V Jihlavě letos o kulturním turismu

Pátý ročník mezinárodní konference Aktuální problémy cestovního ruchu (3. – 4. března) měl jako hlavní téma kulturní cestovní ruch. Poprvé byla konference součástí projektu Spolupráce vysokých škol v cestovním ruchu, při jehož realizaci spojily síly Vysoká škola polytechnická Jihlava a FHWien. Projekt i konference byly kofinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Slavnostního zahájení konference se v aule VŠPJ po stylovém krátkém vystoupení folklorního souboru Pramínek zhostili Ladislav Jirků, rektor VŠPJ, Tomáš Škaryd, krajský radní pro oblast cestovního ruchu a kultury, primátor Jihlavy Jaroslav Vymazala Jitka Fatková, ředitelka odboru cestovního ruchu ministerstva pro místní rozvoj.

S úvodním příspěvkem v plénu vystoupil Jiří Vaníček z katedry cestovního ruchu VŠPJ, který představil základní charakteristiku kulturního cestovního ruchu (KCR) a jeho rozdělení. Kulturní turismus definoval jako formu cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni především možností poznávání kulturního dědictví, kultury dané země a jejich rezidentů. Podle odhadů UNWTO a americké Travel Industry Association je prvek záměrné a cílené účasti na dané formě kulturní aktivity přítomen přibližně u 60 procent veškerých (více než jednodenních) cest mezinárodních turistů a u 35 procent cest tvoří dominantní motiv či náplň cesty. Vaníček také vyzdvihl hlavní roli KCR, která spočívá ve zlepšování vzájemného porozumění mezi odlišnými kulturami a civilizacemi a v ochraně duchovních hodnot, jež by měla převažovat nad komerčním pojetím cestovního ruchu.

Druhým řečníkem byl Petr Sedláček, místostarosta Kroměříže a předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (SHSČMS). Nejdříve auditorium stručně seznámil s činností sdružení a poté se věnoval Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, jehož je sdružení gestorem. Sedláček uvedl, že v rámci tohoto projektu bylo od roku 1993 opraveno zhruba 10 700 památek přibližně za čtyři miliardy korun. Dalšími akcemi, které SHSČMS organizuje, jsou Dny evropského dědictví a soutěž Historické město roku. Podle předsedy sdružení by si rekonstruované památkové objekty neměly konkurovat, ale naopak by se měly snažit kooperovat a vytvářet přitažlivé turistické balíčky, kterými by přilákaly větší počet turistů.

S příspěvkem Památky UNESCO a cestovní ruch předstoupil před posluchače Josef Štulc, předseda české sekce ICOMOS, který je poradním orgánem UNESCO. Svou prezentaci zaměřil hlavně na genezi památkové ochrany v Evropě a příčiny vzniku prestižního klubu památek, do nějž patří i dvanáct českých architektonických pokladů. Varoval také před manažersky nezvládnutým, nekontrolovatelným turistickým náporem a masivním „překrmením“ chráněných historických lokalit (Macchu Picchu, Angkor Wat, Káthmándů). Štulc rovněž upozornil, že značka UNESCO zaručuje celosvětovou propagaci daného místa, a tuto výhodu by měly všechny vyvolené památky „vracet“ tím, že o ně bude adekvátně postaráno. „Nepochopení této myšlenky vedlo k nedávnému vyškrtnutí Drážďan ze seznamu UNESCO,“připomněl Štulc.

Jediným zahraničním hostem byla Daniela Wagner z vídeňské univerzity FHWien (partnerské instituce VŠPJ), která přednesla některá zajímavá statistická data. Hlavními turistickými tématy, na kterých Rakousko buduje svou image v rámci KCR, jsou klasická hudba, historie a živé tradice. Nejen kvůli těmto zážitkům strávili zahraniční turisté na území našich jižních sousedů více než 126 milionů nocí (z toho 40 procent Němci). Pokud jde o tzv. městský turismus, statistici zaznamenali 16 milionů přenocování, což je meziročně téměř o čtyři procenta více. Zde tvoří nejpočetnější skupinu Rusové, Poláci a Češi. Podle Daniely Wagner 71 procent návštěvníků Rakouska vyhledává pamětihodnosti, 46 procent zamíří do muzeí a galerií, 22 procent turistů zajde na koncert či festival a 17 procent lidí přijede za operou, divadelní hrou či muzikálem. Uvedené údaje pocházejí z roku 2008.

