Výzkum vnímání krajiny

Člověk vyhledává ve svém volném čase různé typy krajin a scenérie a atraktivity v nich. Motivací výzkumu, který proběhl v létě roku 2005, bylo zjistit, jak návštěvníci vnímají a prožívají krajinu, jaké scenérie a proč v ní preferují a co jim naopak kazí zážitek z krajiny (zejména jaký vliv mají zásahy člověka do krajiny na její prožívání). Autorkou metody výzkumu je Ing. Pásková, samotný výzkum řídil doc. Zelenka.

Podrobný popis výstupů projektu je obsažen v příloze závěrečné zprávy ([1]), která je veřejně dostupná v elektronické knihovně Dilleo ([2]). Výzkum proběhl v šesti typově odlišných oblastech České republiky. Byly vybrány pražské chráněné oblasti, Šumava, Český ráj, Krkonoše, Lednicko–valtický areál a České středohoří. Na realizaci výzkumu se významně podíleli studenti Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové, kteří pořídili fotografie vybraných typů scenérií krajiny a v létě 2005 provedli dotazování ve všech výše uvedených oblastech ČR. Výstupy výzkumu jsou zajímavé nejen jako součást výzkumu percepčních a kognitivních map, realizovaného v letech 2003 – 2005 na Univerzitě Hradec Králové, ale také pro orgány ochrany přírody a památkové péče, destinační management i další subjekty, mající vztah k cestovnímu ruchu.

Pro výzkum vnímání kulturní krajiny bylo třeba vytvořit komplet 100 fotografií v každé z výše uvedených 800 šesti oblastí České republiky. U každé oblasti byl z rozsáhlejšího souboru cca 300 fotografií proveden výběr snímků podle reprezentativnosti jednotlivých typů scenérií (dominantní stromy; dopravní infrastrukturou poznamenaná krajina; drobné stavby/památky v krajině; technické památky v krajině; krajina s pestrým zastoupením různých krajinných prvků; hřebeny hor; komponované části krajiny; kulturní památky a dominantní stavby v krajině; les; louka; chatařské oblasti; průmyslem či těžbou poznamenaná krajina; skalní města a další skalní útvary; údolí; urbanizovaná krajina s významnými antropogenními prvky; venkovské stavby, citlivě zasazené do krajiny (lidová architektura); vodní plochy; vodní toky; výhled do krajiny; zemědělská krajina; zvířata v krajině) včetně zastoupení typických prvků v rámci typu scenérie a také podle technické a kompoziční kvality snímků.

S návštěvníky zkoumaných oblastí (v průměru 80 návštěvníků z každé oblasti) bylo provedeno bodové ohodnocení všech 100 vybraných snímků scenérií krajiny (na pětibodové Lickertově škále) a byly zaznamenávány základní demografické charakteristiky respondentů, místo dotazování a počasí během dotazování. U respondentem deseti nejlépe hodnocených snímků scenérií krajiny byly diskutovány důvody, které jej vedly k danému hodnocení, a také pocity, dojmy a struktura vjemu vybrané scenérie. U pěti nejhůře hodnocených fotografií bylo zjišťováno, co bylo důvodem negativního hodnocení. Při dotazování byla podle místních možností dodržována rovnoměrná věková skladba vzorku návštěvníků krajiny a stejný poměr mužů a žen. Při dotazování byl dodržen následující postup:
•  Respondenti byli osloveni ve vhodném prostředí (odpočívadlo, kemp aj.)
•  První částí dotazování bylo provedení bodového ohodnocení všech 100 fotografií respondentem
•  Následoval výběr 10 nejlepších a 5 nejhorších fotografií respondentem
•  Druhá část odpovědí spočívala v respondentově hodnocení 10 nejlepších a 5 nejhorších fotografií s tím, že byly preferovány jeho volné odpovědi. Pokud nebyly formulovány, byly nabídnuty možnosti připravené v dotazníku.
•  Pokud respondent souhlasil, byla druhá část odpovědí nahrávána na digitální záznamník (s následným vyhodnocením i průběhu rozhovoru)

Z celého rozsáhlého vyhodnocení budou v seriálu článků postupně zveřejňovány vybrané poznatky o vnímání krajiny shromážděné k jednotlivým oblastem ČR, a to především ukázky scenérií, které návštěvníci preferovali podle průměrného hodnocení či podle počtu výběrů mezi nejlépe hodnocené scenérie. Ke každé scenérii bude také uvedeno, proč byla preferována a co návštěvníci při pohledu na ni pociťovali. Uvedeny budou také nejhůře hodnocené scenérie a důvody negativního hodnocení. Pro souhrnné hodnocení oblasti bude uvedeno také její průměrné hodnocení na pětibodové škále a nejčastěji zmiňované důvody pozitivního hodnocení.

Jak již bylo uvedeno v úvodu, smysl výzkumu spočíval vedle vlastního poznání obsahu vnímání návštěvníků také ve vytvoření podnětů pro pracovníky destinačního managementu (zejména v přípravě a využívání nástrojů destinačního managementu a v propagaci), orgánů ochrany přírody a památkové péče (zejména v environmentální osvětě, zapojování a zvyšování povědomí veřejnosti o hodnotách přírodního a kulturního dědictví krajiny) a pro pedagogické či výzkumné pracovníky.

[1]  ZELENKA, J., PÁSKOVÁ, M. (2005): Percepční a kognitivní mapy kulturní krajiny, Příloha č. 1 závěrečné zprávy projektu GAČR č. 406/03/0115 „Kognitivní matrice a jejich dynamické změny“, 97 str.
[2]  elektronická knihovna Dilleo: URL = https://e-dilema.uhk.cz/dilleo/

Tento článek vznikl za podpory projektu GAČR č. 406/03/0115 a projektu GAČR č. 406/06/1192. Autoři děkují v souvislosti se zahájením publikování série článků o výsledcích výzkumu vnímání krajiny všem studentům, kteří zhotovili rozsáhlé soubory kvalitních fotografií z Šumavy, Českého ráje, Krkonoš, Lednicko–valtického areálu a Českého středohoří, panu Sopouškovi za fotografie z pražských chráněných oblastí, studentům, kteří provedli dotazování ve všech výše uvedených oblastech, a v neposlední řadě i všem dotazovaným návštěvníkům za jejich trpělivost při odpovědích.

Doc. RNDr. Josef Zelenka, CSc. vyučuje na Fakultě informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové
Ing. Martina Pásková, Ph.D. řídí odbor ekologie lidských sídel a člověka na Ministerstvu životního prostředí a externě vyučuje na Přírodovědecké fakultě UK