Letos již pojedenácté si dali v pražském hotelu Olšanka dostaveníčko ti, kteří chtěli diskutovat o stavu a trendech cestovního ruchu v rámci konference Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí. Letošní ročník se zaměřil mimo jiné na problematiku kvality, inovací a dalších možných cest z ekonomické krize. Spektrum témat dvoudenní akce (19. – 20. dubna) však bylo ještě mnohem širší. Konferenci tradičně pořádala společnost Mag Consulting, záštitu převzal ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.
Úvodním řečníkem pléna byl Jaromír Kohlíček, od roku 2004 poslanec Evropského parlamentu a člen Výboru pro dopravu a cestovní ruch. Jeho příspěvek stručně shrnul hlavní rysy rozpočtu EU v oboru a upozornil na vliv vízové politiky i z rozpočtového hlediska (příprava smluv o bezvízovém styku s východními sousedy EU). Kohlíček dále předestřel aktuální možnosti podpory programem CALYPSO pro rok 2010 a seznámil posluchače s hlavními body, které v současnosti řeší Výbor pro dopravu a cestovní ruch v Evropském parlamentu. Europoslanec také zhodnotil výsledky celoevropského průzkumu EUROSTATU o budoucnosti evropského cestovního ruchu a kladl důraz na podporu tzv. sociálního cestovního ruchu a kongresové turistiky.
Gabriel Kuliffay, generální ředitel Sekce turismu Ministerstva hospodářství Slovenské republiky, se poměrně podrobně zabýval zákonem č. 91/2010 Z. z., o podpoře cestovního ruchu na Slovensku, který byl schválen v březnu letošního roku a vstoupí v platnost v roce 2011. Zákon podle Kuliffaye zavádí základní tři systémové prvky – určuje kompetence v cestovním ruchu, definuje práva a povinnosti subjektů v cestovním ruchu a vymezuje systém financování organizací cestovního ruchu. Schválený legislativní rámec bude vytvářet větší motivační prostředí pro územní spolupráci subjektů ve slovenském turismu, ať už půjde o obce, firmy, kraje nebo mimovládní neziskové organizace, státní instituce či církev. Důležitou informací pro přítomné byl také fakt, že po letních volbách na Slovensku přejde řízení cestovního ruchu z dohledu ministerstva hospodářství do gesce ministerstva kultury a cestovního ruchu.
Vystoupení Miroslava Čertíka, jednatele Vysoké školy hotelové, se týkalo stavu a perspektiv sektoru HORECA ve světle hospodářské stagnace. Pozornost byla přitom věnována především oblasti gastronomického podnikání. Na příslušných číslech Čertík ilustroval nasycenost gastronomického trhu (co do počtu klientů a gastronomických podniků), zmínil možnosti realizace jinakosti v poptávce a akcentoval způsoby útlumu výdajů za gastronomické služby. Závěrem se pokusil o prognózu dalšího vývoje gastronomického segmentu oboru HORECA, která v jeho podání vyzněla mírně optimisticky.
Krize a cestovní ruch v evropských souvislostech – to bylo téma Petra Zahradníka. V obecnějším úvodu šéf Kanceláře pro EU České spořitelny popsal ekonomické vyhlídky EU pro rok 2010 a období následující. Poté se již věnoval problematice turismu, když mimo jiné predikoval vzrůst domácího cestovního ruchu, zúžení turistického spotřebního koše (preference „last minute“), dominanci individuální turistiky před organizovanou či upřednostnění osvědčených a známých destinací před nevyzkoušenými experimenty. Mezi rizikové segmenty cestovního ruchu Zahradník zařadil zimní a kongresovou turistiku, naopak významnou redukci by nemělo prodělat lázeňství.