Druhou a poslední ženou vystupující v plénu byla Eva Dittertová, ředitelka chebského muzea a předsedkyně Asociace muzeí a galerií České republiky. Ve svém referátu se zamýšlela nad problematikou moderního pojetí muzejních expozic, efektivní propagací a kvalitou nabízených služeb. Dittertová zdůraznila, že současný klient se chce v muzeu především bavit a zároveň cítit, že zažívá něco výjimečného. Proto apelovala na vystavování originálů místo kopií, na interaktivní a multimediální expozice a na perfektní návštěvnický servis. V moderním muzeu by neměl chybět vlídný a erudovaný personál, bezbariérový přístup, kavárna, obchod se suvenýry, čisté WC, šatna a podobně. Nezbytnou součástí marketingu jsou pak působivé webové stránky, efektivně řazený plán výstav a vhodně zacílená propagace. „Tou nejlepší reklamou je ale hlavně spokojený zákazník, který doporučuje,“ uvedla Dittertová. Ředitelka chebského muzea si na závěr posteskla nad chabou spoluprací s cestovními kancelářemi a obrovským konkurenčním prostředím „volnočasového průmyslu“, ve kterém se muzea a galerie stále trochu ztrácejí.

Druhý blok plenárního jednání, který moderovala Stanislava Pachrováz VŠPJ, odstartoval příspěvkem na téma význam lidové kultury pro domácí i mezinárodní cestovní ruchZdeněk Pšenica z Folklorního sdružení České republiky. Hlavní část svého vystoupení věnoval představení této instituce, kterou označil za největší kulturní spolek, který zastřešuje 412 folklorních souborů, 60 folklorních festivalů a 17 regionálních sdružení. Pšenica vyjádřil potěšení z toho, že folklorními aktivitami se zabývá čím dál tím víc mladých lidí a že roste zájem o festivaly a další akce. Loni festivaly zastřešené Folklorním sdružením přilákaly 1,625 mil. návštěvníků, což představuje meziroční navýšení o 75 tisíc. Dále Pšenica hovořil o spolupráci sdružení s Ministerstvem pro místní rozvoj, agenturou CzechTourism, obcemi a kraji, o spolupráci s médii, o ediční činnosti a dalších aktivitách sdružení.

Milan Svoboda z Národního památkového ústavu Praha se ve svém vstupu zabýval významem hradů a zámků pro cestovní ruch. Připomněl, že ve správě NPÚ je nyní 104 památkových objektů, které ročně navštíví asi pět milionů návštěvníků. Roční výnosy dosahují asi 500 mil. korun. Svoboda upozornil, že prioritou NPÚ není prezentace objektů, nýbrž jejich ochrana, což může být v rozporu s požadavky cestovního ruchu. Za problém označil financování činnosti NPÚ. Rozpočet ústavu ve výši 1,2 mld. Kč je ze 70 procent závislý na příspěvku Ministerstva kultury ČR, zbytek musí ústav získat vlastním přičiněním. V rámci úspor nyní NPÚ podle Svobody přišel o 85 mil. Kč z ministerských zdrojů, sílí proto tlak na vlastní výdělečnou činnost ústavu. NPÚ se musí ve zvýšené míře věnovat marketingu, jehož cílem není radikální navýšení návštěvnosti objektů (někde je už na hranici únosnosti), ale zvýšení příjmů. Silnými stránkami jsou podle Svobody potenciál v podobě památek a zaměstnanců, slabou stránkou vysoká ochrana objektů a jejich mobiliáře, dosavadní neprofesionalita při nabídce tohoto potenciálu a určitá konzervativnost klientů. „Všichni chtějí na Karlštejn a do Českého Krumlova.“ Svoboda informoval, že NPÚ se hodlá zaměřit na podporu kulturního a zážitkového cestovního ruchu, akcentovat chce profesionalitu svých průvodců a stát se ještě významnějším hráčem zejména na trhu domácího cestovního ruchu. V závěru svého příspěvku pozval Svoboda účastníky konference k návštěvě několika objektů ve správě NPÚ, které se pyšní zajímavými novinkami.

