Werner Hauptmann: Nemíchejme UNESCO a politiku

Mediální humbuk, který se v předvolebním období spustil okolo kandidatury lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCO, uvrhl Karlovy Vary do role černé ovce. V zájmu větší objektivity jsme vyzpovídali samotného karlovarského primátora Ing. Wernera Hauptmanna a požádali ho o jeho osobní pohled na danou problematiku. Na přetřes přišly také další projekty cestovního ruchu realizované v západočeské lázeňské metropoli.

Mohl byste z pozice Karlových Varů popsat vývoj zápisu lázeňského trojúhelníku na seznam UNESCO?

Především chci zdůraznit, že u nás nikdy neexistoval k této věci záporný přístup. My jsme kandidaturu na seznam UNESCO vždycky podporovali, protože si uvědomujeme, že případný zápis by byl z hlediska marketingu města prestižní záležitostí. To je jednoznačné. Sporná stanoviska byla jen v doporučení, co konkrétně na seznam UNESCO zapsat. Když se projekt zápisu v roce 2006 rozjížděl, Karlovarský kraj s ministerstvem kultury fungovali jako koordinátoři. V těch prvních diskusích se mluvilo o tom, že kandidatura lázeňského troj-úhelníku by měla proběhnout na základě místních léčivých zdrojů. Ty měly být oním jedinečným dědictvím, které by spadalo pod ochranu UNESCO. Potom přišel samotný nominační akt, v rámci něhož se podmínky změnily na zápis architektonických celků všech tří měst. Šlo tak trochu o „rychlý proces“, který se schválil a zapsal.

Řádná diskuse se rozběhla teprve před rokem, kdy na nás současné vedení kraje začalo apelovat, abychom z lázeňského centra udělali městskou památkovou rezervaci. Centrum města je však dostatečně chráněné jako městská památková zóna, která se přirozeným způsobem revitalizuje a investičně rozvíjí. Proč bychom měli mít městskou památkovou rezervaci, když máme městskou památkovou zónu, ve které sídlí a pracují desítky podnikatelů se svými investicemi, domy a podnikáním? Navíc, a to řeknu zcela otevřeně, naše vzájemná komunikace s památkáři není zcela ideální. Zástupci památkového ústavu s oblibou stavby zastavují a prodražují je. Kdybychom z lázeňského centra udělali městskou památkovou rezervaci, tak tam nemůžeme z hlediska investic realizovat už vůbec nic. V lepším případě majitelům dvakrát až třikrát prodražíme jejich podnikatelské záměry. K projektu městské památkové rezervace by se navíc musely přidat ještě tzv. nárazníkové zóny, které by byly v obytných čtvrtích, mezi panelovými domy.

Jaký je tedy současný stav?

V říjnu loňského roku jsme dali doporučení, že podporujeme náš vstup do UNESCO, ale chtěli bychom zapsat jen některé karlovarské objekty – kolonády, městské divadlo, kostel, Císařské lázně a s nimi také přírodní léčivé prameny. To rozdmýchalo další a další diskuse, což bylo ve výsledku dobře, protože jsme díky tomu dali dohromady veškeré podklady, odborné materiály a informace. Nakonec jsem celou problematiku ještě osobně podrobně probral s hejtmanem. Z toho všeho vyplynulo, že podaná kandidatura je v současné době neměnná a nedá se do ní zasahovat. Nachází se ve fázi pentativního seznamu, kdy my čekáme, až se na nás organizace UNESCO obrátí, její představitelé k nám přijedou a začnou lázeňský trojúhelník hodnotit. Proto jsem v tuto chvíli zastavil veškeré diskuse a požádal radu města, abychom revokovali původní usnesení. Vrátili jsme se zpátky k bodu, kdy zastupitelstvo v roce 2008 schválilo kandidaturu na seznam UNESCO. Od bouřlivých diskusí jsme se vrátili k počátečnímu stavu. Ale znovu opakuji – podpora tu byla vždy, v diskusích byl řešen jen rozsah a případné dopady na rozvoj tohoto území.

Takže takové „čekání na Godota“?

V podstatě ano. Technicky zápis zatím nejde měnit, teprve až kraj rozjede fyzické diskuse s organizací UNESCO, je možné projednávat rozsah chráněného území, čili jestli půjde o dvoukilometrové území kolem řeky, nebo pětikilometrové. Vím, že i v Mariánských a Františkových Lázních zazněly kritické hlasy na adresu památkářů, ale vesměs jsme všichni pro a budeme čekat na další vývoj. Otázkou je, jestli doba do zahájení druhého kola bude představovat rok, nebo pět let, protože podle mých informací se v Česku chystají další dvě nebo tři lokality k podání žádosti o zápis. Tyto přípravy můžou celý proces protáhnout i na několik let, UNESCO totiž bude řešit všechny české kandidáty najednou.

Trochu mě proto mrzí, že problematiku zápisu vytáhly některé politické strany v rámci nedávného předvolebního boje, což já jsem vůbec nechtěl dělat. Mně šlo pouze o to, vést odbornou diskusi především s podnikatelskou veřejností v lázeňském centru a s lidmi, kterých by se týkala výše zmíněná nárazníková zóna. Dokonce jsem navrhoval malé referendum mezi občany Karlových Varů, ale přišla předvolební kampaň a strany uchopily UNESCO jako volební téma. Přitom my jsme zápis na prestižní seznam v našich usneseních vždy oficiálně podpořili. Nedělejme tedy ze zápisu na seznam UNESCO politiku. Je to o značce, o marketingu, o cestovním ruchu, o odborných tématech a politické kampani to prostě nepříslušelo.

