Sedmá část seriálu o příjezdovém cestovním ruchu v krajích České republiky, jež čerpá mj. z výsledků rozsáhlého kontinuálního šetření pro Ministerstvo pro místní rozvoj a pro Českou centrálu cestovního ruchu – CzechTourism realizovaného společností STEM/MARK, se tentokráte zaměřuje na Jihomoravský kraj.
Jihomoravský kraj se rozkládá v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Rozlohou i počtem obyvatel je čtvrtým největším krajem. Centrem kraje je druhé největší město České republiky Brno, které je významným střediskem justice, ekonomickým a správním centrem, městem univerzit a veletržním centrem střední Evropy s dlouholetou tradicí pořádání veletrhů.
Výhodou kraje je vynikající dopravní dostupnost a strategická poloha na křižovatce transevropských silničních a železničních dálkových tras, které jsou důležitými tepnami spojujícími západní Evropu s východní a severní s jižní.
Graf 1 – Charakteristiky zahraničních návštěvníků Jihomoravského kraje a České republiky (v %)
Zdroj: STEM/MARK
Jihomoravský kraj je regionem s bohatými kulturně-historickými kořeny a cennými architektonickými památkami všech stavebních slohů. Dvě z nich, brněnská vila Tugendhat a Lednicko-valtický areál, byly oceněny zápisem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Pod ochranou UNESCO jsou na území kraje také dvě biosférické rezervace – Dolní Morava (zahrnuje CHKO Pálavu, Lednicko-valtický areál a oblast soutoku řek Dyje a Morava) a Bílé Karpaty. Na území kraje leží rovněž jeden ze čtyř národních parků České republiky – Podyjí. Rozsáhlé komplexy krápníkových jeskyní včetně propasti Macocha nabízí návštěvníkům chráněná krajinná oblast Moravský kras. Světově proslulým pojmem je rovněž Slavkov – Austerlitz, místo bitvy tří císařů. Své stopy zde zanechali na samém úsvitu lidských dějin lovci mamutů (nejznámější archeologické naleziště Dolní Věstonice, odkud pochází světoznámá plastika Věstonické venuše).
Již tradičně se nejdříve podíváme na cestovní ruch z pohledu využívání hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), jehož statistiku pravidelně monitoruje Český statistický úřad. V roce 2015 měl Jihomoravský kraj celkem 813 HUZ, což je v mezikrajském srovnání čtvrtý nejvyšší počet. Počtem lůžek, který činil cca 45 000, je Jihomoravský kraj v mezikrajském srovnání rovněž na čtvrtém místě. V roce 2015 pobývalo v HUZ kraje více než 1,5 milionu hostů, což je druhé místo hned po Praze. Zahraniční návštěvníci se na těchto statistikách podílejí necelou třetinou (téměř půl milionu). Ve srovnání s rokem 2014 hostů v HUZ kraje přibylo a přespali zde více nocí. V relativním vyjádření byl však nárůst návštěvnosti mezi kraji nejnižší. Podílí se na tom zejména návštěvnost nerezidentů, kterých na jih Moravy přijelo v loňském roce o 22 000 méně než v roce 2014.
Ze zjištění společnosti STEM/MARK o zahraničních návštěvnících kraje vyplývá, že Jihomoravský kraj je krajem s druhým největším počtem zahraničních návštěvníků po Praze. Ročně navštíví kraj v průměru 2,3 mil. zahraničních návštěvníků. Na celkovém počtu návštěvníků ČR, se kraj podílí 13 procenty.
Třetí místo patří kraji v ukazateli celkových výdajů (po Praze a Karlovarském kraji). Ročně zde utratí zahraniční návštěvníci téměř 7 miliard Kč. Pětina z této částky je placena ještě před návštěvou ČR.
Dvě třetiny zahraničních návštěvníků jsou návštěvníci jednodenní. Skladbu zahraničních návštěvníků z hlediska státu trvalého pobytu ovlivňuje skutečnost, že Jihomoravský kraj hraničí se Slovenskem a Rakouskem. Na struktuře se návštěvníci každého z těchto států podílejí dvěma pětinami. Každý 10. návštěvník pochází z nesousedních zemí – nejčastěji z Velké Británie, Itálie a Ruska.
Graf 2 – Odhad počtu zahraničních návštěvníků Jihomoravského kraje a jejich výdajů
Zdroj: STEM/MARK
Do většiny krajů ČR přijíždí největší část zahraničních návštěvníků z jednoho konkrétního důvodu, který výrazně převyšuje ty ostatní. Toto tvrzení pro Jihomoravský kraj neplatí. Najdeme zde velmi pestré složení návštěvníků z hlediska hlavního důvodu návštěvy. Nejvíce se do Jihomoravského kraje jezdí na nákupy (42 %), dále na návštěvy příbuzných a známých (19 %), na dovolené (18 %) či za prací (14 %).