Z manažerských do spíše spirituálních rovin se účastníci konference přenesli během vystoupení kněze Pavla Dokládalaz Fatimského apoštolátu ČR – řeč byla o církevním turismu a církevních památkách jako přirozené součásti kulturního cestovního ruchu. Pavel Dokládal se zabýval například rozdíly mezi poutí a zájezdem a konstatoval, že každý poutník je zároveň turistou. Když hovořil o poutích, konstatoval, že úlohou církve je nejen organizovat tato setkání, ale také oživovat příslušná místa a ukazovat možnosti nových poutních míst a jejich využití. Svá slova dokumentoval na příkladu poutí do Koclířova u Svitav. V závěru pak zmínil pár dalších příkladů, jak může církev napomáhat rozvoji cestovního ruchu. Zazněla ale také slova kritiky – a sice na adresu těch, kteří mají na svědomí neutěšený stav některých církevních památek či jejich okolí.

Zpátky na zem vrátil posluchače Vladislav T. Jiroušek , prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Nehovořil o ničem jiném než o významu zoologických zahrad pro cestovní ruch. Ten dokumentoval mj. údaji o tom, že 857 uznávaných světových zoo navštíví ročně asi 600 mil. návštěvníků, což je desetina světové populace. 300 zoo sdružených v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií navštíví ročně v 35 zemích 140 mil. lidí. České a slovenské zoo pak přivítají ročně asi 7 mil. návštěvníků. Některé z tuzemských zahrad patří mezi nejnavštěvovanější turistické cíle. Jiroušek hovořil také o nutnosti návštěvnost zoo regulovat, respektive více rozprostřít i do mimosezonních období. Ze silných stránek tuzemských zoo zmínil výborné kolekce a moderní prezentace zvířat, kvalitní výchovně-vzdělávací činnost, dobrou práci v ochraně přírody a zachování genofondu. Slabšími stránkami některých zařízení jsou nedostatečný servis, nevhodné příjezdové komunikace, kapacita parkovišť či chybějící návaznost na místní dopravu.

Význam kulturního cestovního ruchu pro rozvoj destinace

Prvními řečníky této sekce byli Ján Orieškaa Lubomír Kmeco, oba z Ekonomické fakulty Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici. Prvně jmenovaný akcentoval důsledek vztahu kultury a cestovního ruchu, který spočívá ve zvýšeném cestování do měst, v realizaci poznávacích a tematických cest, naučných tras a podobně. Zároveň upozornil na silný význam náboženského a poutního turismu, který je na Slovensku důležitým segmentem cestovního ruchu. Kmeco se poté zaměřil na slovenské památky UNESCO a jejich roli v KCR.

Eva Schwartzhoffováz Katedry rekreologie Univerzity Palackého v Olomouci se zaobírala animacemi, které fungují jako součásti produktů KCR. V úvodu rozdělila KCR na tři základní oblasti – návštěvy kulturně-historických památek a přírodních atraktivit, které vznikly činností člověka (parky, zahrady), návštěvy kulturních zařízení (muzea, galerie) a návštěvy kulturních akcí (koncerty, výstavy, divadelní a filmová představení). Poté vyzdvihla funkci animátorů (výtvarných, dramatických, sportovních, pohybových), kteří dokážou „rozpohybovat“ trochu statické vnímání KCR a pomáhají vytvářet zajímavé produkty cestovních kanceláří.