Člen představenstva Hospodářské komory ČR Vladimír Dohnal ve své krátké prezentaci zkritizoval v podstatě všechny a všechno. Opřel se do činnosti Prague Convention Bureau i Czech Convention Bureau, nelíbila se mu práce agentury CzechTourism a špatná propagace ČR v zahraničí. Pranýřoval hotelové ceny, roli tisku, regionální i národní politickou scénu nebo některé oborové asociace. Bohužel z jeho úst nezazněl ani jediný návrh řešení či nápravy. Posledním řečníkem dopolední části pléna byl Čestmír Sajda, poradce generálního ředitele Českého rozhlasu. Ten se soustředil především na podporu cestovního ruchu v ČR ze strukturálních fondů EU a na některá s tím spojená konkrétní doporučení. Na projektu „Turistický produkt Modré Hory“ představil moderní pilotní projekt regionálního významu v rámci podpory vinařského cestovního ruchu na jižní Moravě.
Druhou část plenárního jednání, kterou řídil prorektor pro vědu a spolupráci s praxí VŠH Jiří Jindra, zahájil svým příspěvkem Milan Vodička z agentury CzechTourism. Vystoupil prakticky se stejnou přednáškou jako na konferenci ISSS, o které jsme obšírněji informovali již v minulém vydání COT business. Proto pouze ve stručnosti připomeňme, že byla řeč o tom, jak se agentura CzechTourism v současnosti prezentuje na internetu, o aktuálním stavu přípravy informačního a rezervačního systému České republiky a připravovaných projektech Ministerstva pro místní rozvoj České republiky, konkrétně o systému kvality a inovací v cestovním ruchu, známém jako CzechQuint. Zdeněk Lejsek z Českého statistického úřadu nemohl hovořit o ničem jiném než o statistikách týkajících se českého cestovního ruchu. Gros jeho prezentace představovaly aktualizované informace o Satelitním účtu cestovního ruchu (TSA) za léta 2003 až 2008, které ČSÚ zveřejnil v březnu tohoto roku. Aktuálně je na webu ČSÚ k dispozici 38 tabulek s daty o TSA, řada z nich je publikována nad mezinárodně doporučovaný rámec. Výčet všech údajů, které Lejsek na konferenci zmínil, přesahuje možnosti tohoto článku. Zájemci si je jistě najdou na webu ČSÚ (www.czso.cz ). V závěru přednášky pak Zdeněk Lejsek nastínil plány úřadu v oblasti TSA v letošním roce.
O podpoře cestovního ruchu s využitím prostředků z Evropského sociálního fondu (ESF) pak přednášela Jana Antlová z Ministerstva práce a sociálních věcí. Kromě jiného uvedla, že na léta 2007 – 2013 bylo pro ČR z ESF vyčleněno 3,8 mld. eur, spolu s povinným spolufinancováním ze státního rozpočtu je tak na rozvoj zaměstnanosti určeno asi 124,2 mld. Kč. Prostředky lze čerpat prostřednictvím operačních programů Lidské zdroje a zaměstnanost, Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Praha – Adaptabilita. Antlová připomněla, že v souvislosti s ekonomickou krizí přistoupilo MPSV již loni k vyhlášení mimořádných výzev a zahájení nových projektů – např. výzvy Školení je šance či projektu Vzdělávejte se! Do konce dubna trvala výzva č. 52 Zvýšení adaptability zaměstnanců podniků v profesních oborových a odvětvových sdruženích.
Krizi jako lék ve své přednášce pojal Miloš Vajner reprezentující na konferenci síť Bohemia Hotel Club & Golf. Krizi označil jako přirozený jev, který má své příčiny a důsledky a který vždy vede k racionálnímu chování a úsporám. V cestovním ruchu jsme si po-dle Vajnera krizi způsobili sami tím, že jsme obor rozvíjeli nepřirozenou cestou. Turismus zažíval boom, ale podceněna byla mezinárodní konkurenceschopnost, mrhalo se prý veřejnými prostředky na nepotřebné projekty, přecenila se role památek a zapomnělo se na doplňkovou infrastrukturu, řekl Vajner. Cestovní ruch podle něj nikdy nebyl politickou prioritou. Krize pak jako první dolehla na přemnožené ubytovací kapacity v západočeských lázních a v Praze, kde se nyní ubytování prodává za dumpingové ceny. „Čtvrtina ubytovacích kapacit v naší republice by měla zaniknout, neboť jejich kvalita je na velmi nízké úrovni a pro nedostatek hostů se dostala do začarovaného kruhu. Čím více se cenově budou podbízet, tím méně jim bude zbývat na pokrytí nákladů a zlepšování služeb. Na konci je čeká přirozený existenční krach. Dojde k selekci, která pak po oživení ekonomiky nastartuje nový rozmach cestovního ruchu,“ uvedl mimo jiné Vajner. Za cestu k přežití označil zvyšování kvality služeb, odlišení se od konkurence, budování doplňkové infrastruktury a posilování domácího turismu. Tímto směrem se podle jeho slov vydala síť Bohemia Hotel Club & Golf, která je založena na spolupráci hotelů a golfových hřišť.
