V infocentru si návštěvník utváří první dojem o městě i okolí

Na území Pardubického kraje se nachází okolo padesáti turistických informačních center, z nichž více než dvě třetiny jsou členem A.T.I.C. ČR. Při tomto počtu, a dle všeho i funkčního plošného rozmístění, se jim daří úspěšně pokrýt všechny významné a známé i méně známé atraktivity, které se v regionu nacházejí.

Jako v případě většiny doposud představených krajů, i v rámci Pardubického kraje je zřizovatelem většiny z nich příslušné město či obec, pouze několik z nich zřídil soukromý subjekt. Jednotlivá infocentra si v tomto regionu drží poměrně silné postavení, kdy zájem o ně s masovým nástupem on-line možností vyhledávání informací příliš nepoklesl. Dokument nazvaný Strategie cestovního ruchu Pardubického kraje 2016–2020 navíc uvádí, že v porovnání s celorepublikovým průměrem jsou informační centra tohoto kraje navštěvována a využívána jako hlavní zdroj informací výrazně více. „Lidem stále vyhovuje vzít si v infocentru nějaký tištěný materiál, mapku, pozvánku na akci apod.,“ doplnila vedoucí Turistického informačního centra Chrudim Simona Klasová.

Turistické informační centrum Pardubice

Podobné závěry přitom vyplývají i z ak­tuálních dat, které shromažďují samotná infocentra. Jejich návštěvnost se ve většině případů pohybuje na velmi podobných číslech, ve většině případů však spíše postupně narůstá (viz Graf). „Návštěvnost sledujeme a data pravidelně zaznamenáváme a zpracováváme. Za posledních šest let se počet návštěvníků zdvojnásobil, především přišlo více domácích turistů. Na konci roku 2016 jsme dokonce překonali poprvé v historii metu 100 000 návštěvníků,“ doplnila v návaznosti na data v grafu Blanka Brýdlová z Informačního centra Litomyšl. Podobný nárůst poté zaznamenali i pracovníci infocentra v krajském městě, které však informuje i o jeho širším okolí. „Co se týče regionu Pardubice, návštěvnost turistického informačního centra je hodně svázána s akcemi, které ve městě probíhají. Nejvyšší počty návštěvnosti zaznamenáváme v době konání podzimní části městských slavností či významných mezinárodních akcí, jako je například Velká pardubická, Zlatá přilba a další. Vysoké návštěvnosti se TIC těšilo i v době konání srpnového Sportovního parku Pardubice 2017,“ uvedla pro představu vedoucí Europe Direct Pardubice a Turistického informačního centra Pardubice Michaela Vápeníková.

Každoroční pravidelná podpora kraje pomáhá

Většina infocenter v Pardubickém kraji zvládá zajistit provoz po celý rok s výjimkou několika málo dní. Dle oslovených zástupců je to v zásadě náročný úkol, především z hlediska personálního. Ať už je tím myšlena nutnost výpomoci brigádníků během letní sezony, či samotné hledání kvalifikovaných stálých zaměstnanců. „Některé dny vypomáhají praktikanti, kteří ale obsluhují pouze část činností. Běžně totiž pracovníci TIC vykonávají až dvacet činností, proto je i proces zaučování v případě náboru nových zaměstnanců poměrně časově náročný. Pracovníci musí být dostatečně flexibilní a schopní se přizpůsobit různým neočekávaným situacím. Musí si vždy umět poradit a zvládnout nápor i 300–400 návštěvníků denně,“ zmínila Michaela Vápeníková situaci v pardubickém infocentru, jehož provoz běžně zajišťují čtyři zaměstnanci, a jeho vedoucí. Navíc zdůraznila, že během konání velkých, tradičních či sportovních akcí ve městě může počet návštěvníků infocentra dosáhnout dokonce až dvojnásobku.

S nutností zajistit téměř nepřetržitý provoz souhlasí i Simona Klasová, která doplnila, že chod chrudimského infocentra zajišťují po celý rok dvě stálé zaměstnankyně, kterým v období letní sezony vypomáhají obvykle dva brigádníci. A podobný názor má i Blanka Brýdlová: „Navíc u nás v Litomyšli, ve městě s památkou UNESCO, si nemůžeme dovolit mít provoz omezený. Turistů přibývá, a i občané Litomyšle využívají služeb infocentra stále častěji. Zároveň kvalitní infocentrum nemůže existovat bez podpory města a kraje formou různých dotací,“ připomněla.

Graf – Vývoj návštěvnosti TIC Pardubického kraje v letech 2010–2016

Pozn.: TIC Pardubice na dotaz zprostředkovalo pouze čísla za poslední dva roky.

