V Brně počtvrté o perspektivách turismu

Brněnský hotel Holiday Inn byl 23. září dějištěm čtvrtého ročníku konference s názvem Očekávaný vývoj a příležitosti rozvoje cestovního ruchu. Pořadatelem byla brněnská společnost Konference. Stejně jako v minulých letech diskutovali na akci o současném stavu a vyhlídkách oboru zástupci jeho různých segmentů – od hoteliérů přes představitele cestovních kanceláří a agentur, zástupce státní správy i samosprávy až po dodavatele moderních technologií.

Jednání konference svým proslovem otevřel náměstek primátora města Brna Ing. Oliver Pospíšil. Ten nejprve připomněl, co vše může Brno svým návštěvníkům nabídnout, a pokračoval výčtem toho, co moravská metropole dělá pro rozvoj cestovního ruchu na svém území. Z připravovaných projektů se zmínil zejména o zpřístupnění brněnského podzemí pod Zelným trhem, které je plánováno na příští rok. V podzemních prostorech bude k vidění mimo jiné replika středověkého sklepa, alchymistická dílna, nástroje používané v minulosti pro vymáhání práva či mincmistrovský sklep s numismatickými zajímavostmi, v další etapě pak bude zpřístupněna kostnice pod kostelem svatého Jakuba. Pospíšil také naznačil, jak budou letos pojaty vánoční trhy, které budou po ukončení spolupráce se soukromým subjektem pořádány městem. Řeč byla i o zkvalitňující se spolupráci s organizacemi cestovního ruchu, otevření infocentra, zlepšování kvality informačních materiálů města či přípravě nových balíčků služeb, jež budou nabízeny na webovém portálu turistického informačního centra. Pospíšil se zmínil i o propadu v návštěvnosti Brna, který je podle něj do určité míry spojen s propadem v návštěvnosti veletrhů. Město je ale podle něj připraveno napomoci tomu, aby se do něj turisté vrátili.

Jako další dostal slovo Ing. Ivo Minařík z odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Svůj příspěvek odpíchl od statistik cestovního ruchu v uplynulých letech. Připomněl, že co do počtu návštěvníků se cestovní ruch vyvíjel příznivě, jedním dechem ale konstatoval, že bolestí kraje je krátká průměrná délka návštěvy. Je to dáno velkým počtem tranzitujících návštěvníků i relativně velkým podílem účastníků veletrhů. Minařík se podrobněji zmínil o specifikách některých národností navštěvujících kraj – hovořil například o tom, že typicky tranzitujícími návštěvníky jsou Poláci cestující na Jadran či do Alp, a za stabilizované návštěvníky označil Němce a Slováky. Zavedení přímé linky Moskva – Brno se projevilo v nárůstu počtu návštěvníků z Ruska, Litvy a dalších zemí bývalého Sovětského svazu, tito návštěvníci však v kraji většinou nezůstávají a po příletu do Brna cestují do Prahy či západočeských lázní. Negativně se ve statistikách projevila také hospodářská krize. Minařík dále informoval o tom, že kraj připravuje program svého rozvoje, v kterém je jednou z priorit turistická atraktivita destinace. Kraj se chce rovněž zaměřit na lepší koordinaci rozvoje cestovního ruchu, na marketingovou podporu, rozvoj lázeňské turistiky a s ní spojené infrastruktury atd. Z úst Ivo Minaříka zazněly také informace o některých krajských projektech kofinancovaných v uplynulých letech z fondů EU.

PhDr. Blažena Křížová, ředitelka odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR, přednášela na očekávané téma – tedy na téma podpory projektů v oblasti cestovního ruchu z evropských fondů. Podobně jako na řadě jiných podobných setkání zazněly i v Brně informace o Integrovaném operačním programu, Regionálních operačních programech, Programech přeshraniční spolupráce i Programu rozvoje venkova. U každého z programů zazněly základní informace o výši alokací, o jeho zaměření a o tom, jaké projekty z něj mohou být podpořeny. Zvláštní pozornost pak Křížová v závěru svého vystoupení věnovala společným projektům Ministerstva pro místní rozvoj ČR a agentury CzechTourism, které získaly podporu z Integrovaného operačního programu a které jsou zaměřeny zejména na kvalitu služeb v různých oblastech cestovního ruchu, na zkvalitnění statistických a marketingových šetření, na propagační aktivity či vznik jednotného rezervačního systému.

