Výsledky Satelitního účtu cestovního ruchu ČR 2003-2005

Český statistický úřad vydal v listopadu první data týkající se satelitního účtu cestovního ruchu (TSA) v České republice v letech 2003 až 2005. Na jejich zveřejnění čekala odborná veřejnost řadu let. Problémy, které sestavení TSA provázely, byly jednak metodického charakteru, jednak souvisely s nedostatkem zdrojů informací. Ani teď ještě nejsou vyřešeny všechny problémy a zveřejněné údaje jsou založeny na řadě odhadů, někdy i expertního charakteru. Satelitní účet se věnuje především vnitřnímu cestovnímu ruchu, nechybí ani informace o výjezdovém cestovním ruchu. Hlavní informací je ovšem podíl odvětví cestovního ruchu na HDP, který v r. 2005 představoval 3,1 % oproti 3,4 % v r. 2003.

Satelitní účet cestovního ruchu v ČR sestává z tabulek, které popisují nabídkovou a poptávkovou stranu cestovního ruchu. Zatím nebyl sestaven TSA v plném rozsahu, chybějí tabulky o zaměstnanosti, tvorbě hrubého fixního kapitálu a společenské spotřebě v cestovním ruchu. Z důvodu prostorového omezení se v tomto čísle budeme věnovat nejprve straně nabídky cestovního ruchu, která je popsána pouze dvěma tabulkami, informace o poptávkové straně TSA, která je pro laiky srozumitelnější, ale je rozebírána ve čtyřech tabulkách, budou obsaženy v pokračování v příštím čísle. Na začátek je potřebné se seznámit s některými pojmy používanými v TSA:

Charakteristické produkty cestovního ruchu jsou ty, jež by se přestaly při neexistenci cestovního ruchu (CR) vyrábět ve významném množství nebo by se jejich spotřeba výrazně snížila. Patří sem především stravovací a ubytovací služby, osobní doprava, služby cestovních kanceláří a agentur apod.
Produkty související s cestovním ruchem jsou takové, u kterých by při neexistenci CR byl pokles jejich výroby znatelný (sportovní potřeby, sklo, pohonné hmoty a další produkty spotřebovávané v souvislosti s aktivitami cestovního ruchu).
Nespecifické produkty jsou zbytkovou kategorií, kde nehraje z hlediska produkce cestovní ruch větší roli.
Stejně jako produkty jsou definována i odvětví pro CR charakteristická, související a nespecifická.

Domácí nabídka cestovního ruchu

Celková produkce odvětví charakteristických pro cestovní ruch se ve sledovaném období 2003-2005 zvyšovala, aby v posledním roce dosáhla hodnoty 325 mld. Kč. Nejvíce se na této produkci podílely služby: stravovací (27 %), cestovních kanceláří a agentur (13 %), sportovní a ostatní rekreační (13 %), ubytovací (10 %) a osobní letecká doprava (10 %). Je třeba zdůraznit, že produkci odvětví charakteristických pro cestovní ruch nelze zaměňovat s produkcí cestovního ruchu. Produkce charakteristických odvětví se jednak neskládá pouze z charakteristických produktů (v roce 2005 představovaly tyto produkty 92 %), jednak i charakteristické produkty jsou spotřebovávány částečně mimo oblast cestovního ruchu (např. v restauracích se stravují i zaměstnanci blízkých podniků či organizací).

Hodnota produkce odvětví souvisejících s cestovním ruchem přesáhla v roce 2005 hranici 1 bil. Kč a koncentrovala se do souvisejících produktů z 82 %.

Odvětví nespecifická pro cestovní ruch vytvářejí z pohledu celé ekonomiky největší objem produkce (6,1 bil. Kč v roce 2005). Zde je zapotřebí naopak upozornit, že ač se jedná o nespecifická odvětví, část jejich produkce s cestovním ruchem může souviset jako výsledek vedlejších činností.

Významnější je sledovat podíl jednotlivých skupin produktů na celkové produkci ČR bez ohledu na odvětví, ve kterém vznikly. Charakteristické produkty se na celkové výrobě České republiky v roce 2005 podílely zhruba 5 %, výrobky související tvořily 26 % a zbytek připadl na výrobky a služby nespecifické pro cestovní ruch.