Posláním turistických informačních center (TIC) se ve své prezentaci zabýval Peter Stoličnýz Vysoké školy obchodní a hotelové v Brně. Zaměřil se na časté nešvary TIC v podobě neškoleného personálu, neaktualizovaných propagačních materiálů a absence komunikace mezi TIC a cestovními kancelářemi. Stoličný podpořil myšlenku, aby TIC bylo dopředu informováno spolupracující cestovní kanceláří o příjezdu turistů a aby aktivně kontaktovalo klienty a informovalo je o možnostech volnočasového vyžití v daném regionu, případně jim nabídlo zakoupení turistických balíčků na míru.

Vyslankyní Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity Brno byla Andrea Holešinskáse svým příspěvkem Podpora památek a kulturních zařízení pro potřeby cestovního ruchu. Přednáška se týkala celorepublikové analýzy projektů z ROP a SROP. Mezi obecnými závěry Holešinské bylo zkvalitnit proces orientace a výběru projektů se zaměřením na strategické projekty, preferovat projekty s vazbou na ostatní turistickou nabídku (funkčně-prostorová propojenost projektů), orientovat se na strategii využitelnosti potenciálu, posílit projekty nejvýznamnějších památek v České republice, koncentrovat se na kvalitativní úroveň ubytovacích zařízení a vytvářet skutečné (poptávané) turistické balíčky.

Vladimír Štípekz Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích seznámil posluchače s Botanickou zahradou v Táboře a její rolí v KCR. Táborská zahrada vznikla v roce 1866 a je druhou nejstarší institucí svého druhu v Čechách (po pražské zahradě Na Slupi). Cílem místního Sdružení pro ochranu botanické zahrady je zejména pomoc při její obnově a získávání finančních prostředků pro tuto činnost. Podle Štípka musí botanická zahrada stále potvrzovat oprávněnost své existence a vyvíjet řadu aktivit. Jednou z nich je i anketa Táborský strom roku, kterou Sdružení upozorňuje na potřebnost stromů, jež jsou nezbytnou součástí života lidí, životního prostředí, a tím i prvkem udržitelného rozvoje. Botanická zahrada v Táboře také každoročně realizuje populárně naučné projekty z nejrůznějších grantů.

S poutavým příspěvkem vystoupil Tomáš Vican, producent snímků Bobule a 2Bobule, které byly realizovány s podporou Vinařského fondu ČR. Hlavním obsahem přednášky bylo využití filmu pro rozvoj turistiky v definovaném regionu (v tomto případě jižní Moravy). Vican se podrobně rozpovídal především o marketingové kampani obou filmů, diváckém zásahu, spolupráci s jihomoravskými podnikateli a pozitivním dopadu na růst návštěvnosti v propagovaném regionu. Potvrdil také známou pravdu, že v dnešní době „emoce prodávají“, a zvláště ty filmové. Podzimní premiérou filmu 2Bobule chtěli producenti navázat na oslavy vinobraní (tradice svatomartinských vín) a s nimi spojené návštěvy vinných sklepů.

Veronika Kadlecováz Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze přijela na půdu VŠPJ s tématem Královská cesta v Praze – vizitka Česka. Zamýšlela se nad tím, zda se návštěvník jedné z turisticky nejvytíženějších pražských lokalit dočká autentického zážitku a jestli se zde setká s pravým obrazem České republiky. Královská cesta a její blízké okolí je totiž často to jediné, co zahraniční turista v naší zemi vidí. Z tohoto místa pak mnohdy vychází návštěvníkova zkreslená představa o celém Česku a jeho obyvatelích. V této souvislosti Kadlecová akcentovala negativní proces turistifikace, tedy děj, při kterém jsou postupně vytlačovány původní rezidenční funkce funkcemi turistickými. Výsledkem je turistické ghetto, které charakterizují kongesce veřejných prostor, komercializace a turistická inflace. Podle Kadlecové by Královská cesta (i jiná turisticky atraktivní místa) neměla být zneužívána snahou o maximalizaci zisku bez ohledu na zachování autenticity místa, kulturní identity a potřeby rezidentů.

