Zaostřeno na zahraniční návštěvníky: Středočeský kraj

V poslední části seriálu o příjezdovém cestovním ruchu v krajích České republiky, jež čerpá mj. z výsledků rozsáhlého kontinuálního šetření pro Ministerstvo pro místní rozvoj a pro Českou centrálu cestovního ruchu – CzechTourism realizovaného společností STEM/MARK, se zaměříme na Středočeský kraj.

Středočeský kraj leží uprostřed Čech. Velikostí, počtem obcí i obyvatel je největším krajem České republiky. Jeho rozloha (11 015 km2) zabírá téměř 14 procent území ČR a je přibližně dvakrát větší než je průměrná rozloha kraje v České republice. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí téměř se všemi českými kraji (kromě Karlovarského). K 31. 12. 2014 měl Středočeský kraj 1 315 299 obyvatel a byl nejlidnatějším regionem České republiky. Demografický vývoj kraje se začal výrazně měnit ve druhé polovině devadesátých let minulého století, a to hlavně díky výstavbě satelitních obytných celků v okolí Prahy. Počet obyvatel přibývá pravidelně již osmnáctým rokem a na přírůstku se podílí především stěhování. Do kraje se vzhledem k dobré poloze přistěhovalo velké množství mladých lidí, kteří zde zakládají své rodiny. I když se v posledních letech tento trend začíná obracet, došlo díky migraci k postupnému snížení přirozeného úbytku a počínaje rokem 2006 se v kraji rodí více dětí, než kolik umírá osob. Kraj byl s průměrným věkem 40,7 let v roce 2014 nejmladším krajem České republiky. Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem a hustá dopravní síť činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami a poskytuje Praze svůj rekreační potenciál.

Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora, které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Na území Středočeského kraje se nachází množství významných historicky cenných památek a několik chráněných krajinných oblastí. Největší koncentrací památek se vyznačuje město Kutná Hora (chrám sv. Barbory, Vlašský dvůr, Hrádek se stříbrnými doly, Kostnice), které bylo zapsáno do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. V českém seznamu městských památkových rezervací středních Čech figuruje kromě Kutné Hory jen Kolín, městskou památkovou zónu má 34 měst. Nejproslulejšími hrady jsou Karlštejn na Berounsku, Křivoklát na Rakovnicku, Český Šternberk na Benešovsku a Kokořín na Mělnicku. Nejvýznamnějšími zámky jsou pak Konopiště, Žleby a Kačina, Lány, Nelahozeves nebo mělnický zámek. Nejzajímavějšími zříceninami jsou Žebrák na Berounsku a Okoř v okrese Praha-západ. Nejcennější přírodní oblast kraje představuje CHKO Křivoklátsko, která figuruje na seznamu biosférických rezervací, mezi další významné oblasti patří CHKO Kokořínsko, Český kras, Český ráj a Blaník.

Již tradičně se nejdříve podíváme na cestovní ruch z pohledu využívání hromadných ubytovacích zařízení (HUZ), jehož statistiku pravidelně monitoruje Český statistický úřad. V roce 2015 měl Středočeský kraj celkem 669 HUZ, což je v mezikrajském srovnání šestý nejvyšší počet. Šesté místo patří kraji i v počtu lůžek (v roce 2015 činil 34 800). V roce 2015 pobývalo v HUZ téměř 920 000 hostů (5. nejvyšší počet). Zahraniční návštěvníci se na těchto statistikách podílejí 22 procenty (204 000).

Příjezdový cestovní ruch ve Středočeském kraji ovlivňuje poloha Prahy. Všechny „vnitrozemské kraje“ (neležící na hranicích se sousedními státy) jsou dle výsledků STEM/MARK počtem zahraničních návštěvníků a jejich výdajů podprůměrné. Díky poloze krajů zde chybí velmi silná skupina jednodenních nakupujících návštěvníků, kteří cestují výhradně do pohraničí. Tuto chybějící skupinu nahrazují ve Středočeském kraji částečně turisté, kteří do Středočeského kraje přijíždějí na jednodenní výlety z Prahy. Díky tomu je postavení Středočeského kraje v porovnání s ostatními vnitrozemskými kraji zvýhodněno.

