Lázeňství v České republice bylo a je ovlivňováno celou řadou ekonomických, politických, legislativních, společenských a dalších faktorů. Tyto faktory vytvářely podmínky pro vznik a rozvoj, ale také zánik řady lázeňských míst.
K těm lázním, které zanikly nebo přerušily svou činnost v posledních desetiletích, patří například lázně v Bělovsi, Kyselce, Bílině atd. Na druhé straně lze sledovat permanentní úsilí o založení lázní nových či obnovu lázní dříve zaniklých. Po roce 1989 tak na území České republiky zahájily svou činnost například lázně v Klimkovicích (1994), Lednici (2007) nebo Klášterci nad Ohří (2010).
Vznik nového lázeňského místa je zpravidla dlouhodobý proces. Základem pro vybudování přírodních léčebných lázní je především existence přírodního léčivého zdroje, a to konkrétně minerální vody, peloidu, plynu nebo vhodných klimatických podmínek. Specifikace přírodních léčivých zdrojů vychází přitom z legislativních podmínek daných především zákonem č. 164/2001 Sb. (lázeňský zákon) a vyhláškou č. 423/2001 Sb. (vyhláška o zdrojích a lázních).
Existence vhodného klimatu je jenom první předpoklad a krok ve složité administrativní proceduře vedoucí k založení nových klimatických lázní.
Některá známá horská střediska cestovního ruchu, jako jsou např. Velké Karlovice v Beskydech, projevila v posledních letech zájem etablovat se také jako tzv. klimatické lázně a využít k tomu vhodných klimatických podmínek, ve kterých se nacházejí. Klima představuje specifický přírodní zdroj, který je předpokladem pro využití klimatoterapie jako léčebné metody. Vyhláška č. 423/2001 Sb. v § 10 stanovuje, že přírodní léčebné lázně využívající klimatické podmínky příznivé k léčení musejí vykazovat tyto klimatické faktory:
dráždivé faktory (horská poloha se sníženým barometrickým tlakem, bohaté oslunění místa, intenzivní sluneční záření, intenzivní provětrávání se značně velkou a silně kolísající zchlazovací veličinou), nebo
šetřicí faktory (přítomnost dostatečného počtu stinných míst, ochrana před silnými větry, avšak bez stagnace vzduchu, přiměřená zchlazovací veličina, relativní stabilita počasí, vzduch chudý na prašné příměsi a alergeny), nebo
kombinace dráždivých a šetřicích faktorů, řídký výskyt mlh, rozdělení srážek umožňující dostatečně dlouhý pobyt ve volné přírodě.
Ovzduší klimatických lázní nesmí být znečišťováno ani dočasně výfukovými plyny, průmyslovými exhalacemi a kouřem z místních topenišť. Konkrétně pak výše zmíněná vyhláška č. 423/2001 Sb. stanovuje kvalitu ovzduší v přírodních léčebných lázních následovně:
střední hodnota prašného aerosolu nepřekračuje 150 µg/m3 za 24 hod. 500 µg/m3 za 30 min. v případě, že jde o aerosol, který neobsahuje více než 20 % volného SiO2,
střední hodnota oxidu siřičitého nepřekračuje 50 µg/m3 za 24 hod. a 200 µg/m3 za 30 min.,
střední hodnota oxidů dusíku NOX nepřekračuje 100 µg/m3 za 24 hod., 200 µg/m3 za 30 min. a 50 µg/m3 za rok,
v dlouhodobém průměru není v měsících říjen až březen v místě více než 50 dní s mlhou, v dubnu až září více než 15 dní s mlhou,
průměrná délka slunečního svitu je nejméně 1 500 hodin v roce, při orografickém zaclonění horizontu není menší než 1 300 hodin v roce.
Dnes existuje v České republice jenom několik lázeňských míst, která jsou označována jako klimatické lázně (Jeseník, Karlova Studánka, Kynžvart, Kundratice). Vyhovět náročným požadavkům na kvalitu klimatu je totiž v současné době velmi obtížné. A existence vhodného klimatu je přitom jenom první předpoklad a krok ve složité administrativní proceduře vedoucí k založení nových klimatických lázní.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...