Následující tři prezentace se nesly v duchu městského kulturního cestovního ruchu. Postupně byly představeny nejvýznamnější památky, kulturní akce, turistické služby a profily návštěvníků Jihlavy, Turnova a Brna. O potenciálu krajského města Vysočiny pohovořili Alice Neckářováa Richard Šedivý z VŠPJ. Vyzdvihli například unikátní jihlavské podzemí, dochovaný hradební pás s branou Matky Boží, mohutný kostel sv. Jakuba Většího, zoologickou zahradu nebo chystané oslavy ke 150. výročí narození Gustava Mahlera. Realizované projekty podporující KCR v jihomoravské metropoli popsal Jaroslav Podalz Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zmínil se hlavně o festivalu Brno – město uprostřed Evropy, rekonstrukci vily Tugendhat, regeneraci a rozšíření služeb národní kulturní památky Špilberk, zpřístupnění brněnského podzemí, novostavbě Janáčkova kulturního centra a o projektu Beringie – nové expozici v brněnské zoologické zahradě, která by měla návštěvníkům přiblížit přírodu Kamčatky a východní Sibiře. Krásy a kulturní dění Turnova přijela osvětlit Eliška Gruberová. Vedoucí odboru cestovního ruchu turnovské radnice poukázala na efektivní propojení památkových objektů a městských tradic. Při této příležitosti vzpomenula například slavnost Kámen a šperk nebo akci Magický Turnov, která zahrnuje noční prohlídky návštěvnického centra Družstva umělecké výroby Granát a nedávno obnovené turnovské synagogy.

Posledním řečníkem sekce byla Tereza Gelná, zástupkyně Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pokusila se definovat roli zábavních parků v parametrech KCR. Gelná uvedla, že zábavní komplexy jsou často kritizovány pro svou nekulturnost a nulovou vazbu na historii či lokalitu. „Ne všechny zábavní parky si však kladou za cíl pouze bavit a poskytovat únik z reality. Některé chtějí také vzdělávat a informovat. Jde o nejrůznější kulturně tematické parky, živá muzea, science centra, heritage centra či open-air muzea, v nichž je patrný odklon od tzv. společnosti zábavy k tzv. společnosti smyslu a prožitku,“vysvětlila. Závěrem Gelná prezentovala některé úspěšné zahraniční projekty (Arbeitswelt Steyr v Rakousku, Huis ten Bosch v Japonsku) a zdůraznila, že i přes některé limity a rizika jsou tematické zábavní parky s vhodnými expozicemi výraznou příležitostí na poli KCR.

Kulturní cestovní ruch ve výuce na vysokých a středních školách a studentská sekce

Druhá konferenční sekce nesla název Kulturní cestovní ruch ve výuce na vysokých a středních školách a prolínala se se sekcí třetí, tedy studentskou. Jednání řídila Eva Janouškováz VŠPJ a jako prvnímu dala slovo Jiřímu Štyrskému z Univerzity Hradec Králové. Ten se zamýšlel nad problémy a pojetím multikultury, resp. nad fenoménem geodiverzity, tedy dynamické morfologické rozmanitosti neživé přírody. Druhou oblastí, o které přednášel, byla biodiverzita – rozmanitost života ve všech jeho formách. Její zachování označil Štyrský za smysl environmentálních přístupů k přírodní krajině, která se stává stále více žádaným objektem přírodní turistiky. Oba fenomény, které podle Štyrského tvoří komplementární celek, byly dokumentovány sérií fotografií z různých koutů světa.