Poté vystoupil Vít Pechanec z World Media Partners, který hovořil o trendech v e-turismu. Nejprve upozornil na několik globálních trendů a zdůraznil roli internetu jako nejvýznamnějšího zdroje informací v cestovním ruchu a popsal trendy v něm. Hovořil tedy o personalizaci poskytovaných informací, inteligentním vyhledávání, rostoucí interaktivitě webu, rozvoji multimediálního obsahu apod. Upozornil, že se rozšiřuje okruh uživatelů, roste aktuálnost informací, ustupuje se od podrobného informačního obsahu, pokračuje globalizace, posiluje postavení internetových vyhledávačů a standardem se stávají weby druhé generace. Svá slova doplnil několika konkrétními příklady aplikací a webových stránek z oblasti cestovního ruchu. V další části se podrobněji zabýval hotelovými recenzními systémy a v závěru nastínil některé trendy v oblasti elektronického obchodu.
Poslední slovo v plenární části měl jednatel Mag Consulting Jaromír Beránek. Zabýval se vývojem cestovního ruchu v loňském roce. Řeč byla o ekonomické krizi a jejích dopadech na světový i tuzemský turismus. Beránek uvedl konkrétní data z oblasti příjezdů do hromadných ubytovacích zařízení, zabýval se návštěvností krajů apod. Zmínil například nejčerstvější informaci o tom, že incoming se v loňském roce propadl o 9,3 procenta. Z přednášky bylo také patrné, jak krize ovlivnila činnost cestovních kanceláří a agentur, jak se vyvíjela průměrná mzda, počet zaměstnanců a další ukazatele. Podrobněji se s těmito statistikami a trendy můžete seznámit v rozhovoru s Jaromírem Beránkem v březnovém vydání COT business. V závěru přednášky Beránek naznačil možná východiska z krize (kvalita, inovace apod.) a připomněl očekávané legislativní a další kroky v oblasti turismu.
Úvodního slova v sekci řízené Jiřím Kolibou z Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) se ujal Radek Chaloupka z téhož úřadu, který auditorium seznámil s Národním systémem kvality služeb v cestovním ruchu (NSKS). Promluvil o jeho historii, základních principech, přínosech, realizacích i jednotlivých projektech. Myšlenka vybudování NSKS je součástí Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2007 – 2013. NSKS je také klíčovou součástí systému kvality a inovací v cestovním ruchu CzechQuint, prostřednictvím kterého se MMR a agentura CzechTourism snaží o systémový přístup k rozvoji turismu v ČR.
Markéta Vogelová z agentury CzechTourism pohovořila o prestižním evropském projektu European Destinations of Excellence (EDEN). Jde o soutěž, jejímž cílem je zviditelnění méně známých turistických lokalit. Každým ročníkem se jako pověstná červená nit prolíná motto trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Ideální kandidát musí kromě atraktivní turistické nabídky respektovat životní prostředí a vytvářet produkty na jeho ochranu. Více o projektu EDEN a o letošním vítězi se dočtete v samostatném článku na straně 65.