Tiskový mluvčí agentury CzechTourism Ing. Filip Remenec přijel do Brna vyzbrojen aktuálními statistikami hovořícími o stavu světového i tuzemského cestovního ruchu. Pochopitelně nešlo o příliš optimistické zprávy, řeč byla o sestupné tendenci jak v oblasti příjezdů, tak v počtu pasažérů leteckých společností i v obsazenosti hotelových zařízení. Pokud jde o Evropu, citoval Remenec statistiky UNWTO, které hovořily o zhruba desetiprocentním poklesu příjezdů v prvním čtvrtletí. V případě České republiky je citelný zejména meziroční pokles příjezdů z Velké Británie (o 27 %) a Ruska (o 19 %), celkově u nás v prvním pololetí meziročně ubylo 12,2 procenta zahraničních a 4,4 procenta domácích turistů. Pokud jde o leteckou přepravu, informoval Remenec mj. o 8% meziročním poklesu počtu odbavených cestujících, který vykázala světová letiště v prvním pololetí. IATA přitom v blízké budoucnosti nevidí šanci na velké zlepšení, konstatoval Remenec. V případě hotelů je situace nejhorší za posledních deset let, blíží se ke stavu po událostech z 11. září 2001. Obsazenost hotelů v Evropě se pohybuje většinou mezi 50 a 60 procenty. V České republice statistiky za leden až červenec hovoří o obsazenosti ve výši 52,1 %, což je meziroční pokles o 16 %. Remenec se zmínil i o trendech v cestovním ruchu – patří k nim používání nízkonákladových aerolinií, pozdější rezervace, on-line rezervace, cestování na kratší vzdálenosti, zkracování průměrné délky pobytu, snižování výdajů apod. Předpovědi pro Evropu podle něj udávají asi 4 až 6% pokles příjezdů v letošním roce. Příští rok lze očekávat mírné zlepšení, v roce 2011 by se situace mohla vrátit k loňským výsledkům. V závěru pak Remenec zmínil projekty agentury CzechTourism na podporu cestovního ruchu – a to jak incomingu, tak domácí turistiky.

Dalším řečníkem byl viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura, který konferenci proměnil ve svoji one-man-show. Z neznámých důvodů dostal pro svůj příspěvek k dispozici více než čtyřicet minut, zatímco ostatní řečníci se museli vejít do deseti minut. Jedno nelze Okamurovi upřít – řečnické kvality. Posluchače svými (často kontroverzními) názory doslova zavalil. Podobně jako Remenec citoval z příjezdových statistik, v jeho podání ovšem vyzněly místy jinak. Okamura se zaměřil zejména na fakt, že 61 % zahraničních turistů míří do Prahy, a podobně jako při dalších příležitostech kritizoval turistickou infrastrukturu v regionech. Kritice ovšem podrobil i Prahu, která je v jeho očích městem nebezpečným, městem plným kapsářů, nepoctivých taxikářů, šidících směnáren apod. V této souvislosti zmínil některé aktivity AČCKA, které by měly díky spolupráci s pražským magistrátem tento stav zlepšit.

Další z řečníků, Jaroslav Vaculka z Targa Management, se zaměřil na otázky spojené s řízením hotelů v období ekonomické recese a posluchačům udělil řadu velmi praktických rad. Škoda jen, že v auditoriu příliš hoteliérů nesedělo. Dozvěděli by se, že v současné době je víc než dřív třeba klást důraz na řízení nákladů, na outsourcing a řízení cash-flow. Řízení přitom musí být dynamické a aktivní. V současné situaci je podle Vaculky ideální doba pro investice do vzdělávání zaměstnanců. Stoupá úloha revenue managementu, marketingu a aktivního prodeje. Vaculka rovněž připomněl roli public relations, kterážto disciplína může podle jeho názoru přinést s vynaložením menších prostředků větší efekt než klasická reklama. „Dobré PR je ale umění,“ dodal Vaculka. Za důležité označil také nové nápady a přizpůsobení nabídky trhu a prodejním cenám. Klíčem k úspěchu či alespoň přežití je odlišení nabídky od konkurenčních. Upozornil na důležitost při výběru partnerů při kontrahování, na stoupající podíl přímých rezervací apod. Zastavil se též u chování klientů v současné ekonomické situaci. Ti víc než dříve šetří, kladou důraz na hodnotu, kterou získávají za své peníze, rezervují na poslední chvíli a v řadě případů dokonce slevují z kvality. „Klientovi je třeba dát, co aktuálně žádá a na co má,“ řekl Vaculka. Investovat je přitom třeba jen tolik, kolik je host ochoten zaplatit. V závěru se Vaculka zmínil o management contractu jakožto stále běžnější formě řízení hotelu. Její výhody prezentoval nejen teoreticky, ale i prakticky – na příkladu hotelů Yasmin a Holiday Inn Prague Congress Centre.

