Zažijte Ameriku

Při dnešním přístupu k informacím máme takový broukopytlíkovský pocit, že všechno známe a všechno jsme viděli, minimálně dvakrát. Víme že v San Francisku jezdí tramvaje z prudkého kopce a Golden Gate je červený, z fotek známe Grand Canyon, v casinech Las Vegas či v Beverly Hills jsme díky filmům a seriálům jako doma, při názvu Monument Valley si vybavíme reklamu na Marlboro. Západní pobřeží USA je ale potřeba zažít, ne jen vidět.

Proto jsem moc ráda, že jsem měla možnost s CK America Tours a jejími prodejci zažít v termínu od 26. 3. do 9. 4. Klasický okruh západem. Během 14 dní jsme projeli čtyři státy – Kalifornii, Arizonu, Utah a Nevadu, ujeli 6 500 kilometrů a prožili si tolik krásných a fascinujících míst, že lepší by bylo napsat knížku než vše vměstnat do několika článků.

Stejně jako mají některé seriály svůj úvodní film, bude mít série kratších článků představujících nejzajímavější místa amerického Západu v podání America Tours stručné summary z naší cesty.

Do Los Angeles jsem letěli přes Londýn s British Airways. Cesta byla dlouhá, leč příjemná. K zamyšlení nad sjednocením Evropy vedla skutečnost, že na palubě britského letadla na cestě do Ameriky jsme ochutnali italské lasagne a zapili to francouzským vínem. Na letišti na nás čekal pohodlný autobus, který se vyjma nocí v hotelech stal na čtrnáct dní naším domovem. Běžně tuto trasu absolvuje America Tours se svými klienty menšími vany, ale pro 40 prodejců by jich musela být pořádná kolona.

Pro průvodkyni Janu Kolankiewiczovou to byl mnohem náročnější zájezd než ty běžné, protože ukočírovat 40 prodejců a ještě pod dohledem svého zaměstnavatele není nic snadného. Přesto prokázala svoji profesionalitu s nadhledem a po celou dobu s úsměvem. Na fotografii 1 je Jana se spolumajitelem a ředitelem CK America Tours Michalem Kuželem.

Naše první cesta vedla do San Diega, druhého největšího města po LA, na letadlovou loď Midway, která je po vyřazení z činnosti po válce v Perském zálivu postupně přestavována jako námořní muzeum (foto 2). Kontrastem k válečné technice byla show kosatek ve vodním parku Sea World a další vodní atrakce (foto 3). Pokračovali jsme na jih podél pohraničních hor s Mexikem do města Yuma v Arizoně.

Časně ráno jsme vyjeli do města Tucson a cestou obdivovali mohutné a všudypřítomné kaktusy saguaro. Není divu, že je má Arizona ve svém znaku. Milovníci letecké techniky si přišli na své na „pohřebišti“ letadel a v muzeu letecké techniky Pima Air Museum (foto 4). Ještě týž den nás na ranči White Stallion čekala „ochutnávka“ života kovbojů – rančerské dovednosti a výlet na koních do prérie mezi kaktusy (foto 5). Příjemná atmosféra ranče nás zdržela až do večerních hodin.

Naše další cesta vedla krajem jako vystřiženým z westernových příběhů – divoké kaňony porostlé kaktusy, jezera v horách, „město duchů“ – dříve místo těžby zlata, dnes velmi navštěvovaný skanzen (foto 6). Příroda se zde mění na každém kilometru od pouště k borovým lesům. Západ slunce jsme zastihli v městečku Sedona v kraji rudých skal, které podle místních obyvatel vyzařují velmi mnoho pozitivní energie. Na naši únavu po náročném dni ale asi nestačila.

Přespali jsme v hotelu ve Flagstaffu na legendární Route 66 a vydali se na celodenní návštěvu národního parku Grand Canyon (foto 7). Většina z nás si nenechala ujít možnost vidět tuto 446 km dlouhou, 1,6 km hlubokou a od 6,5 do 30 km širokou jizvu na tváři země z výšky ve vyhlídkovém letadle či vrtulníku.

Krása a rozměry Grand Canyonu jsou mimo veškeré lidské chápání a každoročně jej navštíví 5 milionů turistů.

Dalším nezaměnitelným zážitkem byla cesta do rezervace spravované indiánským kmenem Navajo – prohlídka údolí Monument Valley v džípech s indiánskými průvodci (foto 8). Každá skalní věž má své jméno a samozřejmě indiánskou legendu. A co teprve když jsme měli možnost si v tomto prostředí vyzkoušet indiánské tance (foto 9).