Posledním řečníkem této sekce byl Jaromír Beránek z pořádající firmy Mag Consulting, který se zaměřil na inovace v cestovním ruchu obecně. Prezentoval základní typy inovací (produktová, organizační, procesní, marketingová…), jejich klasifikaci a hlavní rozdíly mezi vnitřní a vnější inovací. Akcentoval specifika inovací v oblasti služeb a hnací síly inovací v cestovním ruchu (konkurence, ekonomická výkonnost, inovace vedené poptávkou, technologie, strategie na úrovni firmy a zdroje, individuální podnikání, úloha státu).
Legislativa v cestovním ruchu
Jednání v sekci zaměřené na právní normy v cestovním ruchu řídila Daniela Trnková z MMR, přednesla také první příspěvek. Informovala, že MMR připravuje věcný návrh zákona, který by měl v budoucnu upravit strukturu řízení a financování cestovního ruchu u nás, a stručně pohovořila o zákonech 159/1999 Sb. a 455/1991 Sb. Ivana Kocová z Ministerstva průmy-slu a obchodu (MPO) posluchačům představila normy na ochranu spotřebitele. Informovala, že nová Evropská komise by ráda dala vzniknout Zelené knize k užití alternativních způsobů řešení sporů, vydala Doporučení k harmonizaci metodologie pro klasifikaci a reportování stížností spotřebitelů a publikovala Hodnoticí zprávu o trzích z pohledu spotřebitelů. Z aktuálních otázek se Kocová zmínila o návrzích evropských směrnic o spotřebitelském úvěru, o timeshare a o právech spotřebitelů. Institutu rozhodčího řízení se ve svém vstupu věnovala Marie Moravcová z Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Za jeho výhody označila fakt, že jde o řízení jednoinstanční, neveřejné, rychlé, ekonomicky dostupné a neformální. Lze je vést i v cizích jazycích. Vydané rozhodčí nálezy jsou prý dobře vykonatelné. Podmínkou pro řešení sporu formou rozhodčího řízení je platná písemná rozhodčí doložka ke smlouvě. Moravcová informovala, že se chystá velká novela zákona o rozhodčím řízení.
Sdružení obrany spotřebitelů reprezentoval na konferenci Miloš Borovička, který uvedl, že SOS ročně řeší 400 – 500 dotazů z oblasti cestovního ruchu. Podrobněji se Borovička věnoval problematice reklamací a řešení sporů. Vyslovil se pro urychlení prací MMR na certifikaci CK a naznačil, že SOS by se na této činnosti mohlo podílet. Stejně tak by prý mohlo provádět spotřebitelský audit cestovních smluv. Vladimír Horálek z Linde Praha hovořil o historii legislativy v cestovním ruchu od roku 1990 a rovněž naznačil směry, kterými by se mohla legislativa v příštích měsících vyvíjet. Poslední řečník, Petr Kameník z MPO, zopakoval, které živnosti se v cestovním ruchu vyskytují, jaké jsou podmínky pro jejich získání, kterými zákony se řídí či kolik jich bylo vydáno.
Tak jako všechno, i krize má své kladné stránky. Jednou z nich je výrazný posun v marketingu. V době růstu trhu a spotřeby pro mnohé firmy marketing začínal a končil především propagací. Zaběhnuté a léta používané modely přestávají fungovat, trh se mění a od marketingových pracovníků vyžaduje nejen kreativitu, ale hlavně využívání všech součástí marketingu, a to od samotného průzkumu trhu přes perfektní znalost potřeb zákazníka a tvorbu cen až po jednotlivé složky propagace. Více než kdy jindy hraje velmi důležitou úlohu hledání nových cest ke klientovi, komunikace s ním různými kanály, kvalitní zpětná vazba. Krize nás také naučila nejen neplýtvat, ale rovněž netříštit prostředky, uvažovat strategicky, systémově a hledat synergické efekty.