Zkušenosti s podporou cestovního ruchu popsal ve svém příspěvku PhDr. František Hubáček, starosta Luhačovic. Především zdůraznil, že věhlasné lázeňské město v současné době zažívá období, které je srovnatelné se situací před sto lety, kdy vznikla akciová společnost Lázně Luhačovice, v jejímž čele stál MUDr. František Veselý, a kdy také v Luhačovicích realizoval své stavby architekt Dušan Jurkovič. Rozkvět moravského lázeňského centra je podle Hubáčka výsledkem efektivní spolupráce města a všech (nejen soukromých) subjektů, které mají na rozvoj cestovního ruchu ve městě vliv. Důležité také bylo, že po privatizaci lázní na začátku devadesátých let minulého století nedošlo k rozkladu a rozbití lázeňského areálu a současný vlastník se maximálně snaží o rozvoj společnosti prováděním rekonstrukcí a přestavbou již dosluhujících budov. Po roce 1989 vznikly další lázeňské společnosti, které se snaží v Luhačovicích prosadit a vytvářejí tak zdravé konkurenční prostředí. Rozvoj cestovního ruchu na Luhačovicku navíc finančně podporuje Zlínský kraj a svými progresivními marketingovými postupy vychází městu a lázním vstříc také Centrála cestovního ruchu Východní Morava.

Starosta dále představil konkrétní projekty financované ze zdrojů EU, na kterých se ve městě pracuje či bude pracovat. V průběhu let 2007 až 2013 by měly být na Luhačovicku proinvestovány téměř dvě miliardy korun. Jedná se hlavně o přestavbu a zkvalitnění ubytovacích zařízení na čtyřhvězdičkové hotely (alokace 400 milionů), vybudování otevřeného a krytého koupání (160 milionů), výstavbu dvoupodlažního parkoviště v centru města (35 milionů), vznik záchytného parkoviště při vstupu do lázeňského areálu a úpravu vjezdu včetně mostu a parkoviště pro hosty (120 milionů), rekultivaci centrální pěší zóny (50 milionů), revitalizaci lázeňského parku a rekonstrukci náměstí (150 milionů), vyčištění luhačovické přehrady a úpravy s tím spojené (300 milionů), výstavbu kanalizace a čistírny odpadních vod v obcích nad přehradou (300 milionů), rekultivaci staré nezajištěné skládky v širším lázeňském území (70 milionů), rekonstrukci silnice II. třídy celou oblastí směrem na Uherský Brod (150 milionů) a výstavbu cyklostezky Luhačovice – Uherský Brod (30 milionů). Zbytek tvoří drobnější investice města i soukromého sektoru.

S další prezentací vystoupila Ing. Michaela Žáčková ze společnosti KPMG Česká republika. Ve stručnosti se pozastavila nad současnou negativní situací cestovního ruchu u nás a kritizovala přezíravý vztah jednotlivých vlád k této významné ekonomické oblasti. Podle Žáčkové chybí především koordinovanost ministerstev a pobídky pro investory. Akcentovala také absenci dlouhodobé koncepce rozvoje cestovního ruchu v České republice a chronický nedostatek dat pro odborné analýzy. Řešení podle zástupkyně KPMG spočívá ve snížení DPH na stravovací služby, realizacích národních stimulačních balíčků na podporu cestovního ruchu, marketingovém posílení domácího cestovního ruchu (rezervační systémy, balíčky, zajímavé produkty), vyšší atraktivitě destinací (dobrá dopravní infrastruktura, široká škála kvalitních služeb, čistota apod.) nebo ve snížení vlivu sezonnosti. Prioritní segmenty cestovního ruchu vidí Žáčková v kongresové turistice, lázeňství – wellness a v expandující golfové turistice. Závěrem představila program Travel Leisure Tourism benchmark zaměřený na efektivní a kontinuální sběr dat z oblasti cestovního ruchu, která mohou být následně použit pro konkrétní strategická či operativní rozhodnutí.