Počtem zahraničních návštěvníků je Středočeský kraj desátým nejvíce navštěvovaným krajem. Ročně jej navštíví v průměru 600 000 zahraničních návštěvníků. Rovněž desáté místo patří kraji i v ukazateli celkových výdajů. Ročně utratí zahraniční návštěvníci v průměru 2,7 mld. korun. Ve spotřebním koši jsou častěji zastoupeny položky typicky vynakládané při výletech (stravování, doprava a ostatní služby, tj. vstupenky, služby průvodce apod.).

Jednodenní návštěvníci účastnící se výletů představují pouze část zahraničních návštěvníků kraje. Další velmi početnou skupinu představují turisté, kteří přijeli do Středočeského kraje navštívit příbuzné a známé. Nesmíme zapomenout ani na poměrně velkou skupinu business návštěvníků (pozitivní je, že převahu mají vícedenní pobyty).

Graf 1 – Charakteristiky zahraničních návštěvníků Středočeského kraje a České republiky (v %)

Zdroj: STEM/MARK

Dle výzkumu STEM/MARK se Středočeský kraj, podobně jako Praha, vyznačuje pestrou skladbou návštěvníků z hlediska státu trvalého pobytu. Není to nikterak překvapivá informace, pokud víme, že více než polovina návštěvníků kraje navštívila také Prahu. Mezi návštěvníky najdeme polovinu ze sousedních zemí (nejčastěji Němce), zbylou polovinu tvoří nejvíce Britové, Rusové, Američané nebo např. Francouzi.

Středočeský kraj se od všech ostatních krajů v jedné charakteristice výrazně odlišuje. Jedná se o frekvenci návštěv. Zatímco ve všech ostatních krajích (včetně Prahy) je výrazně vyšší frekvence návštěv ve skupině jednodenních návštěvníků, tady je tomu naopak. Turisté do kraje jezdí častěji než jednodenní návštěvníci. Opět jsou za tím jednodenní výlety turistů přespávajících v Praze.

Prahu i Středočeský kraj navštěvuje v porovnání s ostatními kraji více návštěvníků, kteří si koupili zájezd od cestovní kanceláře (většinou zahraniční).

Délka pobytu turistů ve Středočeském kraji je v porovnání se všemi turisty ČR (včetně Prahy) mírně podprůměrná. Délka pobytu je kratší napříč všemi důvody, které vedou turisty k návštěvě kraje.

Graf 2 – Odhad počtu zahraničních návštěvníků Středočeského kraje a jejich výdajů

Zdroj: STEM/MARK

Velký rozdíl oproti Praze je ve využívaných typech ubytovacích zařízení. Zatímco v Praze se turisté ubytovávají převážně v hromadných typech ubytovacích zařízení, turisté Středočeského kraje často využívají ubytování v soukromí. I díky tomu je podíl výdajů na ubytování turistů ve Středočeském kraji oproti Praze téměř poloviční.

I Středočeský kraj, podobně jako ostatní kraje, pamatuje ve svých strategických dokumentech na cestovní ruch. Konkrétně má vytvořen „Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji 2015–2020″, kde jsou definovány tyto 3 kvantitativní strategické cíle:

• Zvýšit počet zahraničních i domácích turistů o 5 %.
• Zvýšit průměrný počet přenocování z 2,5 noci na 2,8 (průměr ČR).
• Udržet vysokou návratnost domácích návštěvníků a turistů.

 
Jak už bylo avizováno na začátku, je Středočeský kraj posledním krajem ze série článků zaměřených na regionální data příjezdového cestovního ruchu. Informací a čísel obsažených v článcích bylo velmi mnoho. Pokud byste přece jen stáli o ještě podrobnější informace, najdete je v detailních krajských analýzách za období 2009–2011, umístěných na webu Ministerstva pro místní rozvoj. A navíc díky obrovskému množství existujících dat může STEM/MARK tyto analýzy doplnit nejen daty za roky 2012–2015, ale vytvořit podobné analýzy i za menší území, než jsou kraje. Výsledky podrobných analýz by mohly být mimořádně užitečné například pro turistické destinace.

Pozn.: Zdrojem informací pro článek byl projekt Příjezdový cestovní ruch (STEM/MARK pro MMR a CzT) a data z webu ČSÚ.

Foto: Shutterstock.com

Markéta HájkováSTEM/MARK
analytička výzkumů cestovního ruchu