Zaostřeno na zahraniční návštěvníky: Královéhradecký kraj

V již desáté části seriálu o příjezdovém cestovním ruchu v krajích České republiky, jež čerpá mj. z výsledků rozsáhlého kontinuálního šetření pro Ministerstvo pro místní rozvoj a pro Českou centrálu cestovního ruchu – CzechTourism realizovaného společností STEM/MARK, hraje titulní roli Královéhradecký kraj.

Královéhradecký kraj leží v severovýchodní části Čech. Hranici kraje tvoří z více než jedné třetiny státní hranice s Polskem v délce asi 208 km. Dále sousedí s Libereckým, Pardubickým a Středočeským krajem. Svou rozlohou je devátým největším krajem v České republice a počtem obyvatel zaujímá desáté místo.

Kraj má výborné předpoklady pro cestovní ruch. Krkonoše, které se rozkládají na území Královéhradeckého i Libereckého kraje, jsou se svým vrcholem Sněžkou (1 602 m n. m.) nejen nejvyšším pohořím republiky, ale i naším turisticky nejnavštěvovanějším pohořím. A to jak v letní, tak v zimní sezoně – hlavně pro lyžaře a vyznavače pěší turistiky. Jižní okraje území a nejznámější turistická střediska patří do ochranného pásma Národního parku.

Turisty vyhledávaná pískovcová skalní města Prachovských, Adršpašských a Teplických skal jsou další z přírodních krás kraje. Ty doplňuje řada kulturních a historických památek, národní kulturní památka Ratibořice (u České Skalice), městské památkové rezervace Hradec Králové, Jičín, Kuks, Nové Město nad Metují, Josefov (u Jaroměře), zámky v Náchodě, Opočně aj.

Již tradičně se nejdříve podíváme na cestovní ruch z pohledu využívání hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), jehož statistiku pravidelně monitoruje Český statistický úřad. Kraj hraje v cestovním ruchu České republiky velmi důležitou roli. V roce 2015 zde bylo něco málo přes jeden tisíc hromadných ubytovacích zařízení, což je v mezikrajském srovnání druhý nejvyšší počet po Jihočeském kraji. Počtem lůžek, který činil bezmála 50 000, je Královéhradecký kraj na třetím místě (po Praze a Jihočeském kraji). V roce 2015 pobývalo v HUZ více než 1,1 mil. hostů, což představuje 4. místo (po Praze, Jihomoravském a Jihočeském kraji). Ve srovnání s rokem 2014 vzrostl počet návštěvníků v HUZ nejvíce ze všech krajů – téměř o 20 %. Zahraniční návštěvníci se na těchto statistikách podílejí 23 %, celkem jich v roce 2015 bylo ubytováno bezmála čtvrt milionu. A opět – ve srovnání s rokem 2014 – počet nerezidentů v HUZ rostl nejvíce ze všech krajů: téměř o 17 %.

Ze zjištění společnosti STEM/MARK o zahraničních návštěvnících vyplývá, že Královéhradecký kraj je krajem se sedmým největším počtem zahraničních návštěvníků. Ročně navštíví kraj v průměru 1,3 mil. zahraničních návštěvníků.

V ukazateli celkových výdajů patří Královéhradeckému kraji rovněž sedmé místo. Ročně utratí zahraniční návštěvníci v průměru 4–4,5 mld. Kč.

Ve všech krajích, které leží na hranici se sousedními státy, převažuje podíl jednodenních návštěvníků. Ani v tomto kraji tomu není jinak. Jednodenní návštěvníci tvoří 3/4 všech návštěvníků kraje. Velká část z nich přijela do kraje za nákupy a 9 z 10 jsou Poláci. Ve srovnání s celou ČR je zde ale vyšší podíl jednodenních návštěvníků, kteří přijeli na výlet.