O tom všem a ještě o řadě dalších částí širokého spektra současného marketingu, včetně krizového PR či komunikace prostřednictvím nového fenoménu – sociálních sítí, byl Kulatý stůl, který řídila Eva Frindtová, vydavatelka z C.O.T. media. Vystoupila zde Jade Sebek, ředitelka Prague Convention Bureau, která hovořila o současném marketingu a obchodní činnosti odvětví MICE na zahraničních trzích. Miloš Krejčí, člen Rady ATIC, mluvil o roli turistických informačních center v cestovním ruchu pro propagaci i prodej turistických produktů. Parketou Víta Pechance, ředitele World Media Partners, bylo internetové prostředí, z něhož si jako příklad novodobé marketingové komunikace vybral hotelové recenzní stránky – jejich pozitiva i negativa pro hotely. Aleš Krejčí, majitel World Trend marketing & PR, se věnoval tématu krizového PR v cestovním ruchu, a to jak v preventivní podobě, tak při řešení náhlých katastrof. Posledním z diskutujících byl Jan Otava, analytik společnosti MagConsulting. Kladl důraz na stále rostoucí emocionální stránku v marketingové komunikaci, ale současně varoval, aby emoce sdělení nepřebily základní informaci. Pak ztrácí tato komunikace význam. Zájem o tuto část konference byl takový, že pořadatelé museli do salonku ještě dodat židle a diskuse překročila určený čas…
Sekci Hotelnictví a gastronomie řídil Wolfgang Háma ze Sdružení léčebných lázní Karlovy Vary a svůj příspěvek začal slovy „O krizi se říká, že je tak velká, jak obsáhle o ní hovoří média“. Tím neměl na mysli, že je to pouze mediální bublina, což také ukázal na konkrétních číslech propadu v sektoru HORECA v roce 2009, ale pravdou je, že čím více o krizi čteme, tím více jí dokážeme propadat. Proto své vystoupení směroval k odpovědím na otázku, jak tento nepříznivý vývoj zastavit a zvrátit. Na jeho slova plynule navázala Andrea Pfeffer-Ferklová, ředitelka Grandhotelu Pupp, která ve své přednášce přinesla účastníkům „Inovace a nové trendy v hotelu“ v podobě jasných a konkrétních rad zaměřených na komunikaci s klientem, která je v současné době velmi důležitá. Celý hotelový marketing čeká ve větší míře vstřícnost ke klientovým požadavkům.
Z pohledu lidských zdrojů a komunikace s dodavateli hodnotil vývoj v oboru Květoslav Navrátil, ředitel Hotelu Aura Palace. Srovnával pozitiva a negativa vlivu krize na služby v cestovním ruchu. Mezi pozitiva samozřejmě řadil lepší produktivitu práce a stabilizaci týmu. Více méně prezentací společnosti Vyšehrad 2000 Group bylo vystoupení Kateřiny Šerákové, sales & operation managera společnosti. Ve vystoupení Ivana Forala ze společnosti T&M Creative to byl opět především marketing, o němž byla řeč. Podle Forala se bude jeho úloha i nadále v HORECA sektoru zvyšovat. Ale současně varoval před intuitivním marketingem, protože co se líbí mně, se nemusí líbit ostatním.
Tato sekce odstartovala vystoupením Jany Zýkové z Asociace průvodců ČR, která představila aktuální „Pravidla pro volný pohyb průvodcovských a doprovodných služeb v oblasti cestovního ruchu“. Postěžovala si na fakt, že průvodcovství je živností volnou, a uvedla deset důvodů k jeho přeřazení mezi živnosti vázané. Zýková také řekla, že nejvíce je „černých“ průvodců z Ruska, Ukrajiny, USA a Izraele. Udo Wichert stručně představil a seznámil posluchače se společností Thomas Cook, vyjmenoval potřeby trhu a charakterizoval vztah zákazník – cestovní kancelář. Dále pak upozornil na pospolitosti a rozdíly v cestovním očekávání Čechů a cizinců včetně jejich porovnání. Ve své přednášce také vyvrátil některé nepodložené mýty a mnohým posluchačům tak pozměnil či dotvořil představu o současné podobě cestovního ruchu.
