Světový cestovní ruch prošel v poslední dekádě řadou změn, z nichž jednou z nejvýznamnějších jsou změny v rozložení zdrojových zemí, které nejvíce ovlivňují současný zahraniční cestovní ruch. Tím, jak se mění ekonomická a sociální situace v řadě zemí, mění se i jejich postavení jako zdrojových zemí světového cestovního ruchu. Zřejmě nejdůležitější roli zde v posledním desetiletí sehrávají země BRIC, což je společné označení pro Brazílii, Rusko, Indii a Čínu.
Poprvé byla iniciálová zkratka BRIC použita bankou Goldman Sachs v roce 2001, ale již brzy prezentovala reálně fungující ekonomické uskupení. Od roku 2010 bylo společenství rozšířeno ještě o Jihoafrickou republiku a původní zkratka se rozšířila na BRICS. V zemích BRICS dnes žijí přes 3 miliardy lidí, což je více než 40 % obyvatelstva Země.
Tab. 1 – Výdaje výjezdového cestovního ruchu podle vybraných zemí v letech 2000–2012 (údaje v mld. USD, bez dopravy)
| Pořadí | Země | Rok | |||
| 2000 | 2005 | 2010 | 2012 | ||
| 1 | Čína | 13,1 | 21,8 | 54,9 | 102,0 |
| 2 | Německo | 53,0 | 74,4 | 78,1 | 83,8 |
| 3 | USA | 64,7 | 69,9 | 75,5 | 83,7 |
| 4 | Spojené království | 38,4 | 59,6 | 50,0 | 52,3 |
| 5 | Rusko | 8,8 | 17,3 | 26,6 | 42,8 |
Zdroj: ČSÚ
Ze zemí BRICS se rychle stalo důležité ekonomické uskupení, které dnes společně vytváří HDP vyšší než 16 bilionů USD ročně a jehož ekonomiky se vyznačují vysokou dynamikou růstu. V březnu 2013 se v jihoafrickém Durbanu konal již pátý summit BRICS. Tak, jak roste ekonomická síla těchto zemí, zlepšuje se i socioekonomická situace obyvatelstva. Kromě ekonomických elit roste rychle i početná střední třída. Odrazem tohoto vývoje je stále větší účast obyvatelstva BRICS na světovém cestovním ruchu. O významu těchto zemí na výdajích výjezdového cestovního ruchu svědčí následující údaje.
Tab. 2 – Počet turistů zemí BRICS v hromadných ubytovacích zařízeních ČR
| Rok | Brazílie | Rusko | Indie | Čína | JAR |
| 2003 | – | 124 655 | – | – | – |
| 2004 | – | 164 036 | – | – | – |
| 2005 | 1 652 | 185 705 | – | 17 806 | 2 984 |
| 2006 | 16 513 | 239 632 | – | 29 710 | 4 353 |
| 2007 | 21 255 | 321 520 | – | 38 421 | 4 224 |
| 2008 | 26 106 | 418 184 | – | 53 108 | 5 566 |
| 2009 | 29 634 | 326 895 | – | 61 798 | 4 445 |
| 2010 | 37 811 | 414 671 | – | 79 186 | 5 365 |
| 2011 | 43 248 | 559 021 | – | 108 629 | 6 184 |
| 2012 | 56 314 | 694 138 | 24 048 | 145 409 | 9 156 |
Zdroj: ČSÚ
Tempo růstu výdajů na cestovní ruch je v zemích BRICS unikátní a jen Čína, Rusko a Brazílie se při společných výdajích ve výši 167 mld. USD podílely v roce 2012 na celosvětových výdajích 15,5 %. Tento vývoj rychle pochopila řada turisticky vyspělých zemí, které se intenzivně zajímají o nově vzniklý trh BRICS. Podle Euromonitoru obrátilo například Švýcarsko v roce 2012 svou hlavní pozornost a s tím související marketingové aktivity na Indii, a to se zaměřením na nově vznikající cestovní kanceláře v indických městech. Vznikají tudíž otázky, jaký vliv na příjezdový cestovní ruch České republiky mají turisté z výše uvedených zemí, jak poznamenaly vývoj českého příjezdového cestovního ruchu v poslední dekádě a rovněž jaké lze očekávat trendy v následujících letech.
O rostoucím významu turistů ze zemí BRICS pro český příjezdový cestovní ruch není třeba diskutovat. Zatímco v roce 2005 bylo turistů ze zemí BRICS celkem 208 147 (údaje za Indii v tomto roce jsou nedostupné), a představovali tak 3,29 % na celkovém počtu ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních, v roce 2012 to již bylo 929 065 turistů (nárůst na téměř 4,5 násobek) a tvořili 12,97 % všech ubytovaných nerezidentů v České republice. Tempo růstu bylo s výjimkou roku 2009 stále vysoké a několikanásobně překračovalo tempo růstu všech turistů přijíždějících do České republiky. S jistotou lze dokonce tvrdit, že bez turistů ze zemí BRICS by celkový počet zahraničních turistů stagnoval či dokonce klesal.
Graf 1 – Tempo růstu turistů ze zemí BRICS a celkového počtu zahraničních turistů v České republice v letech 2005–2012 (údaje v %)
Je také zřejmé, že počty turistů ze zemí BRICS přijíždějících do České republiky jsou dány nejenom socioekonomickou situací tamějšího obyvatelstva, ale především dopravní dostupností, administrativními bariérami (vízová politika České republiky), ale též tradicí, odlišnými turistickými zájmy a samozřejmě i odpovídající marketingovou aktivitou České republiky. Turisté ze zemí BRICS mohou navázat na zvýšený příliv turistů z jiných vzdálených destinací (Japonsko, Jižní Korea), eventuálně eliminovat snížený počet turistů ze zemí, kde zájem o cestování do České republiky v posledním období upadá (Izrael).
Pokud tento potenciál Česká republika nedokáže využít, je jisté, že se těchto turistů vzdáme ve prospěch konkurenčních destinací, a to jak v Evropě, tak i v jiných, mimoevropských destinacích. Pokud se dosavadní tempo příjezdového cestovního ruchu ze zemí BRICS podaří udržet, bude to pro český příjezdový cestovní ruch určitě pozitivní jev.
 Autorem textu je Ing. Pavel Attl, Ph.D., výkonný ředitel a vedoucí katedry cestovního ruchu Vysoké školy hotelové v Praze.
|
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Kazašská nízkonákladová společnost FlyArystan spustí od 12. června přímé spojení mezi Prahou a kazašským Aktau. Odlety Airbusu A320 pro 180 cestujících jsou plánované vždy v neděli, od 6. července přibude ještě čtvrteční let. Dopravce si Českou republiku vybral jako...
Zdroj: vlastní zpracování