Dalším zastavením bylo městečko Page, kde nás čekal další let, tentokrát nad pouštní jezero Lake Powell k největšímu skalnímu oblouku světa Rainbow Bridge. Členité pobřeží jezera, které tvoří 96 vodou zaplavených bočních kaňonů (foto 10), má na svědomí přehradní hráz Glen Dam na řece Colorado.

Následující den jsme mohli obdivovat další z neuvěřitelných hříček přírody, národní park Bryce Canyon (foto 11). Objevil jej mormonský misionář Bryce až v roce 1875. Posledním národním parkem před cestou do Las Vegas byl Zion, který jsme si zčásti prošli tzv. po svých, což po hodinách trávených v autobuse bylo velmi příjemné. Před vstupem do parku jedno společné foto (foto 12).

Jako do úplně jiného světa jsme po návštěvě parků vstoupili do Las Vegas, zcela oprávněně nazývaného městem nikdy nekončící zábavy. Benátky, Paříž, New York a další světové metropole a atrakce s nimi spojené najdete doslova a do písmene na jedné šest kilometrů dlouhé ulici zvané Strip. Krásné bylo vidět noční Las Vegas z vrtulníku. Do recepce většiny hotelů se nedostanete jinak než přes obrovská casina plná automatů a hracích stolů (foto 13), která vás doslova vtáhnou, a jen silní jedinci nepodlehnou alespoň na chvíli hazardu. K tomu jsme ale potřebovali v Las Vegas jednu noc navíc.

Možná také proto byl dalším cílem naší cesty národní park Great Basin. Navštívili jsme krápníkové jeskyně Lehmans Caves, které jsou v pouštní oblasti nečekané stejně jako sníh, který stačil napadnout, než jsme si spletité tvary krápníků prohlédli.

Největší atrakcí městečka Ely – oázy civilizace uprostřed pouští a prérií – je depo historické parní železnice. V Ely jsme přespali ve vězení. Tím alespoň byl dříve objekt, z něhož je dnes komfortní motel.

Čekal nás průjezd „nejopuštěnější silnicí Ameriky“, panoráma pouštních hor a krásných scenérií, návštěva „měst“ Austin a Eureka, jediných osídlených míst v okruhu stovek mil. Proto jsme zde rádi zastavili na kávu, která nás ostaně provázela celou Amerikou.

Odpoledne nás čekalo Reno, po Las Vegas druhé město hazardu. My jsme ale nejdříve zamířili do jedinečného muzea automobilů, kde kromě neuvěřitelné škály nejstarších veteránů najdete i novodobé unikáty, jako např. vůz Elvise Presleyho nebo Franka Sinatry.

Na hranicích Nevady a Kalifornie nás čekalo zastavení u vysokohorského jezera Lake Tahoe v pohoří Sierra Nevada a výjezd kabinovou lanovkou na hřeben kráteru lemujícího toto největší a nejchladnější jezero ve výšce 1 900 m nad mořem, které přesto nezamrzá ani při -20 °C. (foto 14). Městečko South Lake Tahoe je bránou lyžařského ráje Heavenly.

Cesta ze zimy rovnou do léta vedla z hor přes Sacramento, hlavní město Kalifornie, do San Franciska, kde jsme viděli ze souše, z lodi i z vrtulníku vše, co je pro toto město typické – Twin Peaks, Lombard Street, Fisherman’s Wharf, China Town i proslulý ostrov Alcatraz. Svezli jsme se v tramvaji a slavný Golden Gate (foto 15) jsme přejeli, podjeli na lodi i podletěli a přeletěli vrtulníkem.

Pak již vedla naše cesta do Los Angeles, kde jsme nemohli minout Hollywood Boulevard s prohlídkou „Chodníku slávy“, atraktivního Rodeo Drive a Beverly Hills. Před odjezdem na letiště nás čekala ještě poslední atrakce návštěva továrny na sny – filmových studií Universal v Hollywoodu, kde vznikly stovky slavných filmů (foto 16).

Poslední cesta na letiště a rozloučení s neuvěřitelně vitální řidičkou Diane, která sedí za volantem 27 let a s obrovským autobusem dokáže neuvěřitelné kusy (foto 17). Ale úplně posledním zážitkem naší cesty byla spolu se zástupcem British Airways v ČR Petrem Duchkem prohlídka nového Terminálu 5 letiště Heathrow a pro některé účastníky také možnost navštívit business lounge British Airways…

America Tours má okruh západem ve své nabídce již 16 let s průběžnými aktualizacemi, které jsou v posledních letech jen kosmetické. A tak je pochopitelné, že svým turistům nabízí esenci toho nejlepšího s maximální znalostí všech místních realit.

Tuto cestu mohu jen doporučit.

Text a foto: Eva Frindtová

www.americatours.cz