Zaostřeno na zahraniční návštěvníky: Pardubický kraj

Druhý díl seriálu, který vzniká na základě šetření Příjezdový cestovní ruch, jež realizuje společnost STEM/MARK, je věnován Pardubickému kraji. Ten, stejně jako Kraj Vysočina, patří ke krajům méně vyhledávaným zahraničními turisty, přesto je možné charakteristiku těchto turistů provést.

Pardubický kraj leží na pomezí Čech a Moravy. Svojí rozlohou je pátým nejmenším, počtem obyvatel třetím nejmenším krajem. A co všechno nabízí Pardubický kraj svým návštěvníkům?

Deset důvodů proč navštívit Pardubický kraj (dle Destinační společnosti Východní Čechy):

1. Památky – v Pardubickém kraji se dochovalo ojedinělé množství hradů, zámků a sakrálních památek.
2. Historická města – milovníci památek zajisté ocení krásu mnoha měst tohoto kraje.
3. Tradice – řada míst v kraji podává svědectví o stylu života a obživě našich předků.
4. Koně – koně jsou ve východních Čechách všude a je to snad i možná tím, že region je pro ně již předurčen. Potvrzuje to i fakt, že mnohá města mají ve svém znaku koně jako symbol odvahy a síly.
5. Příroda – i přes silně rozvinutou průmyslovou výrobu se v kraji nachází mnoho zachovalých přírodních hodnot.
6. Cykloturistika – cyklotrasy vedoucí všemi kouty Orlických hor a Podorlicka jsou vybrány hlavně podle atraktivity prostředí a požitku z jízdy. Mají různou náročnost a co do převýšení, povrchu a délky jsou určeny pro všechny typy kol.
7. Gastronomie – na své si zde jistě přijdou i milovníci dobrého jídla a pití.
8. Akce – v Pardubickém kraji se každoročně pořádá velké množství ojedinělých akcí různého druhu a zaměření.
9. Vojenská historie – v severovýchodní části Pardubického kraje najdete nejsilněji opevněné území někdejšího Československa a zároveň i jeden z nejsilněji opevněných úseků hranic v Evropě – oblast okolo města Králíky.
10. Lázně – Léčebné lázně Bohdaneč u krajské metropole Pardubic jsou určeny k léčbě pohybového aparátu, ale odpočinek a relaxaci zde naleznou i ti, kteří si chtějí pouze odpočinout od stresu a pracovního vytížení.

Graf 1 – Charakteristiky zahraničních návštěvníků Pardubického kraje a České republiky

Zdroj: STEM/MARK

Dříve než se podíváme na výsledky z výzkumu příjezdového cestovního ruchu, který realizuje STEM/MARK, nahlédněme krátce do statistik Českého statistického úřadu. Pardubický kraj má více než 330 hromadných ubytovacích zařízení s více než 20 000 lůžky, v zařízeních pobývalo cca 360 000 hostů s průměrným počtem přenocování lehce pod 3 noci. Podíváme-li se pouze na nerezidenty – podílejí se jen necelými 15 procenty (něco málo přes 50 000). Počet hromadných ubytovacích zařízení, lůžek v nich i počet hostů patří v mezikrajském srovnání v Pardubickém kraji k nejnižším a v časovém porovnání vykazuje pokles.

Při analýze příjezdového cestovního ruchu je potřeba ještě komentovat polohu kraje s ohledem na blízkost sousedních států. Pardubický kraj sice částečně hraničí s Polskem, hranice je však velmi krátká, nachází se v podhorské až horské oblasti, je zde špatná dopravní infrastruktura, a pouze jeden hraniční přechod – Dolní Lipka. Mluvíme o tom proto, že v dalším textu pro zjednodušení nazýváme Pardubický kraj krajem vnitrozemským, i když tomu tak ve skutečnosti není.

