Další část seriálu (již pátá) o příjezdovém cestovním ruchu v krajích České republiky, jež čerpá mj. z výsledků rozsáhlého kontinuálního šetření pro Ministerstvo pro místní rozvoj, realizovaného společností STEM/MARK, se tentokráte zaměřuje na Jihočeský kraj.
Jihočeský kraj představuje geograficky poměrně uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina. Na jihozápadě je obklopena Šumavou, na severozápadě výběžky Brd, na severu Středočeskou žulovou vrchovinou, na východě Českomoravskou vrchovinou a na jihovýchodě Novohradskými horami. Podstatnou část hranice kraje tvoří státní hranice s Rakouskem a Německem (v celkové délce 334 km) – což se pozitivně projevuje na počtu jednodenních návštěvníků. Sousedí se čtyřmi kraji: Plzeňským, Středočeským, Vysočinou a Jihomoravským. Příhraniční charakter kraje poskytuje možnosti efektivní přeshraniční spolupráce ve výrobní oblasti i v oblasti služeb spolu s rozvojem cestovního ruchu, kde je využívána celková atraktivita kraje s méně narušenou přírodou a množstvím kulturních památek. Svoji rozlohou je Jihočeský kraj druhým (po Středočeském) a počtem obyvatel – díky nízké hustotě zalidnění – sedmým největším krajem.
V roce 2015 pobývalo v HUZ kraje 1,35 milionu hostů s průměrným počtem přenocování 2,7 noci, což představuje v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší počet (po Praze a Jihomoravském kraji). Zahraniční návštěvníci se na těchto statistikách podílejí necelou třetinou (v roce 2015 přespalo v HUZ Jihočeského kraje bezmála 420 000 zahraničních návštěvníků, což je čtvrté místo po Praze, kraji Karlovarském a Jihomoravském).
Graf 1 – Charakteristiky zahraničních návštěvníků Jihočeského kraje a České republiky (v %) 
Zdroj: STEM/MARK
Ze zjištění společnosti STEM/MARK o zahraničních návštěvnících kraje vyplývá, že Jihočeský kraj je krajem s šestým největším počtem zahraničních návštěvníků. Ročně navštíví Jihočeský kraj odhadem 1,7 milionu zahraničních návštěvníků. Na celkovém počtu návštěvníků, kteří navštíví Českou republiku, se kraj podílí 9 procenty.
Jižní Čechy jsou malebným krajem rybníků, lesů a rašelinišť, oživeným siluetami středověkých městeček, venkovských kostelů a bělostných statků. Krajina není poznamenána velkými průmyslovými podniky a je zde množství chráněných oblastí. Zdejší kraj patří k vyhledávaným turistickým cílům nejen pro svoje přírodní krásy, ale také pro množství historických památek.
Pro rekreační účely jsou vyhledávány především velké rybníky s písčitými břehy: Svět, Hejtman nebo Komorník. Jiné, jako Bezdrev, nabízejí možnost vodních sportů včetně jachtingu a windsurfingu. Významný je potenciál dalších vodních ploch a toků vhodných pro rekreaci i vodní sporty a turistiku: Lipenská přehrada nebo řeky Vltava, Otava a Úhlava. Šumava, která představuje samostatný turistický region, jenž se rozkládá na území Jihočeského a Plzeňského kraje, je rozlehlé, asi 120 km dlouhé zalesněné horské pásmo. Hory a kopce Šumavy společně se zdejší neporušenou přírodou vytvářejí ideální podmínky pro letní turistiku i zimní pobyty. Turistická atraktivita Šumavy je dána především hodnotným a málo civilizací poznamenaným krajinným přírodním potenciálem. Rozrůstají se příležitosti také pro agroturistiku.
Graf 2 – Odhad počtu zahraničních návštěvníků Jihočeského kraje a jejich výdajů
Zdroj: STEM/MARK
Novohradské hory, jejichž nejvyšší vrcholy dosahují výšky okolo 1 000 m, jsou krajem hlubokých lesů s nejstaršími přírodními pralesovitými rezervacemi v České republice i střední Evropě. Malebnost krajiny dokreslují malé údolní nádrže, budované koncem 18. století v souvislosti s plavením dřeva. Přírodní park Česká Kanada je krajem lesů s drsným podnebím, vysokými vrchy, velkými rybníky a romantickými žulovými útvary bizarních tvarů roztroušenými po okolí. Toto velmi řídce osídlené území je možné pozorovat při cestě úzkokolejnou dráhou na trati Jindřichův Hradec – Nová Bystřice nebo při turistické vycházce.
Významnou složkou jihočeského potenciálu cestovního ruchu jsou historické památky a kulturní atraktivity. Pro návštěvníky jsou přitažlivá historicky významná města s rozsáhlými soubory památkových objektů: Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor, Písek, Prachatice, České Budějovice, Třeboň nebo Slavonice. Města Třeboň, Bechyně a Vráž u Písku mají lázeňskou tradici. Velmi navštěvované jsou jihočeské hrady a zámky, tvrze a zříceniny. Počet návštěvníků hradu a zámku v Českém Krumlově a zámku Hluboká nad Vltavou se pohybuje v řádu statisíců ročně, číslu 100 000 se blíží i zámky v Červené Lhotě a Jindřichově Hradci. Specifickým kulturním bohatstvím jsou lidové zvyky, slavnosti, tradice, řemesla a architektura. Zajímavá a atraktivní je i nabídka technických památek. Historické jádro města Český Krumlov bylo zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO stejně tak jako Holašovice, malebná vesnice s unikátní podobou selských usedlostí z poloviny 19. století.
