Z podzemí až k nebesům

Pokud se vypravíte do oblasti Králického Sněžníku, jedna věc vás upoutá takřka okamžitě – velká koncentrace nevšedních turistických zajímavostí na relativně malém území. Třetí nejvyšší pohoří České republiky a hlavní evropské rozvodí vítá nejen aktivního turistu v pohorkách či s lyžemi na nohou, ale také milovníka vojenské historie nebo církevních památek. To vše uprostřed čisté přírody nezatížené masovými nájezdy turistů.

Masiv Králického Sněžníku tvoří přirozený předěl mezi Čechami, Moravou a Kladskem a také mezi úmořím Baltského, Severního a Černého moře. Na úbočí vrchu Klepý (1 144 m) totiž pramení přítoky tří řek, jejichž vody do zmiňovaných moří odtékají – na polském území Kladská Nisa do Baltu, Lipkovský potok a posléze Tichá Orlice do Severního a řeka Morava do Černého moře. Pramen Moravy, upravený do podoby studánky, vyvěrá v nadmořské výšce 1 380 metrů a patří k hojně navštěvovaným místům při cestě na vrchol nejvyšší hory a přirozené dominanty regionu – Králického Sněžníku (1 424 m). Vzhledem k výskytu vzácné fauny (především chřástala polního) a flóry byla v roce 1990 zdejší oblast vyhlášena národní přírodní rezervací.

Naprostým unikátem Králicka je zachovalá soustava předválečných betonových bunkrů a tvrzí, známá pod souhrnným názvem Králická pevnostní oblast (KPO). Uzavřené a neudržované vojenské objekty se v posledních letech probírají z dlouhodobé letargie. Skupiny místních nadšenců do nich opět vdechují život a zpřístupňují obdivuhodné podzemní labyrinty veřejnosti. Hraniční pásmo mezi kótou Maliník a Zemskou bránou — které je dnes zahrnuto do projektu KPO v Pardubickém kraji — tvořilo jeden z nejsilněji opevněných úseků hranic Republiky československé a mimořádné bylo i v rámci Evropy před druhou světovou válkou. Intenzivní prací se tu v letech 1936 – 1938 podařilo stavebním firmám vybudovat celkem 247 důmyslně projektovaných pevnostních objektů různého typu. V současnosti se s těmito kdysi přísně tajnými stavbami může návštěvník regionu seznámit prostřednictvím muzeí ve zpřístupněných objektech. Jejich počet s garantovanou provozní dobou v KPO již přesáhl magické číslo 10. Další lokality jsou přístupné příležitostně.

Jak by to dopadlo, kdyby…? Tato otázka vás možná bude provázet při poznávání jednoho z nejdokonalejších pevnostních systémů v Evropě. Na snímku tvrz Bouda

Mezi nejvýznamnější, a tudíž nejnavštěvovanější stavby patří dělostřelecká tvrz Hůrka, dělostřelecká tvrz Bouda a výčet trojice pilířů KPO uzavírá Vojenské muzeum Králíky s renovovaným bunkrem K-S 14 „U Cihelny“ – celoročně přístupná vojenskohistorická expozice věnovaná problematice obrany státu. Milovníci militarií mají možnost vidět exponáty z výzbroje mobilních součástí armády – bojové prostředky, vozidla, dělostřelecké zbraně, munici, uniformy, dokumenty, fotografie. V areálu funguje i specializované turistické informační centrum zaměřené na KPO i československé opevnění obecně. V současné době muzeum prochází zásadní přestavbou financovanou z fondů EU, čímž se stane nejmodernějším vojenskohistorickým muzeem na našem území. Při prohlídce předválečných objektů si nelze neuvědomit, kolik odhodlání a energie je do nich vloženo. Jak hořký a potupný asi musel být odchod vojáků připravených bránit vlast… V této souvislosti je potřeba zmínit významnou vzpomínkovou událost – „Mobilizaci – Cihelna“ – která se koná každý rok koncem srpna. Hlavním lákadlem jsou bojové ukázky v terénu, které svým rozsahem, tradicí a tématy patří mezi největší akce svého druhu v České republice. Jedinečná atmosféra sem pokaždé přiláká desetitisíce návštěvníků. Veškeré informace o KPO jsou zastřešeny webem www.kpo1938.com .