Graf 1 – Charakteristiky zahraničních návštěvníků Královéhradeckého kraje a České republiky (v %)

Zdroj: STEM/MARK

Turisté představují čtvrtinu všech návštěvníků Královéhradeckého kraje. Mezi turisty nenajdeme výhradně Poláky. Kraj navštěvují také Němci a velmi často Holanďané. Právě podíl Holanďanů, které sem táhnou kopce, je v mezikrajském srovnání vůbec nejvyšší. Turisté sem přijíždějí hlavně na dovolenou nebo na návštěvy příbuzných a známých. I v tomto kraji převažuje pasivní forma trávení dovolené nad aktivní, ale již ne tak výrazně jako ve většině ostatních krajů. V porovnání s ostatními kraji jezdí turisté na nejdelší pobyty. Zejména sportovní pobyty (lyžování a horská turistika) jsou délkou pobytu nadprůměrné (zpravidla týdenní, vycházející z týdenních „turnusů“). Podíl turistů ubytovaných v HUZ převažuje nad podílem turistů ubytovaných v IUZ. V mezikrajském i celorepublikovém srovnání se nadprůměrný podíl turistů ubytovává v kategorii „Placené ubytování v soukromí“.

Pětina zahraničních návštěvníků kraje (nejvíce ze všech hraničních krajů) cestuje i do dalších krajů. Každý 10. návštěvník navštíví Prahu. Díky tomu je Praha druhým nejčastějším cílem zahraničních návštěvníků Královéhradeckého kraje. V rámci Královéhradeckého kraje směřuje nejvíce návštěvníků do Náchoda, Hradce Králové či Královce (převážně jednodenních). Ve skupině turistů jsou častěji zastoupena krkonošská střediska – Špindlerův Mlýn či Pec pod Sněžkou.

Kromě šetření příjezdového cestovního ruchu realizoval STEM/MARK pro Krajský úřad Královéhradeckého kraje v období 2011–2013 projekt „Statistická šetření a monitoring cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji“. Předmětem projektu byla realizace několika šetření a analýza dat s cílem zmapovat portfolio turistů v Královéhradeckém kraji, zjistit jejich potřeby a spokojenost. Součástí projektu byla dále formulace adekvátních opatření, která mohou zlepšit turistickou infrastrukturu a kvalitu poskytovaných služeb, definovat poža­dovanou turistickou nabídku pro jednotlivé cílové skupiny návštěvníků, a tím celkově zvýšit návštěvnost kraje. V rámci projektu dotázal STEM/MARK více než 5 500 návštěvníků kraje (z toho 1 200 cizinců) s využitím kvantitativního face-to-face dotazníku a dalších téměř 250 respondentů (z toho 75 cizinců) formou hloubkových rozhovorů.

Výsledky a závěry výše uvedeného projektu byly využity při tvorbě Programu rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2014–2020. Ten představuje základní strategický dokument v rámci aktivní regionální politiky Královéhradeckého kraje určující základní orientaci politiky cestovního ruchu. Důraz je kladen nejen na efektivní rozvoj tohoto odvětví, ale i na udržitelný rozvoj.

Graf 2 – Odhad počtu zahraničních návštěvníků Královéhradeckého kraje a jejich výdajů

Zdroj: STEM/MARK

V programu je mj. definována vize rozvoje cestovního ruchu v kraji: „Královéhradecký kraj je celoročně atraktivní a prosperující turistickou destinací evropského významu, disponující širokou nabídkou kvalitních služeb, efektivní propagací turistické nabídky a pružnou organizací cestovního ruchu“ a tři strategické cíle směřující k naplnění vize:

1. Pestrá, kvalitní a konkurenceschopná infrastruktura cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji,
2. atraktivní turistická nabídka, moderní propagace a dobrá image Královéhradeckého kraje jako destinace cestovního ruchu,
3. funkční a stabilní rajonizace, efektivní organizace, živá a motivovaná spolupráce aktérů cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji.

V tomto článku bohužel není prostor blíže vás seznámit s podrobnými výsledky tohoto výzkumu. Závěrečná zpráva je ale volně dostupná na webu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.

Věříme, že výše uvedené strategické cíle napomohou k rozvoji příjezdového cestovního ruchu v kraji a doufáme, že k tomu mj. přispějí i výsledky dalších šetření, které STEM/MARK realizoval.

Pozn.: Zdrojem informací pro článek byl projekt „Příjezdový cestovní ruch“ (STEM/MARK pro MMR a CzT), projekt „Statistická šetření a monitoring cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji v období 2011–2013″ (STEM/MARK pro Krajský úřad Královéhradeckého kraje) a informace z webu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a z webu ČSÚ.

Markéta HájkováSTEM/MARK
analytička výzkumů cestovního ruchu

 

Jan TučekSTEM/MARK
ředitel STEM/MARK

STEM/MARK je přední výzkumná agentura se specializací na marketingové výzkumy a statistická šetření v oblasti cestovního ruchu.

www.stemmark.cz