Kromě zmíněných kulturních památek a přírodních krás lákají turisty na jižní Moravu také zdejší živé tradice, srdečnost a pohostinnost obyvatel. Folklor, zahrnující hudbu, tanec, jazyk, lidové kroje, užité umění a umělecká řemesla, zde není pouhým představením pro turisty, ale skutečnou součástí života. Význam tohoto dědictví dokládá zápis mužského sólového tance – verbuňku – na seznam nehmotného dědictví lidstva UNESCO. Stále oblíbenějším způsobem poznávání Jihomoravského kraje jsou cyklotrasy včetně populárních Moravských vinných stezek. Milovníky silných motorů přitahují automobilové a motocyklové závody na Masarykově okruhu včetně každoročního podniku mistrovství světa motocyklů.
Frekvence návštěv je díky vysokému podílu jednodenních návštěvníků v celorepublikovém srovnání nadprůměrná. Jen desetina návštěvníků přijíždí do kraje méně než 1× ročně nebo přijela vůbec poprvé. „Noví“ návštěvníci se rekrutují z řad obyvatel nesousedních států, kteří do ČR přijeli strávit dovolenou.
Turisté, kteří představují třetinu všech zahraničních návštěvníků kraje, přijíždějí často na návštěvy příbuzných a známých. S tím souvisí i to, že polovina turistů nocuje u příbuzných a známých. Většina takto ubytovaných turistů jsou dle očekávání Slováci. Délkou pobytu jsou návštěvy turistů mírně podprůměrné. Na druhou stranu jezdí turisté do Jihomoravského kraje častěji než do ostatních krajů.
Centrem zájmu je Brno (hlavně pro turisty) a města poblíž hranic (Hodonín, Břeclav, Hatě, Znojmo, Mikulov). Třináct procent návštěvníků Jihomoravského kraje pak cestuje i do dalších krajů – nejčastěji do Prahy.
Pro řízení rozvoje cestovního ruchu v kraji byl vytvořen střednědobý strategický dokument – Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014–2020. Tento program slouží jako základní koncepční dokument na podporu rozvoje cestovního ruchu v kraji. V analytické části programu je mj. podrobně popsána strategická vize kraje založená na čtyřech principech rozvoje, a sice koordinace a spolupráce, segmentace, efektivita a kvalita. Druhý zmíněný princip, tedy segmentace, zdůrazňuje mj. potřebnost segmentace cílových skupin domácích i zahraničních návštěvníků, protože jedině tak lze efektivně uplatňovat vybrané nástroje pro budování potřebné infrastruktury a služeb a na to navázané marketingové nástroje, které napomohou do kraje nejen přilákat – ale hlavně delší dobu udržet – větší množství návštěvníků.
Kvalitní a efektivní segmentaci návštěvníků lze utvářet především z poznání struktury a potřeb návštěvníků s využitím dostupných statistik z oblasti cestovního ruchu. ČSÚ v šetření návštěvnosti HUZ sice zjišťuje přesné informace o počtu návštěvníků ubytovaných v HUZ, ale už do svého šetření nezahrnuje návštěvníky ubytované v individuálních ubytovacích zařízeních, která jsou v Jihomoravském kraji tolik oblíbená (jak už bylo uvedeno výše se podle zjištění STEM/MARK více než polovina všech zahraničních turistů kraje ubytovává v individuálních ubytovacích zařízeních) ani návštěvníky jednodenní. I z tohoto důvodu existuje více než 10 let šetření příjezdového cestovního ruchu, které realizuje společnost STEM/MARK, a které má za cíl získat podklady pro odhad počtu všech zahraničních návštěvníků (nejen těch ubytovaných v HUZ), a navíc zjišťuje výdaje zahraničních návštěvníků a další jejich charakteristiky (hlavní důvod návštěvy, zdrojová země, frekvence návštěv, navštívená místa, druh ubytování a další).
Pozn.: Zdrojem informací pro článek byl projekt Příjezdový cestovní ruch (STEM/MARK pro MMR a CzT), ČSÚ a web Krajského úřadu Jihomoravského kraje kr-jihomoravsky.cz.
Foto: Thinkstockphotos.com
STEM/MARK je přední výzkumná agentura se specializací na marketingové výzkumy a statistická šetření v oblasti cestovního ruchu.
Vážení čtenáři, Váš oblíbený portál Celyoturismu.cz bude v horizontu 3 měsíců uzavřen. To podstatné z cestovního ruchu – vývoj, statistiky, analýzy, legislativní problematiku atd. – proto nově najdete na zpravodajském portálu Hospodářské komory ČR www.komoraplus.cz a také ve...
První velká incomingová akce na podporu návštěvnosti České republiky po pandemii covid-19. Tak vnímají odborníci na cestovní ruch z celého světa Czech Republic Travel Trade Day (TTD) 2022. Ve spolupráci s Destinační agenturou Živý kraj ho uspořádala...
Webové stránky destinace Český Krumlov Region zabodovaly jako jedny z nejlepších v republice v soutěži Zlatý erb. V kategorii měst a obcí se umístily na druhé příčce v rámci Ceny místopředsedy vlády pro digitalizaci za nejlepší turistickou prezentaci. Ocenění se předávala...
