Význam letecké dopravy pro ekonomiku ČR

Tak bylo nazváno červnové setkání odborníků, které zorganizoval Institut pro veřejnou diskusi na půdě pražského hotelu Jalta. Následná veřejná diskuse měla poodhalit, kterým směrem se Česká republika v budoucnu vydá na křižovatce rozvoje letecké dopravní infrastruktury.

Prvního příspěvku se zhostil Zdeněk Jelínek z ministerstva dopravy. Poreferoval o základních charakteristikách a rolích letecké dopravy v ekonomice země včetně multiplikačních efektů. Jelínek uvedl, že letecká doprava je plně závislá na stavu hospodářství konkrétního státu, je dlouhodobě růstová (1,5- až 2násobek růstu HDP), přispívá ke zvyšování zaměstnanosti a nezatěžuje státní rozpočet. Letecká doprava v ČR má podle Jelínka převážně mezinárodní charakter. Jde o dlouhodobě růstové odvětví (zatím nesaturované), které zaznamenává dynamičtější rozvoj v porovnání s průměrem EU (116% nárůst v osobní letecké dopravě mezi roky 2000 a 2009). Zástupce ministerstva dále akcentoval exkluzivitu ruzyňského letiště a zanedbatelnou přepravu zboží. Popsal také výhody a rizika letecké dopravy. Do první kategorie zařadil samofinancovatelnost, liberalizaci, příliv zahraničních investic, bezpečnost, dosažitelnost, dlouhodobý růst a roli významného zaměstnavatele. Mezi nevýhody zařadil dopady na životní prostředí, citlivost na stav hospodářství, turistu omezující proces security, centralizaci, výkyvy turismu, nepředvídatelnou cenu ropy, mzdovou politiku a v blízké budoucnosti nedostačující kapacitu letišť.

Efektům letecké dopravy v ČR a EU se věnoval Petr Zahradník, vedoucí kanceláře pro Evropskou unii v České spořitelně. Osnovou jeho prezentace byly globální aspekty letecké dopravy (mobilita, ekologie, faktor samofinancování, ekonomické dopady letectví, dopady finanční krize a trendy do budoucna), letecká doprava v kontextu politik EU a specifika letecké dopravy v ČR. Zahradník sdělil, že v současné době je v rámci EU 130 registrovaných leteckých společností a 450 letišť s mezinárodním provozem, které přímo či nepřímo zaměstnávají tři miliony osob a přispívají unijnímu HDP zhruba 120 mld. eur. Přepraveno bylo 740 milionů cestujících a 12 milionů tun nákladu a pošty za rok, přičemž dynamika letecké dopravy v nových členských zemích je podstatně větší, než je unijní průměr. Letiště jsou vnímána jako fundamentální ekonomické akcelerátory a multimodální přepravní uzly. „V největší míře využívají letecké dopravy odvětví finančních a podnikatelských služeb, pro které je dostupnost leteckých služeb klíčovým faktorem pro rozhodování o jejich lokaci,“ uvedl již dříve Zahradník.

Prvním zahraničním hostem byl Benedikt Badánik ze Žilinské univerzity, který auditorium seznámil s trendy v oblasti letecké dopravy ve střední a východní Evropě. Ve své přednášce doplnil příspěvek Petra Zahradníka o další statistické údaje – v Evropě proběhne denně zhruba 30 000 letů, což je 10 milionů letů ročně. Průměrná délka letu představuje asi 800 kilometrů a doba trvání letu činí průměrně hodinu a půl. Badánik rovněž vyzdvihl efektivitu letecké přepravy (65 – 70 % využití sedadlové kapacity), porovnal ekologickou zátěž jednotlivých druhů dopravy (letecká infrastruktura zabírá plošně nejméně území) a upozornil na vzrůstající bezpečnost a pozitivní vliv letecké dopravy na cestovní ruch.

Druhý zahraniční pohled na problematiku nabídl přítomným Philipp Ahrens ze společnosti ACI Europe (Airports Council International). V jeho referátu zaznělo, že finanční krize v minulém roce způsobila v celoevropském měřítku pokles osobní letecké dopravy o 5,9 % a nákladové dokonce o 13,1 %. Způsobila také mohutné propouštění personálu letišť (Amsterodam – Schiphol: – 25 %, Dublin: – 20 %, SEA Milán: – 30 %, Glasgow – Prestwick: – 20 %), přesto evropskou leteckou dopravu charakterizují mnohamilionové investice s narůstající dominancí lowcostových modelů, především ve východních státech starého kontinentu. Ahrens se také zaměřil na problémy, které leteckému průmyslu způsobil nedávný výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull. Zde jsou některá čísla – více než 80 % vzdušného prostoru nefungovalo, přes 100 tisíc letů bylo zrušeno, 10 milionů pasažérů zůstalo na zemi, letiště přišla dohromady o 300 milionů eur a letecké společnosti prodělaly 1,3 bilionu eur.