Emanuel Hurych pak hovořil o managementu volného času v oboru Cestovní ruch na VŠPJ, tedy o výuce rekreologie. Ta je vědeckou disciplínou, jež se zabývá rekreací a jejími formami a organizováním rekreačních aktivit, nejčastěji pak v oblasti pohybové kultury, sportu a cestovního ruchu. „V rámci inovace studijních plánů oboru cestovní ruch v podmínkách VŠPJ jsou pro specializaci Management volného času připraveny dva volitelné předměty, jejichž základ spočívá v rekreologii,“uvedl Hurych. Jde o Úvod do rekreologie a Sportovně-rekreační aktivity v cestovním ruchu – v těchto předmětech se podle Hurycha propojují sportovní aktivity a cestovní ruch, což dosud není v teoretické ani praktické rovině příliš běžné. Takto řešená koncepce se opírá zejména o zkušenosti katedry rekreologie a cestovního ruchu Fakulty informatiky Univerzity Hradec Králové a hlavně jejího vedoucího Bohumila Půži.

Význam internetu v odvětví cestovního ruchu ve své přednášce vyzdvihl Jiří Dušekz Vysoké školy evropských a regionálních studií České Budějovice. V obecné rovině mluvil o faktorech ovlivňujících rozšiřování internetu a o rostoucí důležitosti internetového marketingu. Konkrétně pak zmínil statistiky prodeje cestovních služeb na internetu v České republice. Internetový prodej zájezdů byl podle Duška jedinou oblastí, kde loni cestovní kanceláře zaznamenaly nárůst, po síti byl prodán již každý čtvrtý zájezd. Tržby z prodeje zájezdů přes internet dosáhly 4 miliard korun. „Přestože e-commerce stále tvoří jen zlomek maloobchodního obratu, tempo růstu je ve vyspělém světě závratné a dosahuje několika desítek procent ročně. Růst počtu uživatelů internetu také přímo koreluje s rostoucím objemem reklamy a internet se tak stává nejrychleji rostoucím reklamním médiem z hlediska výše příjmů,“uvedl Dušek.

Kulturní cestovní ruch v Itálii v rámci studia na VŠPJ – to bylo téma, které si pro svůj příspěvek vybralaDana Zažímalováz VŠPJ. Účastníci se od ní mimo jiné dozvěděli, že podle statistik ENIT přivádí kulturní motivy do Itálie plných 53 procent návštěvníků a že 45,5 procenta tvoří historická a umělecká města. Zažímalová rozdělila turisty do skupin podle zájmu o kulturu a podrobněji hovořila i o objektech a událostech kulturního turismu. V druhé části příspěvku pak informovala o tom, jak tyto své poznatky přenáší do výuky – zpracovala studijní text pro kombinovanou formu studia v rámci průvodcovské činnosti. Kulturnímu turismu věnovala kapitoly Kulturní turismus v Itálii a Památky UNESCO na území Itálie. Fenomén italského kulturního turismu se promítá i do výuky italštiny na VŠPJ. Zažímalová hovořila také o potřebě většího využití nemateriálního kulturního dědictví lidstva v cestovním ruchu a o problémech, kterým čelí některé kulturní destinace v Itálii.

O roli průvodce v kulturním cestovním ruchu pak přednášelJaromír Rux z VŠPJ. Nejprve ale definoval kulturní turismus a jeho složky a uvedl, že o tento typ cestovního ruchu jeví zájem asi 17 procent turistů. Česká republika má podle něj pro kulturní turismus dobré předpoklady. Pokud jde o průvodce, jejich hlavním úkolem je kvalifikovaná a odborná interpretace kulturního a přírodního dědictví, ochrana památek a životního prostředí, ochrana spotřebitele a sladění zájmů turistů a rezidentů. Rux hovořil také o tuzemských normách upravujících vzdělávání průvodců, o hrozbách pro tuto profesi vyplývajících ze současného tržního vývoje a o podmínkách pro výkon práce průvodců v zemích EU, a zejména pak u nás. V České republice podle jeho slov kvůli liberalizaci podmínek dochází ke značnému poklesu úrovně průvodcovských služeb, nárůstu nedovoleného podnikání a úbytku pracovních příležitostí pro absolventy. Řešení by Rux viděl v rozdělení profese průvodce na dvě živnosti – vázanou živnost průvodce cestovního ruchu a volnou živnost vedoucího zájezdu.

Tradiční psychologie se částečně vyčerpala, proto vznikají nové obory jako třeba psychologie kultury. Zhruba tak by se dal shrnout úvod příspěvku Otto Čačky z VŠPJ.Tento vědní obor je velmi široce zaměřen, což ostatně vyplývá už z toho, co vše je součástí kultury. „Specifické je uplatňování netradičních a často originálních postupů šetření k porozumění mnohastupňové a komplexní interakci lidí s prostředím,“uvedl mimo jiné Čačka. Dílčí výzkumy psychologů kultury se podle něj snaží postihnout reálný život, a jejich závěry jsou proto prakticky využitelnější než u tradičních přístupů. Z metodologického hlediska není psychologie kultury jako nový obor v mnoha oblastech dosud plně vybavena a vyžaduje značnou vynalézavost při volbě výzkumných metodik. Čačka zmínil některé pionýrské přístupy – řeč byla třeba o výzkumu vnímání beatové hudby, o vlivu náboženství či tzv. každodenním fašismu. Dlužno podotknout, že pro řadu posluchačů šlo o poněkud obtížněji uchopitelné téma…

Následovala sekce studentská, kterou svým příspěvkem o projektu Spolupráce vysokých škol v cestovním ruchu otevřela Stanislava Pachrová z VŠPJ. Posluchači se od ní dozvěděli, že na zmíněném projektu participují VŠPJ a FH Wien a že jeho hlavním cílem je vytvořit podmínky pro setkávání odborníků, akademických pracovníků a studentů obou institucí. Studenti těchto škol orientovaných na cestovní ruch díky projektu získají možnost poznat problémy praxe a také prezentovat výsledky své práce na odborném fóru. Přínosem by měla být nejen setkání během workshopů a konferencí, výměna odborných zkušeností a získání kontaktů na mezinárodní úrovni, ale i příležitost publikovat v mezinárodním recenzovaném sborníku.

Dále se mohli posluchači seznámit s několika příklady studentských aktivit. Markéta Maršíkováz VŠPJ představila svoji bakalářskou práci zaměřenou na měření atraktivity zámku v Hluboké nad Vltavou. Martina Šamšulová aGalina Štohanslováz VŠPJ představily svoji analýzu nabídky vídeňského muzea MUMOK a porovnaly ji s poptávkou. Jiřina Jandová, studentka téže školy, prezentovala svůj návrh na netradiční (formou hry řešenou) prohlídku historického centra Kutné Hory. A konečně Kristýna Waldovás Tomášem Kasárníkemz Hotelové školy Třebíč pohovořili o projektu neobvyklých vánočních prohlídek, během kterých si studenti vyzkoušeli práci průvodců Třebíčí.

Závěr jednání sekce patřil Ladislavu Kalousovize Střední odborné školy cestovního ruchu v Pardubicích, který posluchače seznámil s tím, jak na této škole v rámci předmětu Technika cestovního ruchu ve třetím ročníku probíhá výuka náboženské turistiky.

Na večer bylo v jihlavské Ville Eden pro všechny zájemce připraveno společenské setkání oživené vystoupením folklorního souboru Pramínek. Na druhý den školní cestovní kancelář VŠPJ zorganizovala prohlídku zoo Jihlava s odborným výkladem. Souběžně s exkurzí proběhl v prostorách školy 3. seminář Asociace pro vzdělávání v cestovním ruchu na téma Výuka destinačního managementu.

Konference je nově součástí zmíněného projektu Spolupráce vysokých škol v cestovním ruchu. V souladu s podmínkami projektu se příští ročník uskuteční v prostorách FWWien v rakouské metropoli.

Text a foto: Jan Pomykal a Petr Manuel Ulrych

www.vspj.cz