Zážitkové památky

Hrady, zámky, historická města, kulturní krajina. To jsou nejčastější cíle našich letních toulek v destinacích Čech a Moravy. Kulturně historické dědictví tvoří sociálně-kulturní zdroj destinace a spolu s fyzickými a ekonomickými zdroji je základem pro tvorbu produktu destinace. Proto hlubší znalost kultury a jejích projevů zvyšuje šanci destinací využít sociálně-kulturní potenciál pro produkty, které budou mít jak pro návštěvníka, tak pro subjekty v destinaci přínosy odpovídající jejich komplexnosti a kvalitě.

Každá destinace si musí být vědoma přetlaku kulturní nabídky na trhu. Aby se prosadila, potřebuje atraktivní produkty pro svoje zákazníky. A zde je prostor k mezioborovému dialogu k otázkám interpretace, zprostředkování a animace kulturního dědictví. Animace je součástí procesu přeměny tradiční společnosti, kterou německý sociolog G. Schulze nazývá společností prožitku. Nabídka a poptávka pro volný čas se potkává na trhu prožitku. Roste senzibilita aktérů vůči problémům, které s sebou život orientovaný na prožitek přináší. Pojem prožitku a jeho hodnocení je natolik subjektivní, že rozhodování jednotlivců provází nejistota spojená s rizikem zklamání, protože každý jednotlivec má ze stejného prožitku různé pocity. Jedinec není jednoduše schopen říci, co vlastně chce, aby dosáhl svého individuálního vnitřního prožitku.

Hradozámecká noc se koná každoročně již sedmým rokem

To vše se odráží v tvorbě produktu kulturního turismu. Každý produkt turismu má své jádro a obal. Produkty kulturního turismu mají ve svém jádru hodnotu, cennost, kvalitu a identitu, v případě kulturně-historických objektů přetavenou do fyzického prostoru umožňující autentický zážitek. Obal vytvářejí služby turismu umožňující osobní prožitek z návštěvy objektu. Pokud nabídka služeb co do rozsahu a kvality uspokojí požadavky návštěvníků, je produkt jako celek konkurenceschopný. Neznamená to ale podbízet se návštěvníkům lacinými atrakcemi, ale naopak zprostředkovat jim zábavu i vzdělání prostřednictvím autentické zkušenosti z navštíveného místa. Kulturní turismus vyhovuje moderní vášni pro individuální zážitek a nabízí nalézt potěšení z osobního objevování genia loci míst a jejich identity.

Kulturní turismus vyhovuje moderní vášni pro individuální zážitek a nabízí nalézt potěšení z osobního objevování genia loci míst a jejich identity.

Proto se řadu let věnuji problematice synergie kultury a turismu nejen teoreticky, ale také prakticky. Na počátku byla myšlenka přivést k dialogu organizace kultury a turismu. Z té pak vznikl projekt Hradozámecká noc, který jsme pilotně v roce 2010 s Milanem Svobodou (tehdejším náměstkem pro objekty ve správě NPÚ) vyzkoušeli na 40 objektech NPÚ. Dnes už je to pravidelná akce se značkou vysoké kvality. Následovaly projekty se studenty, ve kterých jsme hledali nové způsoby prezentace a animace památkových objektů.

Dnes už je Hradozámecká noc projektem s vysokou značkou kvality

Nyní jsme vytvořili profesionální tým, v němž hledáme model, jak nastavit spolupráci mezi organizacemi turismu a kulturními institucemi tak, aby se efekt vynaložených finančních prostředků v regionu multiplikoval. Ve sbírkovém fondu, expozicích a činnosti zejména paměťových organizací se skrývají značné rezervy a obrovský potenciál pro rozvoj turismu, jemuž někdy chybí smysluplné a konkurenceschopné impulsy. Ty se skrývají hlavně ve schopnosti využít odlišnost a regionální potenciál, ať již se to týká kulturně historického dědictví (včetně místních tradic), lidského kapitálu nebo malého místního podnikání. Naše postupy jsou v současnosti ověřovány na pilotním modelu v rámci Moravskoslezského kraje.