Vinařský cestovní ruch je podle Výkladového slovníku cestovního ruchu „forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni poznáváním způsobu pěstování vína v tradičních vinařských oblastech, ochutnávkami vín, procítěním atmosféry vinařských sklípků, vináren, vinoték, nákupem archivních i nových vín“.
Pod takovou definici se s trochou dobré vůle vejde skoro všechno, snad krom turistiky dětí. Víno ovšem patří k lidské radosti odedávna, vždyť už praotec Noe si ho po své plavbě potopou na oslavu přihnul a jeho potomci, tedy všichni, tak po něm činí dodnes. I do českých zemí přišlo víno zhruba s křesťanstvím (Čechy), resp. již s Římany (Velká Morava) a léta letoucí bylo jeho pěstování rozšířeno víc, než si dnes dovedeme představit. Kdyby nebylo zdecimování během třicetileté války a pár století poté ještě více révokazem, nebyl by býval antikonkurenční zákaz vysazování nových vinic Evropské unii nic platný – ony by tu prostě už byly na každém kroku. Nicméně vínu jsme znovu přišli na chuť a vinaři zase přišli na to, jak z vína udělat fenomén agroturistiky.
V cestovním ruchu se tak téma vína jako součást či motivace cest dá rozškatulkovat do více (občas se prolínajících) hlavních skupin.
Slavnosti vína jsou vlastně nejstarším typem vinařské turistiky („již staří Řekové…“). Oslavit několikrát v roce dar vína více či méně kulturním a zábavním programem spojeným s ochutnáváním a popíjením buď vyzrálého ročníku, nebo čerstvě zkvašeného burčáku nebo mladého vína patří k věci. U obou posledních je nevýhodou načasování do stejného období ve většině vinařských oblastí (přinejmenším ve střední Evropě), takže turista musí volit mezi nabídkami. Posun slavností vinobraní mezi sousedními oblastmi o jeden týden (který praktikují např. na jižní Moravě) je chvályhodnou snahou o řešení – jenže konkurenčních vinařských slavností je pořád víc než vhodných dat. Lepší je to u vyzrálých vín a vinařských soutěží spojených s programem pro veřejnost. Jako příklad rozložení slavností vína v čase tak můžeme jmenovat jednu z největších výstav vína v České republice – Mikulovské vinné trhy v květnu, spojené s tradičním Mistrovstvím České republiky natažení vína koštýřem na čas, brněnské letní degustace Víno zblízka, či abychom zabrousili do méně známých vod, třeba krétský vinařský festival, který se pořádá v červenci v Rethymnu.
I zde je hlavním cílem společensko-zábavní, příp. i folklorní složka, jenže na rozdíl od slavností, které mají pevný program a pevně stanovený termín, takže jsou vděčným cílem i pro individuály, obvykle se do sklípků chodí pobavit skupiny přátel, spolupracovníků nebo spolků. Tedy klientela pro nabídky cestovních kanceláří, agentur a stále častěji i samotných vinařství. O ubytování ve vinařských obcích dnes obvykle není nouze, nezřídka přímo u vinaře. K programu patří prohlídka sklepů, degustace přímo u sudů nebo v navazujících podzemních místnostech, v každém případě s výkladem vinaře, posléze s volnou zábavou, případně doprovázenou folklorní hudbou a spojenou s konzumací gastronomických specialit. O úspěchu většinou rozhoduje ani ne tak sama kvalita vína, jako schopnost vinaře podat stokrát oposlouchané informace o víně zábavným a zajímavým způsobem. Samozřejmě jsou také milovníci a znalci vína, kteří navštěvují vinaře a jejich sklepy s motivací vína, nikoliv zábavy. Ti obvykle přijíždějí individuálně, po předchozí dohodě nebo právě jim vycházejí vstříc akce „otevřených sklepů“ – termíny, kdy se v obci či vinařské oblasti vinaři dohodnou a má jich pro takové zájemce otevřeno povícero, takže je co srovnávat.
Vinařské stezky jsou vlastně kombinací dnů otevřených sklepů a cykloturistiky, resp. pěší turistiky krajem vinic, ale i dalších přírodních krás spojující vinařské obce, sklepní uličky a turistické zajímavosti. V Česku jsou poměrně mladým fenoménem, který se rozvinul díky projektu Moravské vinařské stezky, do něhož se zapojilo na 220 vinařských obcí. 1 200 km dlouhá síť vinařských stezek je tvořena deseti okruhy, které propojuje páteřní Moravská vinná stezka. Byly vydány cyklomapy, stezky lze projet/projít kdykoliv. Ten pravý požitek ovšem skýtá zajištěný program – prakticky každý týden od jara do podzimu je vypsáno nějaké putování po vinařských stezkách (pokaždé jednou oblastí), kdy registrovaní účastníci obdrží degustační skleničku, mapy a mohou vyrazit svým tempem, přičemž v zastávkových místech jsou zajištěny degustace vína, příp. i místní gastronomické speciality a turista může sbírat razítka, za která v cíli může vyhrát zajímavé ceny. Dlužno podotknout, že na některých trasách by pro získání všech razítek musel vypít během jízdy na kole i 10 ochutnávek. Ještě že jsou degustační dávky malé, jinak by si policie mohla přivydělat.
Specifickou záležitostí jsou kratší vinařské naučné stezky zaměřené výlučně na vinařskou tematiku. V Čechách je zatím vinařské putování v plenkách, však také vinic je pomálu. Přesto zde již existuje jedna vinařská naučná stezka, a sice v Kutné Hoře.
S vinařskými stezkami se setkáme prakticky ve všech zemích s tradicí pěstování vína, ty rakouské jsou například propagovány i na webech moravských stezek a výjezdy do přilehlých částí organizují i moravští vinaři. Vinařskou turistiku nabízejí rovněž v Maďarsku, kde se šikovně kombinuje s odpočinkem v termální vodě (např. Eger, Villány), v Chorvatsku a ve spojení s romantickou krajinou nelze vynechat Porýní, o Francii a Itálii ani nemluvě. Rozšířit obvyklá turistická schémata o vinařskou motivaci se snaží také Řecko a Kypr.
Pěstování, výroba i konzum vína se v minulosti vázaly na šlechtické sídlo či klášter, a tak degustace vína na zámcích a jiných historických objektech tvoří doplňkovou nabídku k prohlídce (z organizačních důvodů obvykle pouze pro předem objednané skupiny zájemců). Na druhé straně jsou akce, kde bývá historický kolorit tím, co turisty přitáhne – a víno je důvodem nebo doplňkem historické a podobné slavnosti. Sem můžeme přiřadit i slavnosti vinobraní v historickém hávu, tak jak se s přestávkou koná již od roku 1966 ve Znojmě. Ústřední postavou vinobraní se stal král Jan Lucemburský, který do Znojma v roce 1327 přijel zapít zdařilé státnické jednání ve Vratislavi. Město pro něj tehdy připravilo bohatý program, jehož repliky, včetně tradičního předávání práv do rukou konšelů, přitahují tuzemské i zahraniční diváky. Kutná Hora zase zpřítomňuje Karla IV. a jeho dvůr, Karlštejn vypravuje královský průvod až z Prahy, a těží tak z její blízkosti.
Vinaři v typických dovolenkových místech (zpravidla pobyty u moře) nabízejí turistům jako polodenní výlet návštěvu vinařského závodu (stejně jako palírny, výroby sýrů a jiných specialit). Program slouží stejnou měrou k vytržení z lenošení na pláži, jako k poznání, jaká že je ta místní specialita a k jejímu levnějšímu nákupu oproti obchodní síti.
Pražská perlička„Oficiálně“ patří mezi vinařské obce (dle znění „Zákona o vinohradnictví a vinařství“ č. 321/2004 Sb.) i Praha. Jelikož se na území některých jejích městských částí nacházejí vinice, byla zařazena mezi obce s významem pro vinařskou turistiku. Konec konců se zde konají vinobraní (na Pražském hradě, v Troji, na náměstí Jiřího z Poděbrad a náměstí Míru), ta jsou ovšem oproti vinobraním zmiňovaným v hlavním textu jen kapesním vydáním spíše pro domácí obyvatele. Turista je může zařadit do trasy (zvláště na Pražském hradě), ale prakticky jen jako zpestření programu. |
Pro úplnost se sluší zmínit, že za vínem jako jedinou motivací jezdí i sami vinaři. Ti si sestavují vlastní itinerář na základě svých zájmů a kontaktů s kolegy z branže, nicméně některé základní služby a informace jim přijdou vhod. I oni se tedy mohou stát klienty taylor made cestovní kanceláře.
Foto: František Vaňásek a Shutterstock.com
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