Bezbariérové pobyty jako produkt, tzv. dovolená s vozíkem, byly doménou Petra Krče z cestovní kanceláře ATIS. Předmětem nabídky je umožnit cílové skupině imobilních rekreantů plnohodnotné prožití dovolené s rodinnými příslušníky v atraktivních lokalitách ČR. Dále před posluchače předstoupili Jakub Neumann z firmy Neumann Institut s tématem „Certifikace – součást systému kvality v cestovním ruchu“, Petr Houška z Vysoké školy obchodní v Praze, který se zaměřil na význam a roli bakalářského studijního oboru „Průvodcovská činnost v cestovním ruchu“, a Michal Veber, tajemník ACK ČR, jenž popsal aktuální problémy v cestovním ruchu.
Účastníci jednání u kulatého stolu na téma lázeňství a wellness, které řídil Jaroslav Fischer z Wellness Hotelu Frymburk, byli mimo jiné svědky pokračování debaty o tom, zda patří wellness produkty do nabídky českých a moravských lázní. Prezident České asociace wellness Jan Hejma nastínil některé trendy ze světa wellness, vyzdvihl atributy kvalitních wellness center a naznačil, jak mohou fungovat v symbióze s lázněmi. Pavel Attl z Vysoké školy hotelové v Praze se podíval na vývoj lázeňství prostřednictvím statistik. Řekl, že loni přibylo hostů v rámci komplexní lázeňské péče, mírně ubylo samoplátců, výrazně pak cizinců. Příčinami vývoje mohou být kromě krize či kurzu koruny také třeba nepřehledná politická situace, vízová politika aj. Pro zlepšení stavu navrhoval Attl legislativní odlišení léčebného a ostatního lázeňství, vytvoření koncepce rozvoje a marketingové strategie podpory lázeňství, zlepšení činnosti profesních svazů či rozvoj destinačního managementu v lázeňských oblastech.
V reakci na předřečníky prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha uvedl, že wellness vnímá jako jednu z příležitostí rozvoje českých lázní. Za problém označil „pachuť tradična“ mnohých lázeňských zařízení, která zmizí jen díky generační obnově v lázních. Hovořil i o problematice lázeňských statistik a činnosti SLL v této oblasti. Růst komplexní lázeňské péče připsal na vrub rostoucímu zájmu o lázeňství a wellness ze strany médií, a tím i veřejnosti. Jako jeden ze zásadních problémů lázní zmínil Bláha politickou nestabilitu. A když formuloval závěry svého příspěvku, mj. řekl, že budoucnost tuzemského lázeňství je v českém hostovi. S názory Eduarda Bláhy se můžete podrobněji seznámit v rozhovoru na str. 54. Lázně Luhačovice zastupovala na jednání Miloslava Fialová. Připomněla historii lázeňství, podmínky pro jeho rozvoj, používané metody i nové trendy a podrobněji se zabývala možnostmi symbiózy wellness a léčebného lázeňství. „Wellness do lázní přirozeně patří,“ uvedla Fialová, lázně dokonce označila za nejvhodnější zařízení pro tyto produkty. V závěru vyjmenovala předpoklady pro úspěšné fungování a prodej komerčních wellness pobytů v lázeňských zařízeních. Tomáš Masarik z Lázní Libverda se zaobíral problémy lázní, z nichž za největší označil legislativu, která brání v modernizaci lázeňského produktu. Lázně se podle něj neobejdou bez inovací. Tepal do chybějícího výzkumu, zastaralosti indikačního seznamu, nedostatečného využití přírodních léčebných zdrojů, absence preventivních programů aj.
Formy podpory cestovního ruchu mohou být různé, jak zaznělo v sekci řízené Jiřím Vaníčkem z katedry cestovního ruchu VŠPJ. O Národním programu podpory cestovního ruchu, Regionálním operačním programu a Programu rozvoje venkova hovořil Jiří Koliba, náměstek ministra pro legislativu a cestovní ruch. Marína Landová z Ministerstva práce a sociálních věcí se věnovala především Operačnímu programu Lidské zdroje a zaměstnanost, neboť konkurenceschopnost ve službách se zvyšuje právě vzděláváním, k němuž je tento program také určen, a je z čeho čerpat. Další formou podpory je zapojení veřejného a soukromého sektoru. Dana Daňová, ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy (CCRVM), na konkrétních příkladech ukázala, jak veřejný subjekt založený a stoprocentně vlastněný Zlínským krajem – CCRVM – systematicky spolupracuje s podnikateli na území kraje.