Jedinou ženou za řečnickým pultem byla Magda Gregorová, analytička útvaru statistiky a předpovědí (STATFOR) v Evropské organizaci pro bezpečnost letového provozu Eurocontrol, která se věnovala, jak jinak, budoucnosti letecké dopravy v Evropě, a to především z pohledu nedostačující kapacity letišť, dopadů na životní prostředí a změn klimatu. Pokud jde o problematiku letištní kapacity, Gregorová jako možnosti řešení uvedla výstavbu alternativních letišť, investice do stávajících letišť, časovou distribuci letů, rozšíření vysokorychlostních vlaků nebo dokoupení ještě větších letounů. Nejvíce šancí má podle odborníků druhá varianta.

S posledním, shrnujícím příspěvkem vystoupil Petr Moos z Dopravní fakulty ČVUT, který podobně jako ostatní experti predikoval intenzivní rozvoj letecké dopravy v horizontu dvaceti let, modernizaci letištní infrastruktury a bouřlivý vývoj nových technologií, které mimo jiné zvýší bezpečnost cestujících a sníží ekologickou zátěž.

Po jednání v plénu následovala odborná diskuse, které se mezi jinými zúčastnili Miroslav Dvořák, generální ředitel Letiště Praha, Daniel Hanus z Dopravní fakulty ČVUT, analytik Jan Procházka ze společnosti Cyrrus a Jiří Frumar, zástupce ministerstva pro místní rozvoj. Jaké závěry z jednání vyplynuly? Hlavní aktéři diskuse se shodli, že ústředním problémem letecké dopravy v Evropě bude nedostatečná kapacita letišť. I po dokončení všech plánovaných projektů rozvoje letištní infrastruktury zůstane v roce 2030 více než 11 procent poptávky po letecké dopravě v ČR neuspokojených. Objem letecké dopravy by se za toto období měl oproti současnému stavu zdvojnásobit. Všichni řečníci také akcentovali význam letecké dopravy pro ekonomiku, cestovní ruch a zaměstnanost. Pozitivní dopad má zejména na regiony v blízkém okolí letišť. Odborníci také kladli důraz na finanční soběstačnost letecké dopravy. „Letectví je jediným sektorem dopravy, který nemá žádné nároky na státní rozpočet,“ uvedl v této souvislosti Zahradník.

Referáty expertů také potvrdily, že navzdory dočasným výkyvům lze v nejbližších dvaceti letech očekávat výrazný nárůst objemu letecké dopravy. Podle Procházky by do roku 2030 měl v ČR objem přepravených osob vzrůst o 144 procent. Gregorová dodala, že podle propočtů Eurocontrolu by v našem regionu letecká doprava měla růst průměrně 3,5 procenta ročně. Výrazný nárůst je očekáván v celém regionu střední a východní Evropy. Další rozvoj ovšem naráží na nedostatečné kapacity letišť. Dle odhadů agentury Eurocontrol se v roce 2030 nebude moci uskutečnit více než dva miliony poptávaných letů z důvodu nedostatečné kapacity letišť a jejich přistávacích drah. „Polovina letů bude navíc ohrožena zpožděními, protože letadla budou odlétat nebo přistávat z letiště bez jakékoliv rezervní kapacity,“ vysvětlila Gregorová.

Nejdůležitějším článkem letecké infrastruktury v ČR je pražské letiště v Ruzyni, které nyní zajišťuje více než 90 procent veškeré letecké dopravy v republice. Tak by tomu mělo být i v budoucnu. Bude zde však nutné dobudovat potřebné kapacity. „Česká republika se ostatním členům Evropské unie zavázala zajistit dostatečnou letištní kapacitu pro další rozvoj letectví,“ připomněl Ahrens. V rámci „Jaltské konference“ se diskutující věnovali také otázce regio-nálních letišť. Shodli se však na tom, že z pohledu letecké přepravy je Praha dominantní lokalitou, do které bude nadále směřovat většina provozu. „Až 95 procent cestujících využívajících služeb Letiště Praha svou cestu končí právě v Praze nebo ve Středočeském kraji,“ uvedl v této souvislosti Dvořák. Ten informoval také o plánované výstavbě nové dráhy na Ruzyni. „Paralelní dráha vyřeší nedostatek dráhové kapacity na dlouhou dobu, už nyní jsme ve špičkových časech zcela naplněni “ upozornil. Opatrnější byla debata nad plánovanou výstavbou letiště Vodochody. Zmiňovány byly klady (nová pracovní místa, zdravá konkurence, méně vytížené Letiště Praha) i zápory (ekologie, protesty okolních obcí, komplikace s řízením letového provozu), přes-to byl z většiny účastníků rozpravy cítit spíše pozitivní přístup k této věci.

Text: Jan Pomykal
Foto: Greg Holland
(Zdroj: Institut pro veřejnou diskusi)