Obraťme list. Letos v červnu to bude rok, co byla otevřena KV aréna. Je již možné hodnotit její „rozjezd“?

KV arénu hodnotí především její návštěvnost. Loni jsme po třech a půl měsících od otevření přivítali 100 000. návštěvníka a letos, v době, kdy vzniká tento rozhovor (první květnový víkend – pozn. red.), již branami arény prošlo 300 000 lidí. Především jsem rád, že jsme od počátku dokázali lidem prezentovat to, že jde o multifunkční halu a ne jen o arénu pro hokej. Proběhlo tu mnoho koncertů, divadelních představení, sportovních show, veletrhů, filmových promítání, diskoték a podobně, čili aréna po roce funguje skvěle a efektivně. Akcí je tolik, až mám někdy strach, že kupní síla našeho obyvatelstva na jejich pokrytí nebude stačit. KV aréna je také perfektním produktem přes-hraničního marketingu s německou stranou. Osobně jsem například podepsal dvouletou smlouvu s městem Hof o spolupráci, v rámci níž si vzájemně propagujeme naše akce. Největším trhákem KV arény bude bezpochyby pořádání zápasů finálové skupiny v rámci MS žen v basketbalu na přelomu září a října. Velkým lákadlem, a to i pro německé fanoušky, bude také koncert Karla Gotta. Aréna zkrátka šlape dobře, snad už jen ten hokej kdybychom hráli lépe (směje se).

Kdy bude dokončena rekonstrukce pěší lázeňské zóny? Co na ni bude navazovat?

Oprava pěší zóny by měla být hotova do konce letošního roku. Dílčí práce budou finišovat před filmovým festivalem, konkrétně úsek od Mlýnské kolonády po Vřídelní kolonádu a část kolem Puppu až ke Krásné Královně. Nedokončený bude úsek Staré Louky kolem Elefantu, který se bude dodělávat během sezony. S generální rekonstrukcí pěší zóny se začínalo v zimním období a od začátku se šlo hodně do hloubky na všechny sítě. Změny spočívaly v předělání povrchů, osazení laviček, revitalizacích zeleně a oddychových zón. V řece přibudou gejzíry, renovujeme osvětlení a podobně. Město do těchto úprav investuje 140 milionů korun. Hoteliéry a další podnikatele jsme na úpravy připravovali, ale nepopírám, že ne všechno běží bez problémů. Z pohledu majitele hotelu či restaurace je jistě náročné podnikat v tak čilém stavebním ruchu. Nicméně jde z jejich strany spíše o dílčí doporučení ohledně regulace stavebního režimu, čistoty, snížení hlučnosti, prašnosti apod. Jsme v součinnosti, rekonstrukce je přijímána vesměs kladně a jednou se to zkrátka udělat muselo. Jeden rok budeme trošku trpět, ale dalších třicet čtyřicet let budeme mít vystaráno. A navíc se to opět dotýká marketingu města – věříme, že si o moderní pěší zóně lidé řeknou a zrenovované území přiláká další turisty. Jinak probíhají další investice do výstavby nových bytových domů v prolukách (např. za divadlem), které by měly být v letošním roce také hotové. Došlo k opravě domu Quisisana Palace, jehož exteriéry jsme dokončili v loňském roce. Celé lázeňské centrum tak bude připraveno na zahájení sezony 2011 v novém, čistém a hezčím.

A co Národní dům?

S potěšením můžu prohlásit, že otázka Národního domu je po sedmnácti letech konečně vyřešena. Jeho prodej byl odblokován a s bývalým majitelem a novým vlastníkem, firmou Eltodo, jsme podepsali troj-dohodu. V březnu došlo k administrativním krokům potřebným k tomu, aby katastr odblokoval plombu, firma Eltodo zaplatila plnou kupní cenu a do konce letošního roku začne rekonstrukce. Z objektu se stane hotelový komplex s pavilonem obchodního centra.

Carlsbad Convention Bureau (CCB) nedávno otevřelo informační centrum v hotelu Thermal. Podporuje město Karlovy Vary také tuto instituci?

Otevření informační kanceláře CCB vítáme a její vznik vnímám jednoznačně pozitivně pro rozvoj celého města. Chceme, aby návštěvníci měli co nejvíce kvalitních informací a aby se k nám díky tomu vraceli. Magistrát podporuje činnost CCB jak finančně (300 000 korun ročně), tak organizačně. My jsme navíc oživili naši pultovou pobočku infocentra ve Vřídle, odkud jsme kdysi dávno odešli, další „filiálku“ máme v Lázních V. a malý infopoint provozujeme také v KV aréně. Poslední jmenované „íčko“ je zaměřeno především na německou klientelu a propagaci kulturních akcí v Karlových Varech. V konečné fázi je jedno, kdo jaké informační centrum provozuje. Důležité je, aby měl turista dostatek informací a měl se kam obrátit.

Text: Jan Pomykal
Foto: archiv města Karlovy Vary

www.karlovy-vary.cz