Od 1. 1. 2014 obsahuje občanský zákoník právní úpravu tzv. zahraničního školního pobytu. Úprava je obsažena v § 2545 až 2547 OZ a je systematicky zařazena do Dílu 6, který nese název „Zájezd“. Z definice zahraničního školního pobytu, která zní: „zájezd, jehož předmětem je pobyt žáka u hostitelské rodiny v jiném státě spojený s pravidelnou návštěvou školy ujednaný alespoň na dobu tří měsíců“, je jednoznačné, že český zákonodárce se rozhodl pojímat tyto školní pobyty, přestože jejich účelem rozhodně není zábava ani odpočinek, jako zájezdy.
Rozhodnutí českého zákonodárce je poněkud překvapivé, jelikož směrnice 90/314, která je jedním z důvodů existence právní úpravy smlouvy o zájezdu v našem právním řádu, nepočítá se zahraničními školními pobyty jako se zájezdy. Soudní dvůr Evropské unie dokonce ve věci C-237/97 AFS Intercultural Programs Finland ry výslovně uvedl, že cesty, jejichž předmětem je výměna studentů v trvání od šesti měsíců nebo jednoho roku, jejichž účelem je účastnit se výuky ve školicím zařízení v hostitelské zemi za účelem seznámit se s lidmi a kulturou, a během kterých student zůstává v hostitelské rodině jako její člen, nejsou zájezdem ve smyslu směrnice a ta se na ně nevztahuje.
Z důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku se dovídáme, že inspirací k zavedení speciální právní úpravy pro zahraniční školní pobyty se stala úprava obsažená v § 651l BGB (německého občanského zákoníku). Při porovnání textů obou úprav zjistíme, že německá právní úprava byla do českého občanského zákoníku přejata prakticky doslovně. Tím byly ale do české právní úpravy vneseny i nedostatky a otázky, která německá úprava skýtá.
V samotném Německu totiž neexistuje jednotný právní názor na to, v jakém rozsahu je obecná úprava o smlouvě o zájezdu použitelná na právní úpravu zahraničního školního pobytu jako zájezdu. Typickým příkladem právní polemiky je otázka, kdy může od smlouvy o zahraničním školním pobytu odstoupit jeho pořadatel. Podle obecné právní úpravy zájezdu by mohl odstoupit pouze, pokud by porušil svou povinnost nebo pokud by zájezd zrušil. Co když ale pořadatel např. nenajde pro žáka vhodnou rodinu. Je to důvod k odstoupení? Je to to samé, jako když se zájezd ruší? A co rozsah informací, které je pořadatel povinen uvést ve smlouvě nebo v potvrzení o zájezdu? Vždyť u zahraničního školního pobytu pořadatel nejprve nebude mít konkrétní informace o rodině, která bude pro žáka vybrána.
V nové právní úpravě tak podle mého názoru pro pořadatele zůstávají nepochybné pouze speciální povinnosti uvedené v § 2545 až 2547 občanského zákoníku, a sice povinnost pořadatele zahraničního školního pobytu:
Povinností žáka je poskytnout pořadateli součinnost při plnění jeho povinností.
Na rozdíl od běžné smlouvy o zájezdu je u smlouvy o zahraničním školním pobytu rozšířen okruh situací, ve kterých má zákazník právo odstoupit od smlouvy, a navíc je rozšířen okruh situací, kdy může odstoupit bez povinnosti platit pořadateli odstupné. Zákazník může odstoupit nejen kdykoli před zahájením zájezdu, ale také kdykoli v průběhu školního pobytu. Pořadateli v takovém případě náleží ujednaná odměna snížená o ušetřené náklady. Pořadatel je ale současně povinen učinit opatření nutná k dopravě žáka zpět; zákazník je povinen uhradit mu zvýšené náklady spojené s dopravou zpět. Tuto povinnost zákazník nemá, jestliže odstoupil pro porušení povinnosti pořadatelem.
Zákazník nemá povinnost platit odstupné, jestliže (1) odstoupil od školního pobytu před jeho zahájením proto, že mu pořadatel nesdělil ani v předstihu dvou týdnů a) jméno a adresu hostitele, u něhož bude žák po příjezdu ubytován, a b) jméno a adresu pověřené osoby (koordinátora) v zemi školního pobytu, u níž lze požadovat pomoc, a údaj o možnosti spojit se s ní, (2) odstoupil od smlouvy proto, že pořadatel žáka na pobyt náležitě nepřipravil. Vedle těchto výslovně zmíněných situací samozřejmě nemá povinnost platit odstupné, jestliže odstoupil pro porušení povinnosti ze smlouvy pořadatelem.
Téměř doslovné převzetí německé právní úpravy do českého občanského zákoníku má ale také své výhody, a sice možnost odvolávat se na rozhodovací praxi německých soudů, která je, zejména pokud jde o vady zahraničního školního pobytu, docela pestrá. V Německu už je kupříkladu rozhodnuto, že hostitelskou rodinou se rozumí kompletní rodina tvořená oběma rodiči. Vadou je, pokud rodinní příslušníci pracují více než 14 hodin denně a následně jsou pro žáka nedostupní. Samotná skutečnost, že hostitelská rodina jsou farmáři a bydlí daleko od města, není vadou. Rovněž není vadou, jestliže hostitelská rodina bydlí v Jižní Africe v ghettu, a to z toho důvodu, že se tam jedná o obvyklé poměry.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
Krajský soud v Brně potvrdil pokutu 8,3 milionu korun, kterou rezervačnímu portálu Booking.com uložil v roce 2019 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vyplývá to z rozsudku zveřejněného na elektronické úřední desce soudu.
Ministerstvo pro místní rozvoj pracuje na novele, která umožní obcím regulovat sdílené ubytování typu Airbnb na jejich území, ale také jasně odliší příležitostný pronájem od hotelových apartmánů. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí ministerstva pro místní...
