Na březích Vltavy, případně na její hladině, se loni od dubna do konce října rekreovalo bezmála šest milionů lidí. Největší zájem byl o úsek od pramenů řeky přes lipenskou přehradu až pod Vyšší Brod, kam v sezoně zavítalo téměř 1,5 milionu turistů. Novinářům to včera řekli zástupci Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR).

Z analytické studie JCCR zpracované ve spolupráci se společnostmi T-Mobile Czech Republic a CE-Traffic dále krom jiného vyplývá, že Vltavu jako turistickou destinaci nejčastěji vyhledávají domácí návštěvníci, zejména pak milovníci vodních sportů či běžných rekreačních, delší i kratších, pobytů u vody. Výjimkou je oblast kolem Českého Krumlova, kde mají nadpoloviční podíl návštěvníci zahraniční. Analýza byla součástí nadregionálního projektu Jihočeského a Středočeského kraje „Vltava, řeka plná zážitků“ a vyšla z anonymizovaných dat získaných od T-Mobile v období od začátku dubna do konce října loňského roku.
Tok Vltavy byl pro účely rozvojové strategie zmíněného projektu rozdělen do šesti zón: Zóna 1 – Vodácká (pramen Vltavy – Boršov nad Vltavou), Zóna 2 – Krumlovská (Český Krumlov), Zóna 3 – Budějovická (České Budějovice), Zóna 4 – Jihočeská (České Vrbné – Podolský most), Zóna 5 – Přehradní (Podolský most – Vrané nad Vltavou) a Zóna 6 -Polabská (Roztoky – Mělník).
Celkem bylo loni během sezony ve všech zónách uskutečněno přes 11 milionů návštěv s drtivou převahou domácích (více než 9 milionů). V návštěvodnech to pak představuje celkem 19,1 milionu dnů, z toho téměř 15,5 milionu dnů strávených u Vltavy jde na konto tuzemských návštěvníků.

Nejexponovanějším obdobím na řece bývá začátek prázdnin, z uvedených zón pak mají návštěvníci největší zájem o první. „V některých úsecích a v některém čase je koncentrace lidí na Vltavě vysoká. Ale stále zůstává spousta možností, jak tento stav změnit,“ uvedl konstatoval ředitel JCCR. „Druhou nejnavštěvovanější oblastí po té vodácké je pak zóna vymezující lokality přehrad Orlík, Kamýk, Slapy a Vraného nad Vltavou,“ uvedl Polášek, podle kterého jsou u řeky stále ještě místa, kde lze výhledově počet návštěvníků navýšit. Jde prý například o oblast Českých Budějovic a okolí, kde loni Vltavu navštívilo 385 470 lidí. „Myslíme si, že v tomto případě je zde potenciál, kdy by se to číslo mohlo zdvojnásobit,“ řekl.
Analýza vychází z údajů od turistů, kteří v daném místě stráví více než den, i od jednodenních návštěvníků. Turistický ruch v okolí Vltavy přináší podle Poláška tržby přibližně kolem 20 miliard korun, do veřejných rozpočtů z toho plyne 3,7-4,4 miliardy korun „Po zainvestování cirka pěti miliard korun, které činí odhad celkových nákladů na realizaci všech navržených opatření směřujících k dokončení Vltavské vodní cesty, se přínos do veřejných rozpočtů zvýší až o více než miliardu ročně. Návratnost investic tak představuje pět let,“ zdůraznil Jaromír Polášek.
Mezi plánované stavební projekty na řece, které by měly být ukončeny do tří let, patří vybudování Plavební komory na Jiráskově jezu a nové přístavní hrany v Českých Budějovicích, zvedacího mostu v Týně nad Vltavou, zajištění plavebních hloubek pod vodním dílem Kořensko, modernizace lodního výtahu a vybudování lodního zdvihadla na Orlíku, prodloužení plavební komory v Kamýku nad Vltavou a výstavba lodního zdvihadla na Slapech. V současné době vytváří cestovní ruch v okolí toku Vltavy více než devět tisíc plnohodnotných pracovních míst. Po dokončení zmiňovaných investic by měl jejich počet vzrůst o další téměř tři tisíce.
Foto: JCCR