Masiv Králického Sněžníku z Hory Matky Boží

Vraťme se z předválečných dob a vlhkého podzemí do doby mnohem starší. Nejvýznamnější a zdaleka viditelnou památkou Králicka je poutní areál Hora Matky Boží na Hedči. Jedná se o rozlehlý barokní komplex kostela Nanebevzetí Panny Marie, přilehlého kláštera redemptoristů, nádvoří Poutníků, kaple Svatých schodů a Poutního domu. Z Králík (městská památková zóna), pětitisícového centra regionu, k němu vede jeden a půl kilometru dlouhá alej se vstupní bránou, sochami a osmi kapličkami. Církevní areál nechal na kopci nad městem vybudovat hradecký biskup a králický rodák Tobiáš Jan Becker v letech 1696 – 1710. Sakrální okrsek dnes patří k nejlépe opraveným, udržovaným a stále živým poutním místům u nás (hlavní pouť se koná v neděli, která následuje po 15. srpnu). Prohlídka vás zavede kromě kostela i do klášterních ambitů s bohatou sbírkou soch, obrazů a barokních oltářů a k unikátní kapli Svatých schodů (1710), která má věřícím připomínat schodiště na hradě Antonia v Jeruzalémě, po němž kráčel Ježíš Kristus k soudnímu stolci Piláta. Do schodů ozdobených barokními sochami chodí věřící po kolenou, dolů sestupují normálně bočním schodištěm. Znaveným poutníkům, ale i prostým výletníkům slouží Poutní dům při severní straně komplexu, ve kterém je možné se ubytovat a najíst. Více informací si můžete zjistit na stránkách www.kraliky-klaster.cz  a www.poutnidum.cz . Příjemnou procházkou je cesta k přibližně kilometr vzdálené rozhledně na vrchu Val, která skýtá fantastické výhledy jak na poutní areál, tak na širé dálavy vůkol. Přístupná je celoročně a zdarma.

Interiér kaple Svatých schodů

V turistické oblasti Králického Sněžníku můžete vystoupat ještě na další pozoruhodné vyhlídkové body. Jedním z nich je rozhledna na Křížové hoře (735 m) nad obcí Červená Voda. Kdysi to bylo oblíbené výletní místo s kostelíkem, křížovou cestou a restaurací. Po válce a násilném vysídlení většiny původních obyvatel lokalita zpustla. Až v roce 2006 zde byla postavena a veřejnosti zpřístupněna nová rozhledna (otevřena od dubna do října). Vyhlídkový ochoz se nachází 25 metrů nad úrovní terénu. Vyhledávaným cílem nejen rodinných výletů je i rozhledna na Suchém vrchu (995 m). Vznikla vedle prvorepublikové turistické chaty a je součástí 32 metrů vysoké vodárenské věže. Z jejího ochozu je krásný výhled na Šerlich, Králický Sněžník, Kladsko, Hrubý Jeseník s Pradědem a za dobrých podmínek i na Sněžku. Rozhledna je přístupná po celý rok. Půjčit si tu můžete také terénní koloběžky a užít si divokou jízdu (například kolem dělostřelecké tvrze Bouda) dolů do údolí.

Pod „Králičákem“ se nebude nudit ani v zimním období. V provozu jsou areály na Dolní Moravě (Ski Sněžník, Větrný vrch, Skicentrum Dolní Morava) a v Šanově. Upravené bývají běžecké trati v okolí vrchu Jeřáb a v oblasti Buková hora – Suchý vrch. Dalšími středisky v nejbližším okolí jsou Čenkovice, České Petrovice nebo Czarna Góra na polské straně. Nejnáročnější lyžaře bezesporu nadchne černá sjezdovka v dolnomoravském zimním centru Ski Sněžník, která splňuje přísné požadavky Mezinárodní lyžařské federace FIS a jejíž vrcholová část je považována za nejprudší v České republice.

Jak vidno, zdejší turistická oblast je připravena na všechny cestovatelské nátury. Můžete si prohlížet podzemní prostory betonových pevností, pozorovat nízko plující mraky na vrcholu Králického Sněžníku, zažívat adrenalin ve snowparku nebo se jen zasnít na schodech kláštera. Stačí se podívat na stránky www.kral-sneznik.cz  a vybrat si dle libosti.

Text a foto: Jan Pomykal
(s využitím materiálu společnosti Králická rozvojová)