. Ke spolupráci si severočeské město přizvalo saský Marienberg a Annaberg-Buchholz. Mostecká radnice v první fázi zadala vytvoření studie. „Měla by navrhnout čtyři až pět tras a určit na nich asi dvacet zajímavých zastávek. Vybere i místa, kde budou označníky a informační tabule. Každou z navržených tras by měla pojit nějaká společná idea, například pověst. Nosnou linii vytvoří tři kostely. Kvůli těžbě uhlí přesunutý kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, kostel svaté Anny v Annabergu a kostel Panny Marie v Marienbergu,“ uvedla mluvčí magistrátu Alena Sedláčková. Celý projekt počítá i s vydáním odborné publikace zaměřené na památky v Krušnohoří na obou stranách hranice. „Město si slibuje, že se mu podaří přilákat další turisty. Chce také informovat veřejnost o turistických možnostech Mostecka a rozšířit nabídku volnočasových aktivit na české i německé straně regionu,“ řekla Sedláčková. Celý projekt si vyžádá zhruba 5,4 milionu korun. Město požádá o dotaci z programu Cíl EU. Příspěvek může činit až 85 procent nákladů, dalších pět procent může poskytnout stát. Spoluúčast města by tak představovala asi 327 000 korun.

Jezero Milada

Jiným pozoruhodným počinem je vznikající jezero Milada (ukončení napuštění v roce 2011) a plánovaný rekreační areál. Pro Dobrovolný svazek obcí, který sdružuje municipality přilehlé jezeru (Ústí nad Labem, Chabařovice, Trmice, Řehlovice a Modlany), nyní zpracovává analyticko-strategickou studii možností cestovního ruchu společnost KPMG. Výsledná zpráva by měla být hotová v květnu letošního roku. Pokud jde o infrastrukturu, předpokládá se zbudování pláží, rekreačních středisek, parcel pro soukromé chaty, zázemí vodním sportům, a dokonce se mluví o znovuzrození zaniklé obce Vyklice. Z prostředků svazku a města Ústí nad Labem byla také vyznačena cyklotrasa 3009. Vede územím vnější výsypky lomu s napojením na Habří a Řehlovice. Prochází okolo jezera, rozbíhá se po cestách v areálu a na konci vede do Stadic. Zde se napojuje na cyklotrasu Přemysla Oráče (č. 3071), po které je možno pokračovat do Trmic či na opačnou stranu do Teplic. V Chabařovicích cyklostezka č. 3009 navazuje na již vybudovanou trasu se stejným označením a vystoupáte s ní až na hřeben Krušných hor.

Flotila se rozrůstá

Z úplně jiného, leč neméně zajímavého soudku je chystaný rozvoj osobní lodní dopravy na Litoměřicku. Hlavní událostí bude zprovoznění lodi Porta Bohemica 2, která pomůže své starší sestře v méně vytížených úsecích Labe. Nové plavidlo se tak stane druhou lodí vznikající flotily, která bude zajišťovat dopravu turistů mezi Ústím nad Labem a Mělníkem, jenž by měl k projektu labské lodní dopravy v brzké době přistoupit. To by však nemělo být všechno.

Vzhledem k tomu, že Labská paroplavební společnost plánuje rozšíření dopravy také do Terezína, „lodní park“ se patrně rozroste o další dvě menší plavidla. Budou mít speciální konstrukci, aby mohly na Ohři, a svoji činnost zahájí 16. května, v den konání významné vzpomínkové akce – Terezínské tryzny.

Text: Jan Pomykal
Foto: archiv Ústeckého kraje, CzechTourism a Jan Pomykal
(Zdroj: ČTK, Centrum rozvoje turismu Mostecka a Mladá fronta – severní Čechy)