
… anebo chcete-li česky – Skalná a Ostroh. Tyto dva pozoruhodné hrady, které najdete ve stejnojmenných obcích jen pár kilometrů od Františkových Lázní, patří k nejzachovalejším ukázkám románské hradní architektury nejen v Karlovarském kraji, ale i v celé České republice.
Obě památky spojuje kromě jejich blízkosti několik dalších okolností. Tak za prvé, jejich zakladateli byli tzv. ministeriálové (zbohatlá nižší šlechta na území římskoněmecké říše, která vstupovala do služeb světských i církevních velmožů) vázaní k falci v Chebu. V době vzniku hradů (kolem roku 1200) nebylo území Chebska součástí českého státu, nýbrž Německa, proto jsou dnes Skalná s Ostrohem našimi architektonickými unikáty (na přelomu 12. a 13. století byli naši západní sousedé ve výstavbě kamenných staveb o poznání dál). Obě sídla se také vyznačují relativně malou rozlohou a nacházejí se v nepříliš exponovaných polohách, čímž připomínají spíše velké tvrze. A za poslední, jak Skalná, tak Ostroh prošly v nedávné době náročnými a vkusnými rekonstrukcemi, vznikly nové expozice, hradní restaurace, pořádají se kulturní akce… Dříve opomíjené památky jsou tak dnes významnými turistickými lákadly pro české i německé turisty. Pojďme si je nyní blíže představit.
Průčelí hradu Seeberg působí po rekonstrukci takřka pohádkově |
Hrad Seeberg vstupuje do psaných dějin až roku 1322 (tedy nejméně sto let po svém založení), kdy ho získal král Jan Lucemburský. V 15. století přešel do šlechtických rukou. V následujícím věku prodělal renesanční zámeckou přestavbu. Za třicetileté války byl v roce 1635 dobyt vojsky generála Königsmarka. Od roku 1703 je Ostroh majetkem města Chebu, které ho na počátku 20. století upravilo. Prostory hradu se skládají z jádra a předhradí s hospodářskými staveními, barokní stodolou a brázděnou kolnou. Tam je nainstalována etnografická expozice s lidovým uměním Chebska. Samotný hrad tvoří vstupní brána, románský a gotický palác, který doprovází renesanční křídlo s arkádovou chodbou v nádvoří.
Hradní expozice představuje vývoj interiérů a nábytkové tvorby v 19. století (empír, biedermeier, druhé rokoko, novorenesance, novogotika, chippendale), černou kuchyni, barokní a rokokový intarzovaný nábytek, dějiny porcelánu a současnou produkci a. s. Karlovarský porcelán. V bývalém rytířském sále je obřadní síň. Není bez zajímavosti, že na hradě rádi pobývali takoví velikáni své doby jako J. W. Goethe či Božena Němcová. Pokud vás Seeberg okouzlil a chtěli byste poznat i další krásy okolí, můžete se ubytovat přímo pod hradem v příjemném penzionu či sousedním hotelu.
Skalná je jedním z nejzachovalejších románských hradů u nás |
Hrad Vildštejn založil na nevýrazné skalce nad ohbím potoka Sázek patrně Vojtěch Nothaft. Za Gummaerauerů byl v 15. století přestavován, dalších úprav se dočkal ve století šestnáctém, kdy se změnil v zámek. V roce 1783 byl vystavěn nový, prostornější zámek v předhradí. K původní románské pevnosti z konce 12. století patřila pouze severní část dnešního třípatrového hradu (tj. necelá polovina plochy). Starý románský palác stál v místech pozdější gotické budovy, podepřené jedním mohutným pilířem a několika sloupy. Od něho se táhla nižší hradní zeď až k románské hradní kapli po pravé straně věže. Zbytek její půlválcové apsidy vyčnívá vpravo od dnešního vchodu z oblouku hradní zdi nad skálou. Původně měla kaple plochý strop, později dostala křížovou klenbu. Románský hrad byl postaven z bosovaných kvádrů (hrubé, neopracované zdivo) a byl jednopatrový. Skalná představuje v největší úplnosti dochovaný románský hrad ministeriálů v okolí Chebu. Jako všechny románské hrady na tomto území (např. Starý Hroznatov, Hazlov, Libá), které v době jejich vzniku nebylo součástí českého státu, souvisí se soudobou německou architekturou.
Text a foto: Jan Pomykal