Nejvyšší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu má okolí povodí Lužnice, města Český Krumlov, Písek, České Budějovice, Tábor, Strakonice, Prachatice, Jindřichův Hradec, Třeboň a Hluboká s jejich nejbližším okolím. Tato místa jsou turisty nejvíce navštěvována a zejména v období letní turistické sezony se již u těch nejatraktivnějších lokalit projevuje jejich přetíženost. Potenciál přírodních i kulturních atraktivit na území jižních Čech umožňuje rozvoj téměř všech hlavních forem turistiky.
Již tradičně se nejdříve podíváme na cestovní ruch z pohledu využívání hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), jehož statistiku pravidelně monitoruje Český statistický úřad. V roce 2014 měl Jihočeský kraj celkem 1 208 HUZ, což je v mezikrajském srovnání vůbec nejvyšší počet. Počet lůžek činil bezmála 88 000, což je v mezikrajském srovnání druhý nejvyšší počet hned po Praze.
Foto: Jihočeská centrála cestovního ruchu
|
Jihočeskému kraji patří z pohledu využívání ubytovacích zařízení jedno prvenství. Z výsledků plošného šetření ubytovacích zařízení na území České republiky, které bylo realizováno v letech 2012 až 2014, vyplývá, že kraj disponuje největším počtem individuálních ubytovacích zařízení (bezmála 3 000) a počet v nich ubytovaných hostů představuje téměř 1/3 všech ubytovaných hostů v kraji.
V ukazateli celkových výdajů návštěvníků z ciziny patří kraji čtvrté místo. Zahraniční návštěvníci kraje utratí ročně v průměru okolo 6 mld. Kč s tím, že 4/5 z této částky činí výdaje placené během návštěvy. Celkově představují výdaje zahraničních návštěvníků Jihočeského kraje téměř 5 procent výdajů všech zahraničních návštěvníků ČR.
Většinu návštěvníků kraje tvoří podle výzkumu STEM/MARK jednodenní návštěvníci (74 %). Každý desátý jednodenní návštěvník přijel na návštěvu Jihočeského kraje z jiného kraje, kde byl ubytován (nejčastěji z Prahy).
Skladbu zahraničních návštěvníků z hlediska státu trvalého pobytu ovlivňuje skutečnost, že kraj hraničí s Rakouskem a Německem. Na struktuře se návštěvníci každého z těchto států podílejí 2/5. Rakušané, kteří přijeli do Jihočeského kraje, představují třetinu všech Rakušanů, kteří přijeli do České republiky. Každý pátý návštěvník Jihočeského kraje pochází z nesousedních zemí – především z Nizozemska, Velké Británie, Ruska, Francie či z Asie.
Do Jihočeského kraje přijíždějí návštěvníci nejčastěji na nákupy či na dovolenou. Podíl dovolených je na úrovni celorepublikového průměru, ve skupině turistů je po Praze druhý nejvyšší. Pracovní pobyty a návštěvy příbuzných a známých jsou při celorepublikovém srovnání zastoupeny méně.
Turisté, kteří představují čtvrtinu všech zahraničních návštěvníků kraje, přijíždějí do kraje nejčastěji na dovolenou. Z dat STEM/MARK vyplývá, že pobyty jsou svojí délkou podprůměrné, více turistů využívá služeb hromadných ubytovacích zařízení.
Cizinci navštěvují především turisticky zajímavá místa (Český Krumlov, České Budějovice a Lipno a okolí) a nákupní místa poblíž hranic (Strážný, Studánky, Dolní Dvořiště). Největším lákadlem je Český Krumlov – ten je navštěvován jak turisty, kteří přespali v Jihočeském kraji, tak i turisty, kteří si do Jihočeského kraje udělali jednodenní výlet, nejčastěji z Prahy.
Jihočeská centrála cestovního ruchu vypracovala Koncepci rozvoje cestovního ruchu pro léta 2015 až 2020. Podle této koncepce je cílem „do roku 2020 zvýšit celkovou návštěvnost Jihočeského kraje o 30 % a u zahraničních návštěvníků o 15 % (ve srovnání s rokem 2014) tak, aby Jihočeský kraj byl druhým nejnavštěvovanějším po Praze“.
V analytické části této koncepce čerpali její autoři mj. z výsledků Detailní krajské analýzy Jihočeského kraje obsahující podrobné údaje o počtu, struktuře, výdajích a dalších charakteristikách zahraničních návštěvníků kraje za roky 2009–2011, kterou zpracovala společnost STEM/MARK. Aktuálnější informace (zatím do roku 2015) je možné vytvořit z již existujícího velkého množství dat, které je k dispozici. Zpracování je možné provést nejen na úrovni krajů, ale i měst či turisticky zajímavých lokalit včetně časového srovnání.
Pozn.: Zdrojem informací pro článek byl projekt Příjezdový cestovní ruch
(STEM/MARK pro MMR), ČSÚ a web pro Regionální informační servis Jihočeského kraje.
STEM/MARK je přední výzkumná agentura se specializací na marketingové výzkumy a statistická šetření v oblasti cestovního ruchu.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