Tab. č. 1 – Podíl cestovního ruchu na domácí nabídce dle produktů v letech 2003-2005

Pro vyjádření domácí nabídky srovnatelné se spotřebou je nutné celkovou produkci domácích výrobců navýšit ještě o dovoz a započítat rovněž hodnotu daní snížených o dotace na produkty. Takto zjištěná domácí nabídka všech produktů se v období let 2003-2005 zvýšila v České republice téměř o pětinu a v posledním sledovaném roce přesáhla hodnotu 9,8 bil. Kč. Hodnota nabídky produktů charakteristických pro cestovní ruch činila 394 mld. Kč. Z hlediska její struktury převládaly stravovací služby (26 %) a služby osobní dopravy (21 %), naopak nejmenší podíl patřil kulturním službám (7 %). Jak již bylo řečeno, ani charakteristické produkty neslouží pouze účastníkům cestovního ruchu. Porovnáním hodnot spotřeby vnitřního cestovního ruchu a domácí nabídky jednotlivých produktů získáváme podíl cestovního ruchu na domácí nabídce těchto produktů, který je tím větší, čím více ve spotřebě daného produktu převažují účastníci cestovního ruchu nad ostatními spotřebiteli.

V období let 2003-2005 u většiny produktů podíl CR na domácí nabídce klesal. Nejvíce u kulturních služeb a služeb osobní dopravy, mírný nárůst naopak zaznamenaly ubytovací či rekreační a zábavní služby. Podíl cestovního ruchu pro všechny charakteristické produkty vyjádřené jako celek klesl z 38 % na 37 %.

Hrubá přidaná hodnota a HDP cestovního ruchu

Vyjádření podílu cestovního ruchu na tvorbě hrubé přidané hodnoty a HDP je klíčovou částí satelitního účtu České republiky. Přidanou hodnotu cestovního ruchu lze definovat jako přidanou hodnotu vytvořenou jednotlivými charakteristickými odvětvími cestovního ruchu a ostatními odvětvími národního hospodářství k uspokojení spotřeby vnitřního cestovního ruchu. Hrubý domácí produkt cestovního ruchu je roven součtu přidané hodnoty a salda daní a dotací. Nejvyšších podílů na hrubé přidané hodnotě a HDP za celou ekonomiku dosáhl cestovní ruch ve sledovaném období v roce 2003, a to ve shodné výši 3,4 %. Přestože spotřeba vnitřního cestovního ruchu v letech 2003-2005 vzrostla o 10 %, rychlejší růst ostatních odvětví způsobil, že podíl cestovního ruchu na hrubé přidané hodnotě a HDP České republiky mírně klesal. V roce 2005 činil podíl cestovního ruchu na HDP 3,1 % a na hrubé přidané hodnotě již jen 2,8 %. Pomalejší pokles podílu cestovního ruchu na HDP než na hrubé přidané hodnotě byl ovlivněn rychlejším růstem daní vztahujících se k charakteristickým resp. souvisejícím produktům oproti ostatním produktům (zvýšení DPH ve službách a spotřebních daní z alkoholu a pohonných hmot).

Pokud se někomu zdá, že je význam cestovního ruchu pro českou ekonomiku malý (očekávání některých odborníků na cestovní ruch byla asi optimističtější), uvádíme pro srovnání Německo, které mělo v roce 2005 podíl cestovního ruchu na celkové hrubé přidané hodnotě ve výši 3,2 %, Polsko 2,3 % a v Kanadě se tento podíl pohybuje také kolem 3 %. Je pravda, že Rakousko je na tom se 6,5 % o dost lépe a o Španělsku se zhruba 12 % ani nemluvě, ale to jsou turistické velmoci.

Tab. č. 2 – Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech 2003-2005 (v mil. Kč/v %)

1) Index změny v procentech; (zc) Základní ceny; (kc) Kupní ceny

Uvedené podíly cestovního ruchu na hlavních makroekonomických ukazatelích ČR vyjadřují tzv. přímý vliv cestovního ruchu. Ten však zvyšuje i poptávku po jiných produktech, které nejsou účastníky cestovního ruchu přímo spotřebovávány (např. po vybavení hotelů a restaurací, vozovém parku pro železniční a autobusovou dopravu a po mnoha dalších). Vyčíslením nepřímého vlivu cestovního ruchu na ekonomiku ČR se ČSÚ bude teprve zabývat, pro roky 2003-2005 nebyly výpočty provedeny.

-čsú-

(Pokračování v příštím vydání)