Podle dat STEM/MARK je Pardubický kraj krajem s podprůměrným počtem zahraničních návštěvníků. Právě díky poloze kraje, o které jsme mluvili výše, zde chybí velmi silná skupina jednodenních nakupujících návštěvníků, kteří cestují výhradně do pohraničí. V letech 2009–2015 navštívil Pardubický kraj odhadem cca 1 mil. zahraničních návštěvníků (průměrně okolo 150 000 ročně). Na celkovém počtu zahraničních návštěvníků, kteří navštíví Českou republiku, se Pardubický kraj podílí jen necelým jedním procentem. Zatímco ve všech hraničních krajích podle STEM/MARK převažuje skupina jednodenních návštěvníků, ve vnitrozemských krajích je tomu naopak. Do Pardubického kraje přijíždějí 3/5 návštěvníků na vícedenní návštěvu (tzv. turisté) a 2/5 na jednodenní návštěvu (tzv. jednodenní návštěvníci). Podíl turistů je v mezikrajském srovnání třetí nejvyšší (po Praze a Kraji Vysočina).

Více než třetina návštěvníků Pardubického kraje zavítá i do míst v dalších krajích – nejčastěji do Prahy, Brna a Hradce Králové. Právě pro návštěvníky vnitrozemským krajů je typické, že více cestují. V rámci Pardubického kraje je u zahraničních návštěvníků nejoblíbenější krajské město Pardubice, s větším odstupem následují okresní města Ústí nad Orlicí a Svitavy. A nesmíme samozřejmě opomenout Litomyšl, která se těší oblibě jednak díky renesančnímu zámku, jenž je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, a také díky konání mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl.

Graf 2 – Odhad počtu zahraničních návštěvníků Pardubického kraje a jejich výdajů

Zdroj: STEM/MARK

Rovněž pohled na výdaje zahraničních návštěvníků Pardubického kraje ukazuje v porovnání s ostatními kraji podprůměrný výsledek. Za roky 2009 až 2015 jsme výdaje odhadli na zhruba 5,5 mld. Kč. Na celkových výdajích zahraničních návštěvníků, kteří navštíví Českou republiku, se Pardubický kraj podílí ještě menším dílem (přesně 0,6 %). Průměrná útrata zahraničního návštěvníka Pardubického kraje činí cca 1 200 Kč na osobu a den (pro srovnání průměr za ČR činí cca 2 000 Kč).

Skladba zahraničních návštěvníků z hlediska státu trvalého pobytu je ve vnitrozemských krajích pestřejší. Nejpočetnější skupinu návštěvníků z ciziny reprezentují s 30 procenty Poláci. Do kraje jezdí i návštěvníci z dalších zemí – z Německa (20 %), ze Slovenska (19 %), nebo Rakouska (3 %).

Pardubickému kraji je z pohledu příjezdového cestovního ruchu přisuzováno jedno NEJ:

3 z 10 zahraničních návštěvníků přijeli do Pardubického kraje pracovně, což je v mezikrajském srovnání vůbec nejvyšší podíl (pro srovnání za celou ČR činí podíl pracovních návštěv jen 10 %). Mezi návštěvníky Pardubického kraje, kteří do ČR přijeli pracovně, bylo 29 procent Slováků a 22 procent Poláků. Nejvíce návštěvníků směřovalo přímo do Pardubic (2/3). Dalších 30 procent návštěvníků přijelo do kraje na výlet/dovolenou, a 18 procent přijelo navštívit své příbuzné a známé.

Pokud se podíváme pouze na turisty, tzn. ty, kdo byli v Pardubickém kraji na vícedenní návštěvě, tak průměrná délka pobytu činila 6,1 dne, což je v porovnání se všemi turisty České republiky číslo mírně nadprůměrné. Výhradně v Pardubickém kraji spaly 4/5 turistů, pětina i jinde. Pouze 57 procent turistů využilo k ubytování hromadná ubytovací zařízení, což je v mezikrajském porovnání číslo podprůměrné.

www.stemmark.cz