Zmíněnou dotační podporu přitom Pardubický kraj poskytuje jednotlivým informačním centrům soustavně od roku 2006 (rok předtím dle dat Krajského úřadu finanční prostředky poskytnuty nebyly). V posledních čtyřech letech se výše této podpory ustálila na částce 1 000 000 korun, přičemž v minulém roce byla rozdělena mezi 35 organizací. Výzva k předkládání žádostí o dotaci v roce 2017 uvádí, že pro letošní rok se počítá s finančním obnosem ve dvojnásobné výši.

Opakovaná návštěva je nejlepší zpětnou vazbou

Základním úkolem infocenter je samozřejmě poskytování informací o turistických cílech, a právě o ně mají turisté největší zájem. „Turista se většinou dotazuje, co má navštívit, kde se najíst, bavit. Chtějí si nakoupit suvenýry a infocentrum dodává ty nejspolehlivější informace dle indivi­duálních požadavků zákazníka. Obsluha musí umět doporučit aktivity ‚na míru‘ – jiné pro rodiny s dětmi, jiné staršímu elegantnímu páru a jiné mladým baťůžkářům,“ doplnila Blanka Brýdlová. Zatímco v chrudimském a litomyšlském infocentru výrazné rozdíly mezi potřebami domácích a zahraničních turistů nezaznamenali, v pardubickém infocentru se setkali s odlišností přístupu. „Zahraniční návštěvníci mají zájem o více informací, často žádají podrobné informace o památkách či akcích. Rádi se zdrží v infocentru i delší dobu, využijí relaxační zóny k pročtení získaných letáčků či mapek. Zároveň jsou velmi otevření a rádi si nechají doporučit od pracovníků infocentra zajímavá místa v okolí, jsou vstřícní, naslouchají a někteří z nich informační centrum navštíví i několikrát za pobyt, což nás velmi těší, je to pro nás pozitivní zpětná vazba,“ uvedla Michaela Vápeníková a doplnila, že domácí turisté si naopak často přejí spíše jasnou, stručnou a rychlou odpověď.

Informační centrum Chrudim	Zaměstnankyně Informačního centra Litomyšl

Přestože jsou jednotlivá informační centra jistou „výkladní skříní“ města či většího regionu, s pouhým poskytováním informací by si nevybudovaly tak silné postavení v organizaci cestovního ruchu kraje. „Turistická informační centra se obecně nevěnují pouze poskytování informací, ale jsou také prodejním či výstavním místem,“ doplnila vedoucí pardubického infocentra s tím, že většina jeho prostor funguje jako výstavní sál již poměrně dlouho. „V současné době zde máme model závodiště, a tak mají turisté překážky Velké pardubické jako na dlani.“ Mnoho infocenter také spolupracuje s dalšími subjekty na celé řadě projektů zvyšujících povědomí o jejich regionu. Zatímco infocentrum v Litomyšli se podílelo například na vytvoření zážitkových poukazů (Užijte si Litomyšl) či stejnojmenné slevové knížky, infocentrum v Chrudimi se podílí na tvorbě tištěných propagačních materiálů či produktů v rámci sdružení obcí Královská věnná města či v rámci turistické oblasti Chrudimsko-Hlinecko, pro kterou byl například vytvořen quest Železnými horami.

Podněty návštěvníků motivují ke zlepšení

V oblasti své činnosti nevidí oslovení zástupci informačních center příliš nedostatků, ale jak sami říkají, vždy je na čem pracovat. Dle Simony Klasové je například potřeba průběžně opravovat drobné chyby na informačním webu, které vznikají například kvůli překlepům. „A také osobně navštívit co nejvíce i méně známých cílů, kam turisty posíláme, abychom mohli věrně zprostředkovat to, co návštěvníka v daném místě čeká,“ doplnila dále. S tím souhlasí i Michaela Vápeníková, která uvedla, že zaměstnanci infocentra se snaží turistům neustále představovat a přinášet něco nového, ať už v oblasti poskytovaných služeb či v rámci prodeje suvenýrů. „Zároveň je potřeba stále zlepšovat jazykové a komunikační dovednosti,“ dodala. To je poměrně zajímavý poznatek vzhledem ke skutečnosti, že právě se znalostmi pracovníků TIC, jazykovou vybaveností a komunikačními schopnostmi byli v rámci průzkumu návštěvníci různých infocenter napříč celým Pardubickým krajem spokojeni nejvíce.

Foto: IC Litomyšl, TIC Chrudim, TIC Pardubice