Za uzavřené vleky bude náhrada 210 až 530 Kč za den

Provozovatelé vleků a lanovek budou mít za nucené uzavření nárok na kompenzaci 210 až 530 korun za den. Podpora ve formě dotace na provozní náklady se bude počítat podle míst a typu přepravních zařízení. Příspěvek bude podnikatelům náležet za období od 27. prosince do 22. ledna. Příjem žádostí do programu COVID sport III Lyžařská střediska, který schválila vláda, by měl začít v lednu. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které program připravilo.

Šéf MPO Karel Havlíček po jednání vlády řekl, že bude-li epidemická situace lepší, lyžařská střediska budou určitě jedním z prvních oborů, které budou uvolněny. Už se podle něj prokázalo, že režim je možný řídit, lyžaři jsou dobře chráněni sami o sobě a ČR by mohla následovat Rakousko v používání respirátorů typu FFP2. Upozornil na to, že podpora pro toto odvětví není levná. Ministr zdravotnictví Jan Blatný nechtěl o možném termínu otevření skiareálů spekulovat. Nutné je podle něj brát v potaz kapacitu nemocnic.

Pro provozovatele vleků a lanovek je vyčleněna miliarda korun. Na základní vleky budou moci podnikatelé na jedno místo čerpat 210 korun, na neodpojitelné lanové dráhy připadne 340 korun a pro odpojitelné lanové dráhy 530 korun za den provozu. Havlíček řekl, že předpokládá, že nebude vyčerpána celá miliarda, ale spíše 700 až 800 milionů korun.

„Nejvyšší možná denní podpora je dále určena částkou vypočtenou jako 50 procent běžného průměrného denního nákladu provozu střediska za uplynulé tři sezony. Příjemci pak za den náleží nižší z takto vypočtených částek,“ dodal Havlíček.

MPO začalo program připravovat ve čtvrtek, kdy vláda rozhodla o prodloužení stávajících protiepidemických opatření, tedy i trvání uzavření skiareálů, do 22. ledna. Ministerstvo na nastavení parametrů dotačního titulu spolupracovalo s oborovými svazy a podnikatelskými asociacemi. „Struktura částek určených na jedno místo přepravního zařízení vychází z modelových příkladů tří konkrétních středisek různých velikostí a struktur technického i technologického vybavení, a navržená kompenzace tak odpovídá všem druhům středisek s ohledem na jejich velikost a technické možnosti,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro EU fondy Marian Piecha.

Dotace z tohoto programu budou poskytovány na provozní náklady, jako jsou energie, nájmy, odpisy provozovaných zařízení či režijní náklady. Vztahovat se na něj bude takzvaný dočasný rámec Evropské komise, tedy maximální sumy na jednoho žadatele, kterou může získat z veřejné podpory. Činí 800 tisíc eur (asi 21 milionů korun).

Havlíček věří tomu, že bude platit i dohoda s profesními organizacemi o zabezpečení současného stavu sjezdovek v maximální možné míře. „A to tak, že tam budou mít (provozovatelé) částečně i svůj personál. Přičemž věříme, že pomůžou i obce, případně policie,“ doplnil.

V nové zimní sezoně mohla lyžařská střediska fungovat zatím jen mezi 18. a 26. prosincem. V ČR je 450 skiareálů, jejichž činnost do státního rozpočtu ročně přináší 13 miliard korun. Zaměstnávají 45 tisíc obyvatel. Ztráta kvůli uzavření činí do 10. ledna podle Asociace horských středisek jednu až 1,2 miliardy korun. To dle ředitele Asociace horských středisek (AHS) Libora Knota samozřejmě nestačí na to, aby byly skiareály schopny platit vysoké náklady na technické zasněžování, přípravu sjezdových tratí a celkové fungování. K tomu totiž náleží i vysoké splátky za úvěry a leasingy na drahé technologie lanovek, vleků, roleb, nebo zasněžovacích systémů. „Rozhodnutí vlády, která schválila kompenzační program pro lyžařské areály, vítáme. Jsme rádi, že vláda vyslyšela naše argumenty o specifičnosti podnikání v tomto sezónním oboru a odsouhlasila speciální program určený provozovatelům skiareálů, na jehož přípravě jsme se jako Asociace podíleli,“ řekl Libor Knot.

MPO do budoucna plánuje všem sportovním areálům nabídnout širší podporu. Sportoviště by tak měla snadněji dosáhnout na provozní záruky na úvěry od Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Foto: Shutterstock.com