O současných trendech v mezinárodním MICE průmyslu promluvila Mgr. Zuzana Adamson, Ph.D., vydavatelka B2B magazínu MICE CENTRAL & EASTERN EUROPE. Věnovala se především tomu, kterak zaujmout mezinárodní B2B nákupčí, a zdůraznila také současné mezinárodní trendy v MICE. Mezi ně patří například zkracování cest a akcí, využívání geograficky bližších destinací nebo potřeba kvalitní dopravní dostupnosti a hladké vízové politiky.

Specifika ruských turistů a dopad krize na příjezdy turistů ze zemí bývalého Sovětského svazu – to bylo téma Ing. Stanislava Hladíka, CSc., z agentury Olivier. Přítomní posluchači se dozvěděli, že ruští tour–operátoři letos hlásí (přes celkový propad zájmu o Českou republiku) poměrně úspěšný prodej zimních zájezdů do naší země. Důsledkem hospodářské krize je ovšem pokles počtu Rusů ubytovaných ve čtyřhvězdičkových hotelech a jejich inklinace k pobytům v hotelech tříhvězdičkových. Hladík dále vyzdvihl letecké spojení Brno – Moskva, v rámci něhož se uvažuje o zvýšení frekvence letů na tři týdně. Závěrem se zmínil o velkém turistickém „proruském“ potenciálu těch lokalit, které se nějakým způsobem pojí s ruskou historií, a představil webový portál www.ilovecz.ru .

Dalším řečníkem byl Ing. Lukáš Bačík z Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava (dále CCRJM), který se podělil o své zkušenosti s realizacemi měkkých projektů v cestovním ruchu financovaných z fondů EU. V úvodu představil činnost a kompetence CCRJM, jejíž činnost vychází z priorit stanovených v Programu rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji (dále JMK) pro roky 2007 – 2013. Dále popsal aktuální projekty, které probíhají za podpory JMK a EU. Jsou jimi především Kongresová, veletržní a incentivní turistika v regionu jižní Morava, Posílení image regionu jižní Morava a rozvoj informovanosti, Regionální rezervační systém, EUROREGIOtour.net, Ziele – TOP – Cíle, NEWMARKETS, Propojení webových aplikací cestovního ruchu a projekt Ochutnejte Moravu, jenž má propagovat regionální gastronomii (webový portál www.ochutnejtemoravu.cz ).

Součástí příspěvku Lukáše Bačíka byla také prezentace Moravia Convention Bureau (dále MKB) jakožto organizace, která má za úkol propagovat JMK a město Brno jako ideální kongresovou destinaci. MKB dále shromažďuje a aktualizuje nabídku kongresového potenciálu a incentivní programy a aktivity, poskytuje informace a kontakty, aktivně oslovuje potenciální organizátory, spravuje stránky www.moraviaconvention.cz  a podílí se na vzniku Czech Convention Bureau. MBK figuruje jako součást CCRJM, přičemž partnery projektu jsou Veletrhy Brno a zakládající členové CCRJM. V poslední době na sebe MBK upozornilo také rozsáhlou reklamní kampaní. Bačík dále uvedl, že převažující část aktivit CCRJM je financována z prostředků strukturálních fondů EU, takže důkladné splnění podmínek dotačních titulů není jednoduché a provází ho řada úskalí. Jde například o vysokou míru administrace, která mimo jiné způsobuje nesnáze při koncepčním plánování činnosti organizace. CCRJM také chybí nástroj na přesné měření efektivity reklamních kampaní; neúplná jsou podle Bačíka také data, která by měla vypovídat o stavu cestovního ruchu v jihomoravském regionu.

Poslední tři vystoupení měla komerční charakter. Prvním z nich byla prezentace Ing. Jiřího Blažka, jednatele společnosti iStudio, který nastínil některé virtuální způsoby propagace v oblasti cestovního ruchu. Doporučil implantovat do webových portálů cestovního ruchu tzv. virtuální procházky, videobannery, videosekvence, panoramatické fotografie, zajímavá loga či flashové animace. Podle výzkumů totiž 28 % uživatelů nakupujících dovolenou on-line považuje za rozhodující vizuální dojem webové prezentace. Po něm oslovila auditorium Eva Kincová z firmy Chrištof, která se specializuje na pronájem, údržbu a servis hotelového prádla, a komerční blok uzavřel Ing. Roman Košický ze společnosti Sun Solutions, jež se zabývá inženýrskou, obchodní a realizační činností v oboru fotovoltaických systémů.

Text: Petr Manuel Ulrych a Jan Pomykal
Foto: Petr Manuel Ulrych