Václav Koubík: Podstatný je profesionální vztah k památkové péči

Jelikož tématy květnového COT business jsou mimo jiné památky a Plzeňský kraj, nemohli jsme nevyzpovídat Václava Koubíka, člena Rady Plzeňského kraje pro oblasti kultury, památkové péče, cestovního ruchu a marketingu. Problematika historických objektů ovšem nebyla jediným předmětem našeho povídání – došlo také na hipostezky nebo golf.

Plzeň je horkým kandidátem na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Můžete našim čtenářům přiblížit, o co v tomto projektu jde a jakými prostředky či investicemi západočeská met– ropole usiluje o získání titulu?

Evropské hlavní město kultury je vysoce prestižní soutěž Evropské unie a je považována za jeden z jejích nejúspěšnějších projektů. V roce 2015 tento titul ponesou dvě města: jedno české a jedno belgické. Doufáme, že tím českým bude právě Plzeň. Je to totiž mimořádná příležitost, jak město Plzeň, ale i celý Plzeňský kraj mezinárodně zviditelnit a předvést zdejší kulturní bohatství a tradice. Je to zároveň cesta k proměně města i regionu, zvýšení jejich přitažlivosti pro život, podnikání a návštěvy. V současné době je zpracovávána kandidatura, podrobný plán projektů a aktivit, prostřednictvím kterých chce město Plzeň tento titul získat. Dále byl zpracován tzv. Integrovaný plán rozvoje města pod názvem Plzeň – Evropské hlavní město kultury, zaměřený na investice, jež budou realizovány v rámci tohoto tématu. Tyto investice by měly být podpořeny z operačních programů EU, dále pochopitelně z prostředků města Plzně, ale i Plzeňského kraje a dalších zdrojů.

V jaké fázi se nachází přeshraniční spolupráce s blízkými německými regiony? Participujete na konkrétních projektech cestovního ruchu? Jestli ano, na jakých?

Počátkem dubna proběhl v Regensburgu osmý ročník Regionální konference za účasti představitelů Plzeňského kraje, Horní Falce a Dolního Bavorska, který měl za cíl zhodnotit dosavadní přeshraniční spolupráci a formulovat nové cíle, které před těmito regiony v jejich další vzájemně prospěšné spolupráci stojí. Mezi jiným i v oblastech kultury a cestovního ruchu, jež patří v tomto smyslu mezi nejvíce se rozvíjející.

Mohl byste čtenářům stručně popsat golfovou nabídku Plzeňského kraje?

Golfová turistika zaujímá v Plzeňském kraji velice významné postavení. Mezi profesionální a nejlepší hřiště v České republice jistě patří golf klub Plzeň-Dýšina, kde je trvale výborně udržovaný povrch. Nesmíme jistě opomenout resort Darovanský dvůr, kde je nespočet doprovodných akcí a hřiště s 27 jamkami. Další golf klub, který byl od loňského roku rozšířen na 18 jamek, je Alfrédov. Také golf klub Hořehledy nezahálí, probíhá zde rozšíření a rekonstrukce. Za návštěvu v krásné přírodě nedaleko Nýrska jistě stojí turistické golfové hřiště v Liščí se 6 jamkami.

Jaké nejaktuálnější projekty cestovního ruchu budou financovány z evropských fondů prostřednictvím kraje?

V současné době je to projekt Komplexní propagace, který zahrnuje aktivity jako vydání propagačních materiálů, pořádání veletrhu cestovního ruchu ITEP, zajištění vysílání rozhlasových a televizních spotů, doplnění fotobanky kraje atd. Dalším projektem je Zkvalitnění turistického portálu Plzeňského kraje, u kterého dojde k aktualizaci a rozšíření portálu www.turisturaj.cz.

Nakolik je kraj aktivní v rámci propagace a ochrany památkových objektů?

Propagaci památkových objektů provádíme soustavně, mezi nejvýznamnější činnost patří vydávání audiovizuálních dokumentů, které jsou přístupné na webových stránkách Plzeňského kraje. Jedná se například o dokumenty Ohrožené památky Plzeňského kraje, Skrytá krása – přírodní a historické poklady Plzeňského kraje, Po stopách středověkých hradů v Plzeňském kraji, TEMPUS RERUM IMPERATOR Čas vládne nad věcmi – Putování za technickými památkami Plzeňska, Městské památkové rezervace a zóny Plzeňského kraje, vyrobené pro kraj Audio video studiem Západočeské univerzity v Plzni, které v letošním roce vyrábí nový dokument Národní kulturní památky v Plzeňském kraji. České vysoké učení technické v Praze vyrobilo dokument Mariánská Týnice – Obnova místa, umístěný také na stejné webové adrese. Na druhém místě bych zmínil publikační činnost, v rámci níž vydal kraj knihy a brožury s názvy Památky Plzeňského kraje, Paměť Plzeňského kraje – Muzea a galerie zřizované Plzeňským krajem, Sochař Lazar Widemann (1697 – 1769) a jeho dílo v západních Čechách, Lidová architektura – Vesnické památkové rezervace a zóny, krajinné památkové zóny v Plzeňském kraji, Městské památkové rezervace a zóny v Plzeňském kraji, Tvorba a ochrana prostředí historických jader měst a obcí, Georg Böhm – život a dílo lidového kameníka, Kaple a kap– ličky na Domažlicku a Horšovskotýnsku, – Kaple a kapličky na Tachovsku a Stříbrsku a Paměť krajiny II – Soupis drobných památek Kralovicka a Žihelska. V letošním roce budou nově vydány tři publikace: Paměť krajiny IV – Soupis drobných památek Kožlanska a Chříčska, Památky Kralovic a okolí a Příběhy vepsané do kamene II – Domažlicko a Tachovsko, barokní plastiky a lidové kamenictví. Dále je propagace památkových objektů prováděna v každém čísle krajského periodika.

Ochrana památkových objektů je dlouhodobě podporována pomocí dvou grantových projektů v oblasti památkové péče. První se nazývá Zachování a obnova kulturních památek Plzeňského kraje a subjekty, které mohou z tohoto programu čerpat, jsou především vlastníci objektu – kulturní památky, nacházející se na území Plzeňského kraje. Druhým je program s názvem Obnova historického stavebního fondu v památkových rezervacích a zónách a staveb drobné architektury na území Plzeňského kraje. Z tohoto programu mohou čerpat především vlastníci nemovitostí nebo drobných staveb dotvářejících prostředí a nacházejících se v památkové rezervaci nebo zóně na území Plzeňského kraje nebo vlastníci staveb drobné architektury dotvářejících kulturní krajinu Plzeňského kraje. Odbor kultury a památkové péče krajského úřadu přijal v letošním roce za oba programy 214 žádostí, mezi něž bylo radou a posléze i zastupitelstvem Plzeňského kraje rozděleno více než 26 milionů korun.

Jak funguje spolupráce s Národním památkovým ústavem v Plzni? Jaké revitalizační či rekonstrukční projekty jsou na památkách Plzeňského kraje v současné době realizovány?

Národní památkový ústav, zejména územní odborné pracoviště v Plzni, ale i ústřední pracoviště v Praze, je pro nás v oblasti památkové péče nejvýznamnějším partnerem. Bez vzájemné profesní spolupráce si naši činnost nedovedu ani představit a jsem rád, že náš kraj patří v posledních letech mezi ty kraje, kde lze tímto pojmem náš vzájemný vztah označit. Příkladem může být vzájemná spolupráce při úsilí o obnovu klášterů Plasy a Kladruby, ale i dalších. V loňském roce proběhla přímo v sídle Národního památkového ústavu, ústředního odborného pracoviště v Plzni v Prešovské ulici, výstava s názvem Zachování a obnova kulturních památek a historického fondu památkových rezervací a zón na území Plzeňského kraje v rámci grantových programů Plzeňského kraje za období 2003 – 2008, která měla za cíl prezentovat veřejnosti úsilí a význam Plzeňského kraje při obnově kulturních památek a historického stavebního fondu na jeho území. V současné době jednáme s památkovým ústavem o pořádání podobné výstavy i v letošním roce. Národnímu památkovému ústavu v Plzni jsme pomáhali i při pořádání celostátního semináře Lidové architektury s názvem Vesnické stavitelství 1. poloviny 19. století – dokumentace, průzkum, památková péče, konaného ve dnech 17. – 19. září 2008 ve Volduchách na Rokycansku. Takto významné akce mohou úspěšně připravit a zorganizovat jen partneři s profesionálním vztahem k sobě samým a k památkové péči vůbec.

Jaké revitalizační či rekonstrukční projekty jsou na památkách Plzeňského kraje v současné době realizovány?

Náročnou obnovou prochází řada památkových objektů na území kraje. Připravována je například obnova kláštera v Plasích, kde má vzniknout tzv. Centrum stavitelského dědictví. Nositelem celého projektu je Národní technické muzeum, spoluřešitelem pak Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Plzni. Smyslem projektu je obnova a znovuoživení unikátního historického areálu národní kulturní památky klášter Plasy.

Plzeňský kraj je úspěšným realizátorem či podporovatelem neustále se rozšiřující sítě cyklo- a hipostezek. Jakou oblast vašeho regionu by podle vás neměl žádný milovník cykloturistiky nebo koní minout? Chystáte další nové cyklo- či hipoprojekty?

V oblasti cykloturistiky jistě stojí za zmínku dvě mezinárodní cyklotrasy Regensburg – Plzeň – Praha, která byla spolufinancována Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj „Cíl 3“. Další mezinárodní cyklotrasa vedoucí Plzeňským krajem je Panevropská trasa Paříž – Norimberk – Praha. Po celém území našeho kraje je vybudována hustá síť regionálních cyklotras, a zejména Šumavu by neměl žádný milovník cykloturistiky vynechat. Klub hipoturistiky Plzeňského kraje ve spolupráci s Klubem českých turistů tvoří projekt, který zasahuje až do přilehlé části Bavorska a Horních Franků. Zatím je tento projekt v přípravné fázi a hledají se nové finanční zdroje. Podrobnější informace jsou k nahlédnutí na www.hipostezkypk.cz.

Text: Jan Pomykal
Foto: archiv Plzeňského kraje

www.kr-plzensky.cz