Ve středověku se poměrně často stávalo, že na trůn usedl panovník sotva odrostlý dětským střevíčkům a více než o kralování se zajímal o hračky. Za takového, řekněme například desetiletého, vladaře ve skutečnosti většinou rozhodovali jeho rádcové a poručníci. V případě Vladaře s velkým V je tomu jinak. Řeč je pochopitelně o pražské malostranské restauraci U Vladaře, která 10. září oslavila již 10. výročí svého otevření. Za jejího majitele Josefa Vladaře nikdo rozhodovat nemusí. Naopak, svůj podnik řídí pevnou rukou. Vzhledem k tomu, že během oslav měl pan Vladař plné ruce práce s vítáním hostů, přijímáním gratulací a dohlížením na bezproblémový průběh večera, sešli jsme se raději o týden později, abychom si pohovořili nejen o desetiletém jubileu, ale také o jeho podnikatelské filozofii a budoucích plánech.

Oslavy výročí pořádáte každý rok, letošní však byly přece jen trochu výjimečné. V čem?
Řekli jsme si, že deset let je už poměrně dlouhá doba a že si zasloužíme oslavu v trochu větším stylu. Program jsme plánovali dlouho dopředu, zhruba 3 – 4 měsíce, a jak jste viděla, akce měla částečně i propagační charakter. Postupně jsme během večera přivítali více než 400 lidí. Nesmírně mě potěšilo, že naše hosty neodradil ani vydatný déšť, který se krátce před zahájením oslav spustil. Bylo to pro mě důkazem, že nás mají opravdu rádi.
Koho jste na oslavu zvali?
Spektrum pozvaných bylo nesmírně široké. Šlo nejen o přátele z branže, tedy o kolegy restauratéry a hoteliéry, ale také o politiky, různé osobnosti z kultury a sportu. Jedno však měli společné byli to lidé, kterých si vážím a kteří k nám více či méně pravidelně chodí během celého roku. Ukázalo se opět, že za oněch deset let jsme si vybudovali opravdu početnou klientelu a také určitou, řekl bych dokonce že velmi dobrou pozici nejen v naší lokalitě, ale v Praze jako takové a částečně i v zahraničí.
Můžete zmínit alespoň pár jmen?
Z lidí, které považuji za věrné hosty a kteří také na oslavu přišli, bych mohl jmenovat kupříkladu Dr. Jaroslava Bureše, bývalého ministra spravedlnosti, jenž k nám chodil již dříve coby řadový soudce, ředitele sekretariátu Kanceláře prezidenta republiky Vladimíra Hanzela nebo někdejšího ministra financí a současného předsedu představenstva České pojišťovny Ing. Ivana Kočárníka. Podíváme-li se do jiných sfér, mohl bych jmenovat řadu lékařů a profesorů, za všechny alespoň známého psychiatra Dr. Jana Cimického, z Motola pak Doc. Koláře či Prof. Roba, primáře interní kliniky Nemocnice Na Homolce Dr. Ramaisla či pana Prof. Pavla Klenera, pozvánky ale dostali hlavně štamgasti a také kolegové z branže. Mezi hosty bylo také pár mých kamarádů z uměleckých kruhů, například Ladislav Štaidl, Lešek Semelka nebo Karel Vágner, zapomenout nesmím ani na sportovce, namátkou jmenuji slávistu Františka Veselého či hokejového brankáře Jiřího Holečka, s kterým jsem začínal hrát hokej, nebo hokejového mistra světa z roku 1948 Gustava Bubníka.
Oslavy restaurace se pochopitelně neobejdou bez dobrého jídla a pití. Vy jste však nezůstali jen u toho.
Snažili jsme se, aby se hosté u nás nejen dobře najedli a napili, ale také příjemně pobavili. Proto jsme připravili pestrý program. Nejdříve proběhla vernisáž akademického sochaře Josefa Nálepy, hosté mohli obdivovat nejen jeho akty, ale také busty různých kulturních osobností včetně Salvatora Dalího. Dalším bodem programu byla autogramiáda Arnošta Lustiga, který podepisoval svoji novou knihu 3×18 (portréty a postřehy). Tuto knihu mimochodem vřele doporučuji, jde o jakýsi průřez jeho dosavadním životem. Všechny přítomné poté potěšila módní přehlídka firmy Magic Helena, dámy se zajímaly hlavně o společenské šaty, pány zaujala spíš kolekce spodního prádla. Vrcholem večera pak byla bohatá tombola, ve které se rozdalo 42 skutečně hodnotných cen od našich partnerů. Například první cenou byl již tradičně sud piva Imperial od pivovaru Krušovice, který vyhrál Lešek Semelka.

Desetileté výročí je vhodnou příležitostí k ohlédnutí za tím, co se v minulých letech ve firmě odehrálo. Kam se za dobu existence posunula Vaše firma?
Na tuto otázku není jednoduchá odpověď. Každý rok samozřejmě přinesl něco nového, včetně poučení z některých chyb. Řadou změn prošel samozřejmě jídelní lístek, začali jsme organizovat některé periodicky se opakující akce, restaurace se zkrátka neustále vyvíjí. Pouze letošní rok nebyl zcela šťastný, neboť i nás postihly srpnové povodně. Jsem však rád, že se nám podařilo znovu otevřít v poměrně krátké době. Potěšil mě přitom přístup personálu, který si uvědomil závažnost situace a obnovu restaurace vzal za svou.
O Vaší restauraci se hovoří jako o úspěšné. V čem tkví tajemství tohoto úspěchu?
Naše přednost je v tom, že máme mnoho spokojených klientů, kteří se k nám vracejí a naše služby doporučují svým známým a přátelům. Vyplácí se nám přitom filozofie, o kterou usiluji od samého počátku a která je postavena na myšlence, že jsme tu nejenom pro cizince, ale především pro českého zákazníka. Proto je také podnik rozdělen na tři části, tedy restauraci, konírnu a klub, které slouží různým cílovým skupinám. Myslím, že mnozí hoteliéři a restauratéři mají značně krátkozraký přístup, když sázejí hlavně na zahraniční klientelu. Ze zkušenosti vím, že všude ve světě hotely a restaurace žijí převážně z klientely domácí. Pochopitelně ale záleží i na poloze toho kterého hotelu či restaurace.
Kam budete směřovat v dalším desetiletí?
Samozřejmě musíme přemýšlet co dál, ale tak dlouho dopředu snad ani plánovat nejde. Každopádně budeme usilovat o to, abychom si v zostřující se konkurenci udrželi dosavadní vysokou úroveň. Doufám, že už nás nepotkají podobné nepříjemnosti jako letos a že se tu budeme pravidelně setkávat i nadále. Osobně bych si přál jediné, a to je zdraví.
Gabriela Ben Ahmed
Restaurace U Vladaře
Maltézské náměstí 10, 118 00 Praha 1
tel.: +420 257 534 121, +420 257 531 309
fax: +420 257 532 926
e-mail: restaurace@uvladare.cz
www.uvladare.cz