Z pohledu města se dívala na podporu cestovního ruchu Jitka Zikmundová, místostarostka města Český Krumlov. Ze své praxe velmi dobře ví, že úspěšné a konkurence schopné destinace jsou ty, které jsou kvalitním místem pro život místních obyvatel a atraktivní lokalitou pro podnikání, pak se stávají i atraktivním místem pro návštěvníky. V Krumlově je cestovní ruch jednoznačný multiplikátor pro ekonomiku města. Za vším ale stojí strategický plán, ve kterém je cestovní ruch součástí strategie destinace.
Mluvíme-li o podpoře cestovního ruchu, není možné pominout činnost agentury CzechTourism. Každý její projekt je cílenou podporou cestovního ruchu. Proto závěr této sekce patřil Filipu Remencovi, vedoucímu mediálního oddělení agentury CzechTourism. Představil některé z projektů a souhrnně marketingové aktivity pro tento rok.
Prvním řečníkem této sekce, kterou moderoval Jiří Jindra z VŠH, byl dalších z pedagogů této školy Antonín Franke. Z jeho úst zazněly informace o zkušenostech s uplatněním tří původních modelů k analýze a řešení společensko-ekonomických disparit rozvojem cestovního ruchu ve vhodných oblastech. Šlo o model vhodných oblastí, model předpokladů a opatření k rozvoji cestovního ruchu v oblasti a model kvantifikace ekonomického efektu z investic. O současných aktivitách Společnosti vědeckých expertů cestovního ruchu přednášel Josef Krůžela z Lázní Luhačovice. Společnost je mimo jiné připravena poskytovat odborné konzultace orgánům státní správy, podílet se na zpracování stanovisek a zapojení příslušných specialistů k řešení problematiky cestovního ruchu, přispívat v rámci výuky na vysokých školách a specializovaných agenturách ke vzdělávání pracovníků pro oblast cestovního ruchu a navazujících služeb. Z aktuálních aktivit Krůžela zmínil třeba podporu iniciativě MMR na reedici Výkladového slovníku Cestovní ruch.
Vzdělávací a vědecko-výzkumná činnost na katedře cestovního ruchu VŠE Praha, to bylo téma pro její vedoucí Jarmilu Indrovou. Ta prezentovala výsledky zmíněné činnosti v letech 2007 – 2009 a zamýšlela se nad úlohou vědecko-výzkumné práce a jejím propojením s pedagogickou a vzdělávací činností na univerzitě. Řeč byla třeba o podílu na některých projektech MMR. V příštím období se vědecko-výzkumná činnost katedry soustředí mj. na oblast sociálního cestovního ruchu. Blanka Sodomková z CK Thomas Cook svůj příspěvek věnovala problematice celoživotního učení – trendům, podpoře z EU i vlády ČR či propojení s praxí. V druhé části se zaměřila na inovace v cestovním ruchu a jejich neustále rostoucí roli. V závěru informovala o změnách profesních profilů, které vedou ke vzniku tzv. manažera nového typu. Poslední slovo měla Lucie Petříčková z VŠH, která posluchače seznámila s výukou managementu destinace cestovního ruchu na této škole. Původně bakalářský obor bude od září tohoto roku vyučován také na stupni magisterském.
Text: Eva Frindtová, Jan Pomykal, Petr Manuel Ulrych
Foto: Jan Pomykal a Petr Manuel Ulrych
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Nejen tři inspirační videa, ale i zajímavá čísla o turistice z České republiky představil minulý týden ředitel Německé turistické centrály (DZT) v Praze Jan Pohaněl